Zlomenymec | Endure. In enduring grow strong.

Poslední dobou jde všechno od desíti k pěti. Jak se zpívá v té písničce "Není co, není jak, není proč, není kam, není s kým, není o čem, každý je v sobě sám." Nebaví mě nic, netěší mě nic (Ani jíst mi nechutná, ani spát mi nechutná...)
U mě se to projevuje naprostou nechutí k čemukoliv, hlavně mi dělá problém se ráno vůbec vyhrabat z postele. Neustále si kladu tu otázku "Proč se vlastně namáhat? Nebylo by lepší zůstat prostě celý den v posteli... ?" No, nakonec (většinou) vstanu, ale je to boj.