Zlomený meč
"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."
Horatius: úryvek z díla Óda IX
Článek O (českém) jazyce
Komentáře k článku: O (českém) jazyce
amelie00: Moc hezký článek a děkuji, že jsi ho utnul, nemám ráda příliš dlouhé články. Miluji češtinu a snažím se k tomu vést i své dcery. Úplně žasnu, když mi přijde nějaká zpráva od kamarádky Elišky, třeba: "Přijt hnet, sem sama doma"... Někdy tu zprávu čtu i třikrát, abych pochopila, co dítě v 15 letech může napsat. Jinak s holkama milujeme palindromy.
zlomenymec: V 15 letech je to ještě dobrý, horší by bylo, kdyby to napsal někdo ve 30 
newold®blbne.cz: Ty mě ničíš. 
Nemám ráda dlouhé články, u Tebe to říkávám pravidelně. 
Ale udělal jsi mi radost, to jo. 
A ty Tvé příklady! Ty tedy jsou! "Popravit nelze, propustit." Smekám!
...
Za jedním z našich učitelů jezdí (létá) přítelkyně až z Číny. Ona mluví čínsky, on česky, a přesto si rozumějí. A to nemluvím o tom, že se vidí častěji (přestože je dělí, tuším, nějakých 7tisíc km) než např. já s Pátkem (269km).
...
Jazyk by se na lehkou váhu brát neměl. A ve vztahu teprve ne.
koktejlka: Škoda, žes to utnul, začalo to být vážně zajímavé. O Teorii nevzdělanosti jsme zrovna nedávno mluvili ve škole.
Je to zvláštní, že ačkoliv při komunikaci patří přes devadesát procent, nevím kolik přesně, neverbálním prostředkům, zůstává jazyk nesmírně, téměř až vesmírně důležitý a potřebný. Nejspíš to souvisí s tím, že když abstrahujeme (tedy děláme to, co je pro moderní svět už od Newtona tak příznačné) komunikaci jen na psaný projev, přestává být důležitá pouze čistě obsahova stránka (mimochodem mě tak napadá, ta stránka, kvůli níž písemnictví vůbec vzniklo - myslím teď úplné počátky, zápisy počtu krav apod.), ale začíná být nutné i výrazivo, způsob skloňování a časování, skladba vět - míra eliptičnosti, logická návaznost, já nevím, všechno tohle. Proto se na školách podle mě učí ono nevyčerpatelné a pro někoho nepřekonatelné "co tím chtěl básník říci", protože je nutné uvědomit si, čím vším na nás text působí, z čeho všeho se dá odečíst charakter autora, což bychom dělali samovolně, mimovolně při běžné řeči, ovšem v textu na to musíme jinak, složitěji.
Píšu z mobilu, což mi to dost komplikuje, takže možná plácám páté přes deváté, ale snad mi trochu rozumíš, i přes tu míru abstrakce.
zlomenymec: Vy jste se ve škole učili o Teorii nevzdělanosti? :O To je dobré! Jaký to ústav vlastně navštěvuješ?
Já bych řekl, že to s tím "z 90% je komunikace o řeči těla" to nebude tak žhavé, jak se říká. Ano, řeč těla je důležitá, ale jak chceš jenom podle těla zjistit, o čem se dva lidi baví? To přece nejde, jak můžeš poznat, jestli se tě někdo ptá kolik je hodin, nebo tě zve na kafe? O__o To jenom z řeči těla nevyčteš. Pokud teda neodezíráš ze rtů Takže ano, řeč těla prozradí mnohé, ale ne smysl samotného řečeného sdělení...
Ad zbytek komentáře: 
hospodynka: A co teprv teorie nevzdělatelnosti....pardon, zrovna mi hlučí pod okny snědá mládež 
koktejlka: Chodím na pražské osmileté gymnázium. Mluvili jsme o tom v rámci humanitních studií, dva kluci to četli, měli na to ročníkovou práci a před třídou referát.
Já se nechci hádat, ale řeč těla nebyla to, co jsem myslela, ne tak docela - nejde čistě o pohyby těla, jde o neverbální prostředky, tedy mimoslovní - o intonaci, dikci, hlasitost, zabarvení hlasu, emoci v hlase... Chápeš, když tě někdo pozve na kafe, reaguješ nejen na slova (stylem chci nebo nechci na kafe), ale také na člověka (chci jít S NÍ(M) na kafe nebo nechci?) - ta slova, to je tvůj "smysl samotného řečeného sdělení", všechno ostatní, co z toho člověka vyzařuje, je těch zbylých (dejme tomu, že) devadesát procent.
Takhle, ne asi celý dojem, který v tobě ten člověk vzbudí, se dá považovat za komunikaci (například ten, který vznikne skrze to, co má na sobě a jakým krokem chodí? to je asi těžko komunikace (i když na druhou stranu třeba takový drsný styl chůze hoperů je taky něco, přes co chtějí světu něco ukázat, nějak komunikovat, stejně jako elegantní chůze slečen.. takže? )), rozhodně ale nereaguješ jen na samotná slova. Vezmi si jenom, kolik se toho dá "říct" "pouhýma" očima.
Třeba Čapek o tom má jednu hezkou povídku, kdy dirigent (tedy člověk se znalostmi tónů a všeho toho bordelu okolo) jede do ciziny, slyší náhodou rozhovor dvou místních a jen ze zvuku, z melodie, z průběhu rozhovoru bez jediného slova, protože jazyku nerozumí, rozezná, že onen chlápek se chystá spáchat vraždu. (A vážně se tak stane - ale možná jsi to taky četl.) Asi to je nadsazené, ALE, víš co tím chci říct.
Ach ano, tenhle opět zbytečně dlouhý komentář měl jenom sdělit, že jsem neměla na mysli "řeč těla" ve smyslu máchání rukama, ale neverbální prostředky jako takové.
d.: Přínosný a zajímavý článek.
Neřekla bych, že myslíme v jazyce. Když člověk např. počítá matematický příklad... když zpracovává svoje smyslové vjemy... V jazyce myslíme (teprve) tehdy, když se připravujeme k tomu, že něco vyjádříme slovně navenek. Že něco sdělíme. A ano, nemusíme sdělovat myšlenku, může to být třeba rozkaz, žádost... Jazyk je nástroj manipulace.
zlomenymec: Díky
Když počátáš přílad, tak si v duchu neříkáš to, co píšeš?
Když zpracováváš svoje vjemy, tak myslet nemusíš. Můžeš si ale v duchu ŘÍCT: Hmm, to je ale krásná váza, takovou bych si chtěla pořídit, až budu bydlet ve svém...
Neebo tak něco
A řekl bych, že jazyk MŮŽE být nástroj manipulace ("Venku prší." Manipuluju tě tím nějak? )
d.: Myslím, že když počítám, tak nemám čas (ani potřebu) to převádět na jazyk
"Venku prší." může znamenat "Musíš se mnou zůstat doma." nebo "Nemusíme zalévat zahrádku." Záleží na kontextu.
koktejlka: Když počítáš matematický příklad, myslíš v jazyce - ale v matematickém. To je právě na matematice tak důležité a zajímavé, proto se na školách učí tak dlouho a nekončí se u násobilky popřípadě mocnin, protože učí děti a později studenty (později dospělé lidi) myslet v jiném jazyce - a abstrahovat a myslet logicky.
A když zpracováváš smyslové vjemy, nemyslíš - smysly jsou pravým opakem myšlení, smysly registrují to, co přichází zvnějšku těla, v takové podobě a formě, jakou to má, nezměněné, neovlivněné, naopak myšlení konstruuje, vychází zevnitř a je nutné ho formovat ~ proto jazyk. (Přitom není nutné "vyjadřovat se slovně navenek", stačí bohatě uvnitř.) Ne nadarmo se říká, kolik umíš jazyků, tolikrát jsi člověkem: protože každý jazyk, ovlivněn prostředím a okolnostmi vzniku, v sobě skrývá určitou mentalitu, kterou předává dál, kterou národ nevědomě přijímá.
Co se týče manipulace, nůž je nástrojem vraždy, stejně tak jako facebook je nástrojem stalkerů a internet pedofilů. Stejně tak i jazyk může být použit se zlým úmyslem - a co? Navíc zrovna v případě "venku prší", pokud by to mělo mít význam "nesmíš jít ven", nejde o manipulaci jazykem - možná jde jen o elipsu, a pokud je to skutečně manipulace (což si nejsem jistá, protože pokud vím, tak podmínka manipulace je, že působí podvědomě, a když ne, tak se jí daný člověk (chudák malý) nemůže bránit, a to se mi zdá v tomhle případě dost mimo), tak rozhodně ne jazykem - nýbrž právě všemi možnými neverbálními prostředky, o kterých jsem mluvila někde výše.
Nechci se hádat, jen diskutovat.
bitita*: Moc hezký článek a velmi poučný. Sama mám ráda náš mateřský jazyk a když píši, snažím se dodržovat pravopis.. i když, třeba taková správně umístěná čárka v delším souvětí, to mi nikdy nešlo 
přidávám se k názoru, že je škoda, žes tohle zajímavé vyprávění utnul
zlomenymec: Vztahy mezi větami jsou zlo, to mi taky nikdy moc nešlo
Nojo, tak já možná někdy ještě dopíšu co všechno jsem k tomu ještě měl
bitita*: jo, třeba druhy vedlejších vět to jsem doslova trpěla, jakmile se z tohohle psalo na základce..ale zas takový poměry mezi větami hlavními.., v těch jsem se vyžívala vedlejší věty byly propadák (3), tak jsem to žehlila poměrama..(1)
určitě dopiš! jsem moc zvědavá na pokračování 
marinka: To máš pořád nějaký by a kdyby, nikdo tu neumí říct co chtěl, totiž, co by chtěl
. Nebejt toho by tak je čeština dokonalá. A na světě(u nás) míň problémů.
Psaný i mluvený projev o člověku řekne hodně to jo, ale stejně jako u módního pekla podle toho nesoudím.Ono máš různý diskdeco a to je pak nefér. No a na čele to napsaný nemaj. Spíš mě zajímá obsah sdělení.Pravda, v jazyce mateřském je to nejsnažší.
tlapka: Moc zajímavý článek! Čeština je nádherný jazyk - a bohatý. Jen ho musí lidé umět používat. Nelpím na stylisticky vyšperkovaných větách nebo až nesrozumitelně bohaté slovní zásobě, ale gramatické chyby mě odrazují od čtení. Smutné je, že pronikají i do tisku, včetně seriózního.
A ještě jedna dvojice, která mě při čtení napadla - spousta lidí nerozlišuje hold/holt. Je to jen můj postřeh?