"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

d.: Přínosný a zajímavý článek.

Neřekla bych, že myslíme v jazyce. Když člověk např. počítá matematický příklad... když zpracovává svoje smyslové vjemy... V jazyce myslíme (teprve) tehdy, když se připravujeme k tomu, že něco vyjádříme slovně navenek. Že něco sdělíme. A ano, nemusíme sdělovat myšlenku, může to být třeba rozkaz, žádost... Jazyk je nástroj manipulace.