Báječný svět shopaholiků vs Klub rváčů

Nedávno jsem se od jedné nejmenované blogerečky (budeme jí říkat třeba Ava :P) dozvěděl, že Báječný svět shopaholiků ye yako upe nejwíc filmíQ!!

A jelikož mám yako upe nejwíc filmíQy rád, neváhal jsem a jal se dotyčný film vyhledat na CSFD. A co jsem nezjistil? Podle popisku a reakcí by to měl být pravý opak jiného yako upe nejwíc filmíQu, Klubu rváčů! A protože jsem duše zvídavá, zvědavá a neposedná, rozhodl jsem se, že se na prvně jmenovaný yako upe nejwíc filmíQ podívám, abych je pak mohl porovnat.

A bylo to věru zajímavé porovnávání :D

Udělám z toho jakýsi třídílný seriál- nejdřív rozebéřu Báječný svět shopaholiků, potom Klub rváčů a nakonec se pokusím oba filmy porovnat. Kouskuju to z jednoho prostého důvodu, protože by to jinak bylo moc dlouhý a nikdo by to asi nečetl :D

Udělám to jako vždycky a rozeberu děj, pak se budu věnovat postavám a nakonec film nějak zhodnotím. Jako vždycky. Takže očekávejte SPOILERY JAKO PRASE.
Tak tedy do toho.
POZNÁMKA: Oba filmy jsem viděl nadabované.

BÁJEČNÝ SVĚT SHOPAHOLIKŮ

Film začíná náhledem do světa hlavní hrdinky, Rebeccy Bloomwoodové, a ukazuje nám, jak jako malá záviděla dívkám, které měly tak bááááječné růžové a barevné a dokonalé a hezké a drahé šaty a ona chudák nic. Její idolky dokonce ani k nákupům nemusely mít peníze, stačila jim "kouzelná kartička" (kreditka)... no prostě závist nad závist, známe to.
Obrat nastal, když Rebecca dospěla- čímž se tedy dostáváme do současnosti- zato ten dětský pohled na obchodní domy jí zůstal. Má dvanáct kreditek a je docela krutě zadlužená. Proč? Zkuste hádat. Ano, kvůli hadrům. Jenže to jí moc netrápí, protože obchodní domy jsou prostě upe nejwíc a pochopitelně mnohem lepší než muži. Protože obchodní domy vás milují (narozdíl od mužů), dávají vám věci "zadarmo" (narozdíl od mužů), koupené zboží můžete kdykoliv vyměnit (narozdíl od mužů???) a v neposlední řadě to v obchodě "vždycky tak pěkně voní."

Zlí, zlí muži vás akorát tak odvádějí od skvělého nakupování.

Ano, uhádli jste- Rebecca je úplně blbá a duševně nemocná sebevědomá nezávislá moderní žena. A shopaholik (nebo spíš shopaholička, abych umlčel případné feministické námitky :P).

Hned z kraje se taky dozvíme, že Rebecca "zpronevěřila" peníze z narozeninové sbírky v práci (hádejte proč...) a jde na pohovor do časopisu Aleta, aby tam psala o módě (jako původní povolání je prej novinářka, eheh). Takže jde na ten pohovor (samozřejmě s neskutečně upraveným životopisem- první lež) a cestou si koupí zelenou šálu- aby ji získala, nakuká jednomu sympatickému muži, že ho má pro nemocnou tetu do nemocnice (druhá lež).

(POZNÁMKA: V této scéně se dozvíme jednu ze základních ekonomických pouček, tedy že cena a hodnota jsou dvě rozdílné věci. Rozdílu mezi těmito hodnotami, tedy cenou, a maximální cenou, kterou byste byli ochotni za zboží/službu zaplatit, se říká spotřebitelův přebytek. Je to mimo jiné i důvod, proč jsou například diamanty mnohem dražší než voda, ačkoliv jsou v praxi úplně k ničemu, zatímco bez vody nelze žít. Konec přednášky, pozn. ZM ekonom).

Když Rebecca na pohovor dorazí, zjistí, že tu práci dostala jedna kreatura, Alisha cosi. Rebecca se ale nevzdá, tak jde aspoň na pohovor do časopisu Jak úspěšně spořit s tím, že se jednou vypracuje až do toho plátku s módou.
A co čert nechtěl, Jak úspěšně spořit šéfuje právě ten sympatický muž z dřívějška! Samotný pohovor je hrozně trapnej a samozřejmě to nakonec dopadne tak, že jí chlápek najme (je nutné si opakovat, že to je romantická komedie). Předtím ale Rebecca přijde o práci (její časopis se ruší) a my zjistíme, že bydlí u své kamarádkySusan (která je narozdíl od hlavní hrdinky normální) a že má problémy s vymahači dluhů (hlavně s Derekem Smeathem) a že celkově dluží 16 000 dolarů. Jo a že má MAC noťas :D

Takže sympatický muž (jmenuje se Luke) jí najme, protože mu Rebecca omylem pošle nějaký svůj článek (který chtěla původně poslat do Alety, tomu jejímu vysněnýmu časopisu), který je hrozně chytrý a vtipný a úderný a srozumitelný a vůbec.

(omlouvám se, ale tady už mě děj vážně unavuje, tak budou následující řádky asi poněkud heslovité a nekonzistentní :D)

Odskok od hlavního příběhu: Susan se bude vdávat a chce Rebeccu jako družičku, Susan Rebecce pomáhá s jejím záchvatovým nakupováním s pomocí VHS kazety "Odnaučte se nakupovat snadno a rychle" atd.

Luke v práci zjistí, že Rebecca neví o finančnictví vůbec nic a místo aby ji vyhodil, vezme ji na jednu konferenci nebo co a vysvětlí ji, že chce lidi prostřednictvím toho časopisu vzdělávat- aby o financích něco věděli, aby poznali, když se je někdo bude snažit natáhnout, aby se naučili šetřit atd. atd., je to zkrátka klaďas. Rebecca teda sesmolí další článek, kde použije nejrůznější podobenství ze světa módy (je to romantická komedie!) a má obrovský úspěch a proslaví se jako "Dívka se zeleným šálem."

Pořád jí ale volá Derek Smeath (ten vymahač dluhů)- Rebecca v práci všem nakuká, že je to její bývalý, který ji pronásleduje (třetí lež). Pak jede s Lukem (šarmantním šéfem...) do Miami na nějakou konferenci a udělá tam na všechny suprový dojem svou extravagancí a neotřelostí... (je to romantická komedie!!). Začne se s Lukem sbližovat, zjistíme, že Luke se vyzná v módě (ooooooch...) a že "chtěl uspět ve vlastním oboru a ne jako poskok své mocné rodiny." Jeho slova. (oooooooooooch!!), tancujou spolu a tak dále. Jenže na Luka má spadeno zákeřná kreatura Alisha cosi.

Rebecca si musí sehnat nový šaty (všechny, které má, nejsou dost dobré), aby mohla jít na ples, oslnit Luka a majitelku Alety (toho časopisu, aby pak mohla odejít z Jak úspěšně spořit a jít tam). Její kamarádka Susan zjistí, že nevyhodila vůbec nic, tak Rebeccu donutí jít na terapii pro shopaholiky, kde samozřejmě Rebecca zprvu odmítá spolupracovat. Doslova rozmrazí svoji poslední kreditku, koupí si nový šaty a jde na ten obchodní ples, kde samozřejmě udělá průser a ztrapní se, ale šarmantní Luke ji zachrání a ti dva se dají dohromady (ooooooooooooooch!!! + je to romantická KOMEDIE!!!).
Nastává klasická chvíle, která je v každém "klasickém" (tedy tuctovém) filmu- hlavní hrdinka lže, ale není usvědčena, takže si užívá výhod všech jejich lží a ve lži dál setrvává, protože se bojí, že kdyby řekla pravdu, o všechno přijde. Zkrátka standardní schéma.

Rebecca si na naléhání šéfky Alety koupí nové šaty (... zase), protože má vystupovat v televizním pořadu + jí dá Susan družičkovské šaty. Tohle se později ukáže jako zásadní pro další děj, protože na další schůzce anonymních shopaholiků (která je ten samý den) ji nová a hodně radikální terapeutka připraví o oboje hadry. Rebecca má později možnost získat zpět jenom jedny- a vybere si ty šaty do televize (čímž jen tak mimochodem zradí důvěru její nejlepší kamarádky, která ji u sebe nechá bydlet zadarmo, podporuje ji, pomáhá jí zbavit se její mentální poruchy a vybrala si ji jako družičku).

Rebecca je tedy s Lukem v tom televizním pořadu (a Rebecca je samozřejmě úplně dutá) a v přímém přenosu jí usvědčí z několika lží zlý, zákeřný a prohnaný vymahač dluhů, Derek Smeath (který to dostal šanci díky pomoci kreatury Alishy cosi.)

Luke se na ní pochopitelně hrozně naštve- lhala mu, že je Derek její bývalý, má dluhy a navíc se prokecne, že chtěla její cíl je Aleta a ne Jak úspěšně spořit... Rebecca objasňuje její touhu po nakupování ("Když nakupuju, svět se zdá lepší, svět JE lepší. A najednou to přestane. A tak to udělám znovu." <---- LOL).

Aby toho nebylo málo, Susan zjistí, že se Rebecca zbavila svých družičkovských šatů, naštve se na ni a až do svatby bude bydlet u rodičů...

Nacházíme se opět v klasickém bodě "klasických" (tuctových) filmů- lež vyšla najevo, hlavní hrdinka je na dně, nastává chvíle, kdy jí někdo musí dát inspiraci, nějaké moudro nebo tak něco- v našem případě to jsou Rebečini rodiče- hlavní hrdinka už se nemusí bát, že o všechno přijde (už o všechno přišla), takže může od základů změnit svůj život, může se odrazit ode dna, všechno napravit a ještě něco přidat. Hádejte jestli se to stane i tady...

Za Rebeccou tedy vyrazí šéfka Alety a nabídne jí tu vysněnou práci- jenže Rebecca, nyní morálně napravená, odmítne.
Začne s novou vervou chodit na schůzky shopaholiků s upřímnou snahou změnit se a uspořádá velký výprodej svých hader a hader členů skupiny, o kterém se dozví i Luke. Nakonec je ještě aukce, kde se draží i zelenou šálu, kvůli kterému to vlastně celé začalo... (hlavní hrdinka se symbolicky vzdává totemu, modle, která pro ni dříve byla důležitá, ale teď, když prozřela, už důležitá není a hlavní hrdinka ví, že jsou na světě i důležitější věci...). Samozřejmě ho Rebecca musí nové majitelce předat osobně z ruky do ruky, tak je pouto za potlesku symbolicky zpřetrháno.
Peníze dá zlému, zákeřnému, hnusnému, nesympatickému Dereku Smeathovi, ovšem v drobných, aby ho tak potrestala za to, co udělal (bez komentáře).

Pak se ještě objeví na svatbě Susan v družičkovských šatech, takže je přátelství samozřejmě obnověno.

Nakonec jde kolem výloh obchodních domů, ale odolá jejich svodům a za potlesku figurín odchází pryč, aby narazila na Luka, který jí druhou šanci a ještě i TEN zelený šál jako dárek. Kruh je tak symbolicky uzavřen, hlavní hrdinka napravená, očištěna a konečně šťastná, s mužem, kterého bude navždy milovat a který bude navždy milovat ji, takže je to nakonec vlastně tak, že zlé, zlé nakupování vás odvádí od skvělých mužů.

Konec.

DÍKY BOHU!!
Tohle je ten typ filmu, na který jsem se musel dívat asi natřikrát, protože jsem to prostě nevydejchal (a taky jsem měl strach, že kdybych se na něj podíval celý v kuse, tak začnu měsíc co měsíc trpět prudkými návaly emocí a krvácením). Ne že by byl vyloženě špatný, jenom to bylo něco, co jde prostě naprosto mimo mě- nechápu nutkání lidí nakupovat věci, který nepotřebujou, za peníze, který nemají (což byla vlastně jedna z příčin celosvětové krize, že).
Takže když hlavní hrdinka na začátku filmu nadšeně piští "Kabelka- Gucci!" (musel jsem Googlovat, abych zjistil, co to Gucci je), necítím k ní sympatie, ale naopak touhu jí uškrtit. Je mi jasný, že nejsem cílová skupina, ale stejně- ten film je tak odporně barevný, růžový, je z něj cítit "american comedy" na sto honů, aby přitom nakonec zvážněl, přinutil hlavní hrdinku pykat a dal nám tak poučení.

Hlavní hrdinka je blbá má víc štěstí než rozumu, fakt- kdyby neměla kamarádku Susan a Luka, kteří jí úspěšně vyvedou z temnoty nakupování, asi by to s ní dopadlo blbě. Je to takový to nemotorný trdlo, věčný dítě (spíš nezodpovědný sobecký fracek) a já se s ní měl sžít, cítit s ní, jenže to prostě nešlo,  protože jsem jí jednak nechápal, jednak odsuzoval a jednak mi byla vyloženě nesympatická, hlavně (o tom byl vlastně celý film, že) to její rochnění v doslova absurdním, nesmyslném konzumu- je to to samé, jako když je člověk dejme tomu morbidně obézní (tj. váží myslím 150 kg a víc) a já sledoval, jak se někdo takový díky lžím uchytí na pozici fitness trenéra a v závěrečné části filmu se napraví a zhubne. Bylo by to přinejmenším stejně absurdní jako příběh tohoto filmu.
No, aspoň tu máme jakés takés morální poučení o tom, jak je nutné najít pravé (tedy samozřejmě americké) hodnoty- konzum je špatný, dluhy jsou špatné, láska je správná, tedy milujte se, množte se, nelžete a plaťte daně. Klasika.

Z tohodle pohledu a z pohledu komedie to není vyloženě špatný film, prostě taková "klasická" komedie, která ničím nepřekvapí a která zaujme hlavně ty, kdo nemusí Googlovat "Gucci" a kdo za oblečení utratí víc peněz než v průměru 200,- měsíčně. Řekněme, že kdybych jel dejme tomu za dva roky se Student Agency a pouštěli to tam, tak bych se možná... jenom možná... znovu podíval :D

Samozřejmě že účelem Báječného světa shopaholiků není přinést nějakou morální osvětu, ale pobavit a vydělat tvůrcům a hercům prachy, že. Krom toho i to poselství v určitém směru trochu hapruje, protože vám (ženským) v podstatě říká: Až budete mít na výběr mezi nakupováním a mužem, který je hezký, bohatý, sympatický, cílevědomý, milý, inteligentní, charakterní, pozorný, hodný, s krááásnýma uhrančivýma očima, vyberte si toho chlapa.
Já být ženskou-shopaholičkou, tak první, co namítnu, je, že takový muž není.

...

Asi už jsem trochu degenerovaný, protože právě rozebírám etické důsledky morálních zásad průměrné americké komedie. Jde to se mnou z kopce.

Od režiséra filmu P.J. Hogana jsem viděl jenom Svatbu mého nejlepšího přítele, která byla docela dobrá (co si tak matně pamatuju), i když jsem se u ní málem ukousal nudou.
Herečku Islu Fisher neznám, do role shopaholičky mi ale docela sedla a cítil jsem k ní opravdové emoce, takže u mě dobrý :D Stejně mě ale zaujala víc Krysten Ritter (kterou jsem taky v žádným jiným filmu neviděl), která hrála Susan- tedy hlavně vzhledem, prostě se mi líbila víc než všechny ty načančaný bárbínky dohromady.

Myslím, že jsem řekl všechno podstatné, kdyžtak to ještě doplním. Jdu si spravit chuť Klubem rváčů, takže si mě nalaďte i příště :P