Kdysi jsem někde četl článek o tom, jak hrozně hrozně hrozně nehygienické je držet se madel v MHD, mačkat tlačítka výtahu nebo přechodu pro chodce prsty nebo držet se jezdícího zábradlí u eskalátorů. Vaše klávesnice může být co se bakterií týče to nejhorší místo ve vašem bytě, ale aspoň víte, že se té klávesnice dotýkáte jenom vy, příp. členové vaší rodiny. Když ale člověk vidí, jaká individua

To mi neuvěříte, co se tuhle stalo...

Chtěl jsem původně napsat nějaký rozumově náročnější článek např. na téma proč slova navzdory některým rčením můžou ublížit, ale je mi dneska lehce nemocně - v podstatě jen slabost, rýma a tak. Přítulkyně se o mě náležitě stará, vaří mi čaj, postarala se o oběd, udělala mi ovocnou mísu a tak. Zvykl bych si na to :D

Dneska se podíváme na to, jak to může dopadnout, když si Číňané řeknou,

... o tom jsem se měl dneska možnost přesvědčit.

Měl jsem dovolenou. Jeden den. Dneska :D

Čas je relativní i z fyzikálního hlediska. Ovšem z lidského hlediska je ještě relativnější. Aspoň u mě to tak je.

Já vím, že je to téma už fakt hodně provařené, ale pokud máte chuť, pojďte a poslyšte další příběh z prostřední mé práce neboli místa, kde se zatmívá rozum...

Vítám vás u druhé části vašho oblíbeného seriálu o počítačových hrách, který začala Damn-girl!

V prvním článku jsem vás seznámil s hrami na Commodorku 64, který

Maturitě se říká zkouška dospělosti, což už dnes není moc pravda... i když vlastně je - stejně tak jako občanství při úderu 18 ji dneska dostane téměř každý, pokud není nějak psychicky zaostalý, nebo tak něco.