Kdysi jsem někde četl článek o tom, jak hrozně hrozně hrozně nehygienické je držet se madel v MHD, mačkat tlačítka výtahu nebo přechodu pro chodce prsty nebo držet se jezdícího zábradlí u eskalátorů. Vaše klávesnice může být co se bakterií týče to nejhorší místo ve vašem bytě, ale aspoň víte, že se té klávesnice dotýkáte jenom vy, příp. členové vaší rodiny. Když ale člověk vidí, jaká individua občas jezdí MHD.. brrrr.
Jojo, od té doby se držení madel apod. vyhýbám, seč můžu. V metru se bez toho člověk obejde, tam se většinou stačí opřít o ty prosklené části, žejo. Jenže od té doby, co bydlím s přítelkyní, jezdím do práce tramvají. A ta občas (narozdíl od metra) musí prudce zastavit. Navíc v tramvaji se většinou nemám o co opřít.
Vyfoceno kdysi v Brně v tramvaji - ale už tam není napsáno, co mám dělat, když se mě nikdo držet nechce :(
Takže jsem si takhle donedávna jezdil na pohodu, říkal jsem si, že aspoň cvičím stabilitu nohou (to nám kdysi říkal trenér sebeobrany, kterou jsem dělal, že tyhle věci člověk může trénovat v každodenním životě i třeba při jízdě MHD...)
A tak jsem při ranní cestě do práce vesele trénoval stabilitu, když tu se náhle při výjezdu ze zastávky - a to nebyla vůbec plná rychlost, jela fakt pomalu - tramvaj prudce zastavila a já už se madla chytit nestačil a za cca půl vteřiny jsem si prohlížel podlahu pěkně zblízka. Nějakej tydýt (tydýtka?) se totiž rozhodl(a) přejet přes koleje právě v momentě, kdy se ta tramvaj rozjížděla.
Řidič(ka) be like: To riziko, které jsem podstoupil, jsem propočítal... Ale ty vole... já jsem na matiku fakt levej.
Nebyla to vůbec vysoká rychlost, právě proto mě překvapilo, jakou silou to se mnou hodilo na zem. Brrrr. Řidič byl docela profík, mladej týpek, vyšel z kabiny a informoval nás o tom, že jsme měli nehodu a že musíme všichni vystoupit zadními dveřmi. Všichni jsme pak poslušně husím pochodem doťapkali k metru, které bylo vzdálené asi 2km, takže jsem do práce přišel pozdě, ale nevadilo to :D
Pro jistotu jsem si to vyfotil, kdyby mi v práci nechtěli věřit proč jdu pozdě :D
Od té doby se poslušně držím a vždycky si pak ruce pořádně umyju, protože korona nekorona, žloutenku člověk může chytit taky raz dva (paranoid_parrot.avi) :D
A taky přemítám o tom, co mi ta nehoda měla říct? Jel jsem do práce a stál jsem vlevo k řidičovi, ale levá strana souvisí spíš s ženským principem... tak že bych se měl vykašlat na práci a válet se doma?? Těžko říct... třeba poradí někdo z duchovní diskuze :D
Omlouvám se, ale takovou příležitost trefit se do ezo-myšlení jsem si prostě nemohl nechat ujít :D
Takže vám doporučuju, držte se madel v tramvaji, a co je ještě důležitější, připoutávejte se v dálkovém autobusu, když někam jedete. Tohle praktikuju taky docela dlouho, od doby, kdy jsem četl článek o nehodě autobusu. Nebylo to nic vážného (myslím), ale dostala mě výpověď jedné mladé s(v)lečny, která si při nárazu o sedačku před sebou vyrazila hezkých pár zubů.
Ty fotky nebyly moc příjemné na pohled.
To samé ve vlaku, vždycky je dobré dát zavazadla do úložného prostoru nad sebe ve směru jízdy, protože jinak, když ten vlak prudce zastaví, zavazadlo poletí přímo na vás. To ale samozřejmě záleží na obsazenosti kupé, že.
A abych vás donutil se nad tím zamyslet a třeba fakt něco změnit, musím zapůsovit na vaše emoce, takže sem ještě přidávám kompilace "fail" videí :D