Zlomený meč
"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."
Horatius: úryvek z díla Óda IX
Článek Připoutejte se, prosím
Komentáře k článku: Připoutejte se, prosím
zlomenymec: Nic se neděje jen tak! Něco se děje třeba proto, že někdo neumí řídit. 
damn-girl: Ještě, že jsi celej! Já si zase pamatuju ze základky, jak nám na přírodopisu p. učitelka kladla na srdce, že babičky dělají s vnoučátkama tu hloupost, že je pustí sednout a samy stojí. Staří lidé mají daleko křehčí kosti, a tak můžou přijít k úrazu snáz, kdežto mladé sviště při nehodě vyvázne spíš jen s nějakou odřeninou. Jinak já se vždycky držela madel a poté si pečlivě myla ruce. Za korony většinou obmotám ruku do rukávu apod., prostě tak, abych se nedržela přímo tyče a to nejen za korony, ale za běžných chřipkových sezón atd. Znám ale lidi, kteří si ruce nemyjí. Prostě přijedou do práce nebo se vrátí z venku, kde šahali na kliky atd., ale ty ruce si neumyjou a jdou třeba jíst, což mi přijde naprosto otřesný a nechutný 
. Já sama se vytšinou hned převlíkám po příchodu domů do domácího oblečení, protože bůh ví, kdo seděl na sedačce přede mnou.
A tou ezo částí si mě dostal 
. Věřím na takové ty věci, že když jsi nemocný nebo ti v životě nevyjde něco podle plánu, tak to má svůj důvod, ale řešit mužský a ženský princip při nehodě z pohledu strany, kde se nehoda stala, to už mi přijde vážně moc .
zlomenymec: Jo, to vlastně dává docela smysl... :O
Taky občas omotávám ruku do rukávu, ale v létě to s krátkým tričkem nejde 
A lidi, kteří si po příchodu domů neumyjou ruce... nechápu
nekra: Hezký. Líbil se mi ten vtip, že se tě nikdo nechtěl držet 
.
A dost mne dostalo, že nepoznávám, odkud je ta fotka.
(Obě místa, která mne napadla kolidují s větou, že jste šli 2 kilometry na metro ; z Lihovaru na Smícháš by to bylo mnohem blíž a od Anděla směrem k Bertramce a na Motol je to od metra úplně.)
Podobně jako damn-girl se taky když už musím držet, snažím držet přes něco, pokud mám čím. (V zimě je to snadné, na to jsou rukavice, v létě třeba přes rukáv mikiny okolo pasu nebo se nedržím rukou (dlaní) - třeba se za tyč zaháknu loktem a někdy si i zaklesnu ruce ; Blahoslavení chudí duchem-alespoň zatím nevím, že by takto někdo přišel o celé předloktí).
A jak tam zmiňuješ ty pásy v dálkových autobusech - nemám přehled, jestli všechny už mají pásy, ale vrtá mi hlavou, kdy byla vzadu opásovaná všechna osobní vozidla. Protože za mého dřívějšího mládí jsme jezdili v autě bez pásů vzadu (možná obecně tenkrát lidi nejezdili tak rychle a/nebo šíleně).
zlomenymec: Tak jsem to měřil na mapě a je to 1100 metrů Ale ani jedo místo, které zmiňuješ, to není
Autobusy pásy už většinou mají, všechny ne, ale že by je teď nějaký neměl je spíš výjimka. A co se pásů vzadu týče, těžko říct, ale řekl bych, že to je tak od 80. let? Ale to jenom tipuju.
boudicca: Blikačkyyy! V Americe se při nehodě/prudkém brždění/jiných problémech nepoužívají?! Na to video jsem koukat neměla. Nejhorší je předjíždějící šílenec, co si nevšiml auta v protisměru. Z těchto situací mám hrůzu, takových bláznů jezdí i u nás dost a nehody jsou to často fatální. 
Co začal covid, nosím v kabelce dezinfekci a po výstupu z MHD si prostě ruce vydezinfikuji. S použitím pásů i v autobuse plně souhlasím! Tak hlavně, že se ti (a ani řidiči auta) při nehodě nic nestalo.
myfantasyworld: Tak ta duchovní verze, to mě teda dostalo, to nechápu, jak někdo něco takovýho může vymyslet.
Většinou jezdím metrem a tam se nedržím, i tak to kolikrát cukne. A v tramvaji nebo v autobuse, no tam jak kdy, nejradši jsem, když sedím. Ale zas ono ani to sezení není moc dobrý v případě takového rychlého zabrzdění (vlastní zkušenost v autobuse, kdy tam taky vjel nějaký blbec, naštěstí ten řidič to ubrzdil včas a nenapálil to do něj, i tak nějaká ženská se tam praštila). Teď už mají pasy i autobusy, které jezdí po městech. Ale je teda pravda, že já pas v případě, že jedu od nás z vesnice do města, tak nepoužívám.
eithne: To je jasný - když to bylo její auto, ale řídil přítel, tak pravá část auta ve svodidlech vypovídá o jeho vztahu s jejím otcem. Pravděpodobně přijde náraz jako v tom autě... nechystá si tchán brokovnici, třeba?
Jsem ráda, že jsi celej 
rebarbora2: Tak já žádný osvětový článek o madlech v MHD nečetla, takže se všude držím (i v metru ), ale zase jsem zvyklá mýt si ruce, tak snad cajk 
Ezoterický přístup k životu je koukám HODNĚ náročný To je skoro na vědeckou práci 
Ještě bych k tomu vzala v úvahu fázi Měsíce a nějakou numerologii (jako třeba kolikátý kilometr trasy to byl)
Hlavně že se vám nikomu nic nestalo 
A upřímně jsem ráda, že jsem se na to video nekoukala před odjezdem na dovolenou, to bych na těch dálnicích asi byla sakra nervóznější 
Jinak mě takhle slušně vychoval článek s fotkami, co se může člověku stát, když si dává nohy na palubní desku Po tom rentgenovém snímku už to nikdy v životě neudělám 
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-krimi/632665/zena-mela-pri-bouracce-nohy-na-palubni-d esce-rentgen-devastujiciho-zraneni.html
PS: To, že cestující se mají za jízdy držet (jakože vzájemně) - nikdy mi nedošlo, jak blbě to mají vlastně napsané 
Hodně vtipná představa, že bys fakt vešel do metra a chytil se někoho "z řetězu"
tlapka: S tím ptáčkem se až bolestně (doslova ) ztotožňuji.
V MHD jsem se často držela přes rukáv nebo zaháknutím kolem lokte, taky se tomu otlapkávání všeho snažím dlouhodobě vyhýbat. Ale popravdě nejhorší bylo, když jsem si sedla na odněčehomokrou sedačku. 