myfantasyworld: K té práci, taky jsem měla takové reakce, chtěla jsem odejít, ale měla jsem obavu v této situaci, když nemám nic jiénoho, no takže současná situace to vyřešila za mě.
Nudit se? Tohle slovo už dlouho neznám. Když se ti poštěstí, že v práci nikdo není a máš ten čas, je to super nějak využít.
Nejdřív práce, potom zábava. Tohle třeba se přiznám, že moc nedělám. Neplánuju, co budu dělat, protože vím, že to kolikrát dopadne úplně jinak. Je teda pravda, že neplánovat dopředu a žít součastností jsem se naučila až poslední dobou (a ještě s tím občas bojuju), ale musím říct, že je to nejlepší, co jsem mohla udělat. Navíc, já musím mít na úklid, čtení, psaní, vaření, pečení náladu. A když tu náladu mám, vždycky to udělám lépe, než kdybych se do toho vyloženě nutila a hlavní je to, že mě to pak i baví.
Navíc mě se třeba nejlépe uklízí hned ráno.
Ale chápu, že někdo to má tak, že prostě v týdnu si některé věci nevychutná tolik jako o víkendu, stejně tak, že první si udělá práci. Je pravda, že nám to vtloukali do hlavy, že nejdříve práce, pak zábava. No měla jsem vždycky svoji hlavu.
zlomenymec: Jojo, neplánovat a žít přítomností je fajn, ale potom člověk občas zjistí, že se mu hromadí úkoly, které musí vyřešit dříve či později... Teda aspoň u mě to tak bylo
chaoska: Mela jsem to tak driv, ale posledni dobou uz ne. Kdyz chci, klidne budu ve vsedni den vzhuru do tri do rana s knizkou nebo serialem. U rodicu doma vzdycky byl patek odpoledne uklizeci, aby pak byl klid. Takze jsem to pak prevedla i do sveho zivota, ale nevyhovovalo mi to. Ted vetsinou podobne nutne veci delam v nedeli, nebo uplne nepravidelne, a vyhovuje mi to vic - nekladu si tim na sebe zadne stresy, coz "nejdriv prace, potom zabava" delalo, a akorat se mi to tim znechutilo.
lvice: Pátek večer je svatej. Teda za předpokladu, že se v sobotu nikam nemusí.
Dřív jsem si úklid a další nepříjemné povinnosti nechávala na víkend. S home officem se to změnilo a dělám si věci, jak se mi chce. Každý den něco málo. Hlavně žádný pevný řád. Jak píše i Chaoska. Nesnáším pravidelnost.
Jeden problém, který se mi ještě nepodařilo vyřešit, je ten, že nejaktivnější jsem až večer. Jenomže nemůžu být dlouho vzhůru, protože ráno musím brzo vstávat
Jo, vím, že se můj komentář zas tak úplně času netýká
zlomenymec: Tak s home officem to jde určitě snáz, vo tom žádná
Jak moc brzo musíš vstávat?
damn-girl: Už u nás doma se vždycky uklízelo (jakožtov luxovalo, vytíralo, utíral prach, pralo) v pátek odpoledne nebo v sobotu ráno. Musím říct, že mi to vyhovovalo a převedla jsem to i do svého života. Nemám ráda takové to, že jeden den vyluxuju a vytřu, druhý den utřu prach, třetí vyperu. Je to na mě hrozně roztahaný a nikdy nic není najednou uklizené. Od chvíle, co pracuju z domova a v dny, kdy mám volno jsem úklid šoupla z pátečního odpoledne na dopoledne . I preferuju nejřív práce, potom zábava. Motivuje mě to se potom moc neflákat. nejdřív udělám co potřebuju a pak si v klidu sednu. Třeba až večer. Představa, že se půl dne flákám a potom začnu odpoledne třeba narychlo uklízet mě děsí
.
zlomenymec: JOjo, taky mám rád, když to udělám všechno najednou
Jsi můj člověk!
tlapka: Úplně s tím souhlasím! Pátek je prostě svobodnější než neděle, i když musím na půl dne do práce/školy. A poslední týden v srpnu je celá jedna velká neděle, samozřejmě.
Přidám jedni otázku mimo, ale přece jen v něčem podobnou. Taky si nikdy neužijete film tolik, když si ho pustíte, jako když zrovna běží v televizi?
zlomenymec: Žejo!
Ad film: Jojo, tak to z nějakého důvodu taky mám Nebo když slyším oblíbenou písničku v rádiu...