Zlomený meč
"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."
Horatius: úryvek z díla Óda IX
Článek Láska podle Zlomeného meče
Komentáře k článku: Láska podle Zlomeného meče
maydayberry®svetu.cz: Za tu dobu, co cucám informace ze Sítě, jsem tak dobrý článek na tohle téma nečetla. A teď nepřeháním, jenom sděluju pravdu.
Zkrátka jsi v mých očích dost stoupnul jakožto písař, člověk, pravdomluvec a myslitel.
latanya®blbne.cz: Amen. 
Zdravím! xD
Tenhle článek je opravdu povedenej. xD A i když to nemá být kritika nebo návod, jeden si z toho jistě může něco odnést. xD
A podle mne je rozhodně lepší, když se ti dvě nejdřív poznají, než si spolu něco začnou. xD A přístup "čím víc, tím líp" mi leze krkem. xD Nechápu ty lidi. Já bych něco takového asi ani nedovedla. Ale je to jejich věc. Třeba i jim jednou dojde, že to takhle prostě nejde. xD
A mimochodem, ta písnička : 
zlomenymec: "Třeba i jim jednou dojde, že to takhle prostě nejde. xD" No tak ono to asi jde, žejo, ale... no... však ty víš 
marinka: Hezky sis to rozebral. A v dost věcech máš asi pravdu a něco možná chápu jinak než to je myšlený
.Ale Tě nějak nevim, mi přijde, že každej vztah je trochu jinej a že to takhle zkrátka zaškatulkovat nejde. No jo, já vim, ty neškatulkuješ, ale...prostě to až moc řešíš. Bacha, to neni dobrý
, mi můžeš věřit.
zlomenymec: No Perls v gestalt psychoterapii sice tvrdí, že je fajn občas setrvat ve zmatku, že i ten může mít terapeutické účinky, ale TOHLE určitě nebude ten případ Řeším, abych pochopil, jinak bych byl ztracenej 
slanka: Ve zkratce kvalitních lidí ke kvalitnímu partnerství s důvěrou, láskou, ochotou, obětavostí + balíčkem sušenek jakožto bonusem je dneska jako šafránu. No jo, je.
Na druhé straně... Už nejsme v dobách našich babiček. Ony se snažit musely. Vzaly si v osmnácti prvního borce, kterej o ně zakop’ a zpravidla s ním musely vydržet celej život. Ale dnešní holky nejsou blbé. Mají možnosti. Kluci samozřejmě taky.
Ono je lehké říct, že se v tom partnerství máme snažit, hned neutíkat a řešit ty problémy, které tam jsou. Ty to víš, já to vím, ví to každej, kdo není blázen a nečeká na prince na bílém koni/ dokonalou princeznu. Ale co když je nechce řešit ten druhej? Co potom? Má se ten první trápit a trpět kvůli někomu, kdo ten vztah nechává potopit se jako Titanic? Ba ne, pro jedno kvítí slunce nesvití.
A na každém je "něco" - na to každej musí přijít sám, že nikdo není dokonalý. Spíš jde o to, že se ten člověk musí rozhodnout, kterou špatnou vlasnost u svého protějšku skousne a kterou raději přenechá "jiným".
Ale to už jsem zabočila.
Přístup, který popisuješ -kvantita převažuje nad kvalitou- je v dnešní době prostě "normální". Mě se to taky příčí, protože já jsem takový ten..no.. vyloženě naivní kretén 
, který když se zamiluje, tak nechce počítat s tím, že to jednou skončí a pak, když na to příjde mu "regenerace" trvá celkem dlouho, ale...takhle to prostě je. Dnešní volná doba plná volných vztahů. Kdybych chtěla bejt hodně hnusná, řeknu, že v tom množství děvkařů a děvěk je těžké vylovit tu perlu, která si pod pojmem "vztah" skutečně představí "vztah", ale nechci tu tak sprostými slovy nikoho pohoršovat. Krom toho nač být přehnaně pesimistická takhle o sobotním večeru. Dětem bych taky nikdy neřekla, že Ježíšek neexistuje.
Ta písnička není tak hrozná jak tu obvykle míváš, to se musí uznat. Byly i horší.
slanka: Kravin v textu jako třeba "vlasnost" místo "vlastnost" si vůbec nevšímejte. Je před půlnocí.
zlomenymec: "Ale co když je nechce řešit ten druhej? Co potom?" Rozchod. *krčí rameny* Co jinýho V tom vztahu je potřeba, aby to tak měli oba dva.
"a kterou raději přenechá "jiným"." Teď nechápu co tím myslíš :O
A skoro jsi mi pochválila písničku! To si snad napíšu do kalendáře a budu to slavit jako svátek 
slanka: "a kterou (vlastnost) raději přenech jiným (ženskejm)"
Písničku jsem Ti rozhodně nepochválila. To ses snad zbláznil,ne?
belinda®svetu.cz: pokusím se zasadit klín do tvé teorie xD
Za prvé: konzumní střídání partnerů mi přijde stejně stupidní, jako tobě - jenom abychom tohle vyjasnili. ALE: představ si, že Dívka, Co Rozdávala Testy (řekněme, že nekuřačka, sportovkyně, dobrovolnice blablabla) žije už půl roku ve vyrovnaném milém vztahu, se svým Přítelem. prošli si už nějakými problémy, nicméně vcelku jim to klape a jsou poměrně šťastni. jenže pak jednou Dívka jde rozdávat testy, aby si přivydělala nějakou tu korunku a hle tu ji tam osloví Mladý Muž (ty), dají se do řeči, zjistí, že si spolu náramně - kamarádsky - rozumí, vymění si čísla, la vie est belle. pak se několikrát - kamarádsky - sejdou a Dívka začne zjišťovat, že ač je její Přítel fajn kluk, tak Mladý Muž je prostě lepší/víc ji přitahuje/víc jí rozumí a propadne jeho šarmům. a teď je tu dilema. Měla by zůstat s fajn Přítelem, nebo se s ním rozejít a zkusit to s Mladým Mužem, který ji může udělat mnohem šťastnější?
...cha cha ^^
PS: tvoje ex vypadá jako uplně naprostej opak mě xD
zlomenymec: Ale to jo. Vztahová mobilita je v tomhle případě možná Ale mně šlo zkrátka o to "když já nevím, mám prostě pocit, že je škoda být za život jenom v jednom vztahu" A šup k jinýmu. A ještě chtít záruku, že když to nevyjde, bude se moct vrátit.
Z TOHO mívám právě závratě.
PS: Tak to bychom si asi v reálu (potažmo ve vztahu) moc nerozuměli xD
sayonara: Sice to nejspíš bude ethanol v mé krvi, co vlastně teď mluví, ale: "Aaaach." Asi něci takového, jako bylo ve Shrekovi (1) při polibku v katedrále
belinda®svetu.cz: pohádky píšu ráda xD ale kriticky musím uznat, že něco podobného se stalo dvěma slečnám a jednomu chlapci v mém okolí (akorát, že to bylo mírně otrnulejší a ne tolik romantické. nicméně přizpsobuji storku místním poměrům ^^)
opaline: Život je krutý, a i já se k Hospodyňce přidávám.
Střídání partnerů jako ponožky je na pytel, ale já osobně si nedokážu představit, že bych do konce života zůstala nonstop s jedním jediným klukem. je to sice parádně romantické a žůžo labůžo, ale člověku pak chybí zkušenosti, kontakty atd. apod. krom toho - všichni lidi, co mají hodně milostných známostí nemusí být všichni děvkaři a bezohlední "hurá na to". jsou lidi, kteří mají smůlu a nemůžou natrefit na někoho, s kým by si rozuměli - takové lidi mám třeba ve svém okolí. (možná by stačilo víc kompromisů. ale upřímně řečeno skousnout to, že tvoje nová holka ojíždí na každé akci někoho jiného, opravdu nejde.)
a taky podle mě nemůžeš očekávat od lidí cca kolem 20, že budou všichni věrní a všichni si budou hledat vážný vztah a dobrovolně kvůli tomu budou navzájem od druhého leccos skousávat. bude to znít divně, ale v tomhle věku na jakési mírné záletnictví máme právo. jsme prostě mladí, máme horkou hlavu a některé věci prostě všem nedochází.
zlomenymec: Opalínka:
No nikdo ti neříká, že nutně musíš být s jedním partnerem do konce života, žejo Ale kdyby to mělo potkat mě, a měl bych v tom vztahu být šťastný (se vším, co k tomu štěstí patří, tedy i s bolestí), pak bych to bral všema deseti.
Počkej, zkušenosti? O_o V čem jako? Ve vztahu? Proč? Kontakty?? Na co probohy chodit s někým jiným kvůli kontaktům? Nebo kvůli sexu? Nebylo by ale pak lepší skáknout spíš do bordelu?
Ale jo, když má člověk smůlu, tak je to v hajzlu. To je jasný.
No mně by to bylo jedno, ale podle mě prostě ti lidi ani moc nepřemýšlí (co jsem tak viděl), neohlíží se na druhé (zvlášť v tom vztahu to dělá hroznou paseku)... a to je prostě průser. Horkokrevní, mírně záletnický ať klidně jsou. Ale s tímhle přístupem "sveď a smeť", "využij", "užívej si za každou cenu"... to prostě půjde do kopru.
marinka: Řekla bych, že si zdůvodňuješ proč nesebrat odvahu a nebojovat. Safriš to seš hrdina? Každá ženská má ráda obdiv a když nic tak z toho vzejde aspoň třeba kamarádství. Zdá se mi to nebo se prostě jenom bojíš to zkusit protože máš pocit, že je to předem ztracený?
zlomenymec: marinka: To mi teda řekni, co mám udělat, resp. jak bojovat. Mám jít a toho jejího zmlátit, a tím jí ukázat, že mi na ní záleží nebo co?
Každá ženská může mít ráda obdiv, ale ne všechny si kvůli němu sednou na židli (vycházím ze všech mých platoniček )
hospodynka: Ne za ním, za ní. Skamarádit se. Třeba zjistí, že jsi mnohem úžasnější než její současný.
zlomenymec: To zní jako plán, tedy za předpokladu, že bude mít nějaký důvod se se mnou vůbec bavit
zlomenymec: Jojo, to jí napíšu do mailu, hezky pěkně na rovinu: MÁM pár dobrých vlastností, vykašli se na toho svojeho a pojď sem ke mně, bejby! xDD
imperatrice: Na mě působíš písemně moc dobře, možná to neni s tim mailem blbej nápad (ovšem zvol jinej text). Navíc i když se podepíšeš, ona nebude vědět, kdo jsi, takže kdyby náhodou nic 
, tak to pro tebe bude bez ztráty kytičky. Ale vim, že to zas smeteš ze stolu, takže už mlčim.
zlomenymec: Ano, a tohle je Zlomený meč! Je malý, milý, přítulný, má rád děti... No nevím, MOŽNÁ jí ten mail pošlu, když už nic jinýho, ta její podoba s určitou ženštinou je přímo skandální... ale jinak, stejně budu za úchyla a stalkera I když se vychválím do nebes
imperatrice: Malý a milý, ó. 
Věřim, že dokážeš zplodit natolik citlivý slova, že si o tobě v žádným případě nebude moct myslet, že si úchyl. A moc bych se divila, kdyby jí nepotěšil takovej dopis. A snad je tý tvojí ženštině skandálně podobná i jinak než vzhledem.. Totiž abys pak nebyl ještě k tomu zklamanej. 
zlomenymec: Nojo, malý a milý. Jako ti pejsci
Já píši vám - co mohu více?
Co ještě mohu dodati?
Teď vím, že máte právo sice
mne pohrdáním trestati!
hospodynka: Prostě se s ní začni kamarádit, vykul na slečnu ta svoje kukadla a čekej, co bude.
hospodynka: Ono těm holkám dělá dobře, když se o ně zajímá víc chlapců a mají si z čeho vybírat.
zlomenymec: A když nemají z čeho vybírat, tak jsou prostě s tím, co je holt zrovna po ruce :o
marinka: Protože jsem proti násilí tak by Ti mělo být jasný(a určitě taky je), že zmlátit nikoho nemusíš. To by stejně nezabralo.
Ne, ale seznámit se s ní i přesto, že má nějakýho frajera snad můžeš. A co Ty víš, třeba se ukáže, že je to trochu jinak(co já vim, třeba, že už spolu nejsou nebo žeto neni zrovna ideální nebo....) a když ne tak budeš mít aspoň pěknou kámošku, která má určitě taky nějaký kámošky,...
zlomenymec: No, ne Nemáš pravdu o_O Sice vás asi nikoho nebudu moct nijak přesvědčit, tak prostě věřte, že kdyby byla single, neváhal bych. Zas tak moc mě nepodceňujte 
*uražený pohled*
marinka: 
.Tě nepodceňuju, ale jako správnej hrdina bys měl umět zdolávat překážky. I ty, který Ti nejsou sympatický-no a když se nepovede tak to pak zkusit jinde....a co Ty víš, třeba se k tý pravý dostaneš pres tuhle slečnu.
mixx: Článek se ti tedy opravdu povedl. Ale i přesto musím souhlasit s Márinkou a Hospodyňkou.
---
mixx.pise.cz
nebozka: No. . . V mém případě zaláskování číslo jedna dopadlo neslavně, ježto se ukázalo, že ten člověk (možná aniž by to věděl) byl nakonec úplně jiný, než jakým se zdál být. Průser byl v tom, že jsem se do něj strašně zamilovala a odmítala jsem si připustit, že TOHLE jsem nikdy nechtěla. Měla jsem pocit, že jsem našla středobod svýho žití, že se mám pro koho rozdávat a pro koho tu být. On mi tvrdil totéž, ale vůbec se tak nechoval. Všechno jsem mu odpouštěla, přestože mě to trápilo, říkala jsem si, že nic není ideální a ani nikdy nebude. Poslední kapkou bylo, když jedné holce vypisoval na FB, že je krásná, místo aby se zajímal, jestli jsem v té Vídni ještě naživu. Byla to drobnost, jedna z drobností, který mě postupně zasypávaly a já jsem se potřebovala nadechnout.
To, co následovalo, bylo hrozný. Říkala jsem si, že už mě nikdo nebude mít rád, že to bude pořád stejný. Pochybnosti mám tak nějak doteď. Ale aspoň jsem se poučila a teď už (snad) vím, jak by vztah měl a neměl vypadat.
No a číslo tři - i když se nedá moc mluvit o skutečné lásce/vztahu. Bylo mi čtrnáct, jemu patnáct, byl to bratrancův kamarád a chtěl být parapsychologem. Ráda vzpomínám na to, jak jsme chodili ke koním a povídali si o knížkách (a parapsychologii).
No a když už jsem se tak rozepsala, tak zmíním i svoje rodiče. Potkali se v knihovně, oba vystudovaní biologové. Oba byli trochu jiní, prostě nepatřili k typickým zástupcům mladistvých té doby. Přijde mi strašně hezký, že se doteď mají rádi, dávají si to najevo, jsou tu jeden pro druhého, i když se samozřejmě hádají kvůli prádlu a tak podobně. Taky bych to chtěla zažít.
nebožka: No jo, když ona moje maličkost je nepoučitelná a naivní duše, toužící po takové o lásce, o které si čítává. . . To se pak nemá čemu divit
slanka: "nepoučitelná a naivní duše, toužící po takové o lásce, o které si čítává"
A takoví to mají (máme ) nejhorší. 
(Teda to je jen můj názor na základě vlastních zkušeností.)
Moje babi říkává, že se nikdy nemáme trápit kvůli někomu, kdo o nás nestojí a nechová se k nám hezky. Jak tuhle ohranou radu provést už mi poradit nedokáže. No a mamka říká, že v životě jsme každý "sám" ale někdy to pocítíme míň a někdy víc. A přes všechen ten pesimismus musím říct, že takové ty pěkné, dlouhé vztahy asi existujou, ale člověk musí hledat někoho, kdo má srdce na pravém místě a správně seřazený žebříček hodnot. A morálku, jak už někde Mečoun nakous´. Jen se někdy bojím, abych nepřebrala a nezůstala spíš už jen u těch knížek. Někdy je asi na nutné nějaké menší chyby partnera spolknout, ale to co Ti udělal ten kluk s tím facebookem je teda odporný a když říkáš, že to byla jen třešnička na dortu, tak si myslím můžeš gratulovat k nové zkušenosti a k tomu, žes s ním nezůstala, protože 100% příjdou lepší. 
imperatrice: Jsem ve vztazích stálá, ať mi začne jakkoli. Se současným přítelem jsem se seznámila skrz způsob č.1 a s tím předtím způsobem č.3. Tim chci říct, abys neřešil, jakým způsobem se do někoho zamiluješ (nebo někdo do tebe), protože to, jestli je člověk často stěhovavej nebo ne, PODLE MĚ nezáleží na způsobu jeho zaláskování.
zlomenymec: Ha! Konečně někdo taky
No, ale určitě to spolu souvisí! Aspoň trochu
imperatrice: Možná. Teoreticky všechno souvisí se vším. Ale neodsuzuj holku, až k tobě přijde a řekne, že se do tebe zamilovala na první pohled. Radši se jí na rovinu zeptej, co chce - sex nebo vztah? Já se ptala zatim vždycky, je to nejjednodušší. Člověk hned ví a nemusí špekulovat, do kterýho vzorce holka/kluk asi patří.
pianista*: A já mám zase zato, že láska nemá žádná pravidla. Mám na mysli přímo tu chemickou reakci v mozku. Ta si dělá, co chce.
zlomenymec: No, určitá pravidla asi mít musí, jinak by to vypadalo jinak, tedy konkrétně dost šíleněji
pianista*: Říkám to proto, že já se zamiloval už všemi výše uvedenými způsoby, vždycky nečekaně a nepředvídatelně. Navíc už dvakrát mi přitom nešlo o vztah, ve zbylých případech ano. Takže ti v teorii chybí speciální případ - mix všeho. Jsem stálý nebo nestálý podle toho, jaký mám o holce pocit. Byla by pro život nebo ne? Když ano, budu s ní klidně až do smrti. Když ne, dřív bych si s ní jen užil, teď bych jí poslal o dům dál. Asi už přece jen hledám jenom vážný vztah. Lidi se mění.
zlomenymec: Mix všeho by to bylo jen v případě, že bys to zažil všechno najednou, což je tak trochu nesmysl
Jojo, lidi se mění, časy se mění, jen válka je pořád stejná
marinka: Manželka, milenka,...ale jo, možná by všechny ty způsoby šli namixovat nějak dohromady....ale neber to jako návod, to jen takovej postřeh , že možný je všechno(i nesmysly).
zlomenymec: Ale to jsou způsoby zamilovanosti (teď a tady vs postupně a časem), ne stupně vztahů (milenka vs manželka), děfče nešťastný
marinka: Ale chlabečku, to já přece vim, já jen,m že jsi říkal, že všechno najednou prožít nejde), Hele, proč by to nešlo. Zamilovanej může bejt platonicky do hezký pokojský(třeba), vztah, kterej trvá a vyvíjí se má s manželkou a pro rozptýlení má milenku.
Asi bych neměla už nikdy vidět žádnej sáhlodlouhej seriál, co?|
Ne, vážně, každej vztah je jinej, to se takhle zaškatulit nedá. Ale pravdu máš, že Tě může ovlibňovat to jak jsi to viděl doma...to asi každýho.Tedy aspoň myslim.
zlomenymec: Ale jo, ale všechno najednou u JEDNOHO a toho samého člověka... takhle jsem to myslel
sayonara: Jsem již dlouhou dobu střízlivá. A střízlivá se ke vztahům nevyjadřuji, nebo aspoň ne k mezilidským, max tak ke vztahům potrava-já etc...
monuminous: Mám hodně podobný pohled jako ty, Meči, jen bych neřekla, že "určitými částmi v osobě druhého člověka opovrhujeme", i když tuším, že jde jen o nešikovné vyjádření. Ne že by se na tom druhém nenašly věci, které nám vadí, ale když mám někoho ráda, nedělím jeho osobnost na "dobré" a "horší" části. Jednou jsem si ho vybrala/zamilovala se (čímž nemyslím ani tak nějakou chemickou reakci v mozku, jako spíš odhalení jeho bytostné hodnoty), a tím se odstartovalo něco, co pořád trvá: poutají tě k němu tisícerá drobná vlákýnka, která se pořád vytvářejí, jak jste spolu. Tak se láska, po dvaceti letech manželství, jeví mně.
zlomenymec: Opovrhujeme je možná silné slovo. Dalo by se nahradit "nelíbí se nám"
"když mám někoho ráda, nedělím jeho osobnost na "dobré" a "horší" části." To jsi teda fakt výjimka Takové manželství bych chtěl mít!
walomeznovu: Vidíme to stejně. A to teda úplně stejně, ale ani mě to nepřekvapuje. Ta Opalinina teorie o blbnutí je pravdivá jen pro určitou část lidí (většinu), a částečně ji chápu - člověk si asi potřebuje zařádit, aby se pak mohl "usadit"... nevim no, já budu šťastnej, pokud to vyjde s "tím, co mám" a nepotřebuju se ohlížet po žádné jiné. Jsme spolu rok a nějak jsem neměl potřebu se ani ohlížet po jinejch holkách nebo si ho honit pod dekou s představou na nějakou jinou holku...
Myslím, že DP je/bude na tom stejně jako já, až/pokud potká tu svou pravou. Ostatní názory jsou pasé
Každopádně náš případ byl číslo 2 a v něj jsem taky vždycky věřil. A když jsem v něj věřit přestal, tak se to náhle stalo
zlomenymec: Ozvi se za další rok, jestli to s ní budeš mít pořád stejně, koupím ti basu!
Ty vole, rok Ten čas tak letí, když se člověk dobře baví
dvirka: Skvěle popsané,takhle to skutečně chodí.V některých bodech se poznávám a musím se přiznat,že spíš v těch negativních
Ono je to totiž tak,teda dle mého názoru,že dnešní lidé jsou moc pohodlní.Nemusí to být přímo lenost,ale ke všemu je snadný přístup.Mezi partnery si mohou vybírat,nemusí brát první osobu,která se naskytne.Stávají se mlsnými a ne všecko jim chutná.Pokud má ovoce (to je blbé přirovnání ) trpkou chuť,proč si nezkusit něco jiného a doufat,že tentokrát to bude sladší? To je taky důvodem,proč se dnes vztahy lámou po pár letech.S kamarádem se přítelkyně rozešla po sedmi letech spokojeného vztahu.Prostě ji omrzel a nudil.On teď marně hledá někoho další.Jo,vztahy jsou divné a někdy docela nahánějí strach....asi je nikdy nepochopím
Jo,to mi připomíná novou dobrou komedii-Hlavně nezávazně.Hlavní hrdinka se bála vztahů a tak měla jen "kamaráda na sex"...samozřejmě zjistila,že to nejde
zlomenymec: S tou mlsností jsi to krásně vystihla
Nojo, tak v Hollywoodu to chodí všelijak, žejo
bobinapise: No tak u mě platí ta první varianta. Láska na první pohled... Dotyčný se stal mým kámošem, všechno je fajn jenže já bojuju sama se sebou. Nechci rozbít naše přátelství tím, že bych mu řekla co doopravdy cítím. Je to někdy dost těžký 
walomeznovu: Nesmysl - to není žádný kámošství. S pravdou ven! Nemáš co ztratit. Buď řekne jo (velmi malá šance) nebo řekne "ne" a Ty se po čase (půl roku, rok, dva) oklepeš a budeš mít klid. Takhle budete kámošit rok, dva, tři a celou dobu budeš držet jazyk za zuby a trpět... je lepší strhnout náplast a podívat se, co je pod ní.
zlomenymec: Souhlasím s bratrem Walomem. Tohle je o ničem a asi neplatí, že "všechno je fajn"... mnohem líp na tom budeš po tom, co to na něj "vybalíš", věř mi, mluví ze mě zkušenosti
Neboj se, neváhej a vyraž! Jednej! A hodně štěstí
marinka: Překvapivě s chlapíkama souhlasim. Takhle se akorát trápíš a promiň, ale pokud by to opravdu byl kámoš tak nic nerozbiješ ani když se přiznáš. A pokud ne tak by to stejně nemělo cenu.
Upřímně, pokud jste kámoši takhle dlouho tak asi o nic vícnejde.
pawing: Tohle mi nedělej! Jsi druhý kluk, o kterém vím, že existuje, který myslí tak něják... normálně? Mí vrstevníci - pitomci s holkou chodí jen z principu aby nějákou měli a ,,chodí`` no. Musím říct, že i můj nejlepší kamarád s kterým se znám od narození je podobnej. Střídá holky jako ponožky a když se ho zeptám co se mu na nich líbí, co je na nich tak skvělého, že si řekl: ,,To je ona!`` Tak ani neví. Zkrátka tam proběhli sympatie typu: Je hezká, je hezký a už spolu ,,chodili``. Takže vlastně teď vím o tobě a pak vím o ,,něm`` O něm bych mohla mluvit pořád on mě vnímá jako kamarádku a netuší jak skvělej ho znám a co všechno o něm vím, no nic. To sem nepatří. Moc smekám, úžasný článek.
katee: Jo! Nevěřila sem, že existuje náký chlap s takovým názorem a on je existuje! Doufám, že jich je víc Nesnáším takový ty povrchní vztahy, o kterých se ani nedá říct, že to jsou vztahy. Třeba jeden můj dlouholetý kamarád se mi svěřuje se svými vztahy a bere vztah tak, že když potká nějakou dívku, která se k němu má, chtěla by ho a není úplně ošklivá, tak ''spolu začnou chodit'' *nesnáším to slovo* Je jedno jestli jim to vydrží 14 dnů nebo měsíc, víc většinou ne, ale bere to jakože s někým chodil a má o čem vyprávět kamarádům. Po téhle jeho zpovědi mě přepadla ohromná deziluze a říkala sem si, jestli všichni kluci v mém věku jsou stejní a jestli opravdu nevidí ty hluboké věci. Já vím, že teď hrozně generalizuju a taky že je to u kluků stejně jako u holek, ale u holek mi to přijde hodně takové, že ty ve skrytu duše pořád čekají na toho pana pravého, toho svého prince na bílém koni a není jejich cílem vystřídat co nejvíc partnerů. Ale taky nevím kolik jich je. No jo, je to prostě zlá doba s podivnými ideály...
walome: Ale holky to berou stejně. "jé, ten je hezkej a pozval mě na drink a přitahuje mě", hups, jdou na rande, hups, vyspěj se spolu. V ideálním případě se do sebe zamilujou, což trvá tak dva roky, pak se jednoho dne probuděj a řeknou si "tak počkat, vždyť mě to s nim nebaví" a jdou o dům dál.
Holky jsou jednoduchý jak řádka brambor... ale chlapi taky, jen je rozdíl v tom, že ženský si hrajou na kdovíjaký dámy, kdežto chlapi věděj, co jsou sami zač
Ale jinak jsem na tom stejně jako Zlomený meč a mám okolo sebe kamarády, kteří jsou na tom taky stejně a uvažujou stejně... a neni to v tomhle světě snadný