"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

zlomenymec: Opalínka:
No nikdo ti neříká, že nutně musíš být s jedním partnerem do konce života, žejo Ale kdyby to mělo potkat mě, a měl bych v tom vztahu být šťastný (se vším, co k tomu štěstí patří, tedy i s bolestí), pak bych to bral všema deseti.
Počkej, zkušenosti? O_o V čem jako? Ve vztahu? Proč? Kontakty?? Na co probohy chodit s někým jiným kvůli kontaktům? Nebo kvůli sexu? Nebylo by ale pak lepší skáknout spíš do bordelu?
Ale jo, když má člověk smůlu, tak je to v hajzlu. To je jasný.
No mně by to bylo jedno, ale podle mě prostě ti lidi ani moc nepřemýšlí (co jsem tak viděl), neohlíží se na druhé (zvlášť v tom vztahu to dělá hroznou paseku)... a to je prostě průser. Horkokrevní, mírně záletnický ať klidně jsou. Ale s tímhle přístupem "sveď a smeť", "využij", "užívej si za každou cenu"... to prostě půjde do kopru.