Zlomený meč
"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."
Horatius: úryvek z díla Óda IX
Článek Ženský nepláčou a nemaj k tomu vůbec žádnej důvod!
Komentáře k článku: Ženský nepláčou a nemaj k tomu vůbec žádnej důvod!
dvirka: Nejspíš ne,vadí mi to...ale beru za normální,když by se přede mnou rozbrečel kluk,jen by to muselo být kvůli něčemu vážnému...až moc přecitlivělý chlap u mě není chlap 
ava*: Takže dokud ženská nezačne brečet, tak chlap nezaregistruje, že ji něco trápí? Jako slyšela jsem, že na muže se musí přímo...
---
ava.pise.cz
zlomenymec: Přesně tak... Chlapovi nemůžeš jenom tak něco naznačovat, chlapa musíš nejdřív praštit po hlavě (aby tě začal vůbec vnímat), a pak mu můžeš něco vykládat... Děvče, ty mě nemít, co by sis počala?
newold®blbne.cz: Napsal jsi to moc hezky... Děkuju. 
P.S. Filip je můj 25ti letý syn.
lentilka®sdeluje.cz: Ale to přeci neznamená, že před ním nemůžeš brečet... Je dospělej. A máma je taky jenom člověk. Ne?
Syn nesyn, podporu může poskytnout i on!lucik*: Tak já jsem asi přirozeně drsná žena. Ale je fakt, že jsem nedávno brečela před ženáčem a ono se kupodivu nic nestalo, naopak se mi snažil být oporou.
slanka: Já si klidně popláču, když potřebuju. Ale je fakt, že před lidmi se "snažím držet", ale hodněkrát se mi stalo, že jsem brečela i před nimi. A víš, ani mi to nepřišlo. Nebrala jsem to jako ostudu nebo tak něco. Já se prostě v těchto věcích zas tak neřeším a neberu to jako trapas. Asi proto, že kraviny mě moc nerozpláčou -když nepočítám děěěsně dojemný filmy...to posmrkávám -(a vůbec-co je definice kraviny?). Rozpláčou mě jen důležité věci, které mají zásadní vliv na můj život.
femme®bonzuje.cz: 
To bych tedy rozhodne nebrecela... ted mi to pripomenulo moji velmi dobrou kamaradku, ktera je ale obcas velmi , no rekneme jina...byli jsme v Londyne na Spidermanovi 2 ( ja tedy z donuceni) a ona cely konec filmu proplakala. Ja jsem se naopak velmi nasmala a ukroutila jsem si malem hlavu. Po odchode z kina a mem zachvatu smichu mi fnukajici 28leta zena vysvetlila, ze nejsem vubec citliva a je mi hanba!
slanka: U toho jsem neplakala. Ale své nejlepší přítelkyni jsem v kině v pravidelných intervalech podávala papírové kapesníčky.
Ale rozbrečely mě jiný filmy.
Třeba když jsem poprvé viděla Titanic (ale to jsem byla malá!) a pak nějaký film o pejskovi (To jsem byla taky malá a v tom kině brečela polovina mojí třídy! Já jen posmrkávala.)...no a pak ..no to je fuk.
femme®bonzuje.cz: Od jisteho casu brecim uplne normalne a uplne vsude. Treba minule v metru, kdyz jsem si precetla clanek o seznamkach na netu, nebo nedavno ve starozitnictvi, kdyz jsem uvidela kozeny dlouhy kabat ( nosil ho pradedecek) a slysela tikat stary budik. Ne, ze bych hystericky rvala, ale tecou mi slzy. Hystericky brecim, kdyz chci partnerovi zdelit, ze je ... a u toho mu zasadim par dobre mirenych ran.
Jo...to funguje. Jinak ne. takze ...zase mas pravdu, sakra!
zlomenymec: Co tě proboha na článku o seznamkách rozbrečelo? 
Já mám pravdu vždycky B-)
femme®bonzuje.cz: To je na velmi dlouhe vysvetlovani...ale nestacil bys "zirat". 
jandy: Teda Mečounku, ty to tady s námi fakt koulíš. Zase jsi zabrnkal na naší citlivou ženskou strunu tímto tématem viď., Kdybych nevěděla, že jsi charakter, řekla bych, že naháníš návštěvnost. Ale teď vážně, ... já pláču jen před tím, kdo si moje slzičky zaslouží (jeden takový úžasný člověk by se našel). Jinak pláču občas radostí, dojetím a vyjímečně vzteky z bezmoci.
P.S. Úžasný slovní obrat na 10 řádku/13 slovo !!!!! 
marinka: Hm, tak aspoň něco dělám (tedy podle tvýho názoru z článku) dobře. Já dávám docela dost najevo všechny emoce a když se mi chce brečet tak brečim a je mi úplně jedno kdo to vidí. I když je fakt, že si pak někdy říkám, že jsem to mohla nějak zvládnout mimo lidi, ale tomu neporučim, to je povaha
. Ale docela jsi mě překvapil, protože u hodně chlapů jsem vypozoorovala, že když ženská brečí tak je to spíš znervózní a snažej se to prostě přečkat nebo zmizet.
marinka: No a k těm rádoby utěšitelům se radši vyjadřovat nebudu.Myslim, že málokdy tim nesledujou ještě něco dalšího, ale neřikam, že nejsou vyjímky.
ava*: Hele, já jednou po rozchodu brečela (rádoby úplně nenápadně) v autobuse MHD a holčina, co seděla naproti mně, začala brečet taky Tomu se říká ženská soudržnost.
---
ava.pise.cz
markisha®blbne.cz: No jo víš, ale jak chudák ženská vypadá? Opuchlá, s červeným nosem a rozmazanýma šminkama?
konackaelle: Jak hrozně smutný! Co si myslíš, my si někdy pobrečíme, když si v noci všechno srovnáme v hlavě, ale na veřejnosti? Nebo dokonce před klukama? Ty jsi se zbláznil, na to tu nejsme. To si myslíš, že brek je od toho dát na jevo že tě něco trápí? My, ženy, se přece neztrapníme brekem! Já naposledy na veřejnosti brečela když mi bylo 8 a šikanovali mě holky ze třídy. A ještě k tomu na WC. Šikanují do teď, krávy jedny hnusné.
Ty to asi nechápeš, ale pro většinu žen je brečení na veřejnosti, natožpak před mužem, prostě ostuda. A holky, který brečí při romantickém filmu, jsou většinou padlí na hlavu!
Hele. Brek není žádný řešení, brekem žena sama sebe ponižuje, sama se za sebe stydí... Tak to cítím já, samozřejmě když se vedle mě holka rozbrečí tak jí nezačnu nadávat, ale kdybych se já někde rozbrečela, tak bych se cítila jako trapka a ponížená.
A proto já nebrečím!
moira: je hezké "vědět", jak vidí opačné pohlaví postavení žen ohledně slziček... měla bych si to někde napsat!! snažím se na veřejnosti nebrečet, ale když už to nejde vydžet tak zase jako splašená neutíkám nikam se schovat... takže to mám tak nějak půl napůl,
mix*: Já bych taky před někým nedokázala brečet. Přišlo by mi to trpaný co by si ten druhej o mně pomyslel. Třeba že jsem ubrečená a tak.
---
mix.pise.cz
zlomenymec: Ale to né, já myslel, že než aby ses svěřila někomu hodně blízkýmu, tak prostě brečíš někde sama v koutě. O to mi jde, v tom je jádro pudla
zahonka: díky za komentář..máš úplnou pravdu..když nemam blbou náladu tak nemam takovej pocit že sem úplně tupá ale poslední dobou u mě převládají špatné dny tak zas vidim všechno černě..a španělsky se učim už sem u 3.kapitoly
jenny*: ženský jsou tu od toho, aby byly hysterické? To snad ne... řekla bych, že je to spíše charakterová vada, když je ženská hysterka a s těmi emocemi to přehání... myslím, že na veřejnosti, by se měl každý pokusit krotit (nebudu počítat kino, to je takový... jiný druh pláče - ovšem, když ten film stojí za to), ale je pravda že v soukromí, v přítomnosti blízké osoby si holky rozhodně můžou dovolit vypustit emoce... je pravda, že ty chlapy je třeba pořádně popíchnout, že se něco děje, jen tak sami od sebe to nepoznají a řekla bych, že některé i potěší, když můžou nějaké to děvče utěšit... můžou se cítit tak nějak rytířštěji (v tvém případě hrdinštěji )
P.S. Jak ty to děláš, že s tebou většina ženských tak nadšeně souhlasí??
zlomenymec: No někdo bejt hysterickej musí, a to mi chceš říct, že snad maj být hysteričtí chlapi? Kam bychom pak přišli?
Přesně o tom mluvím
ad P.S.: To nevím a ani to radši nechci vědět. Fakt 
jenny*: já osobně bych byla nejradši, kdyby bylo hysterických lidí co nejméně, ideálně žádný... ale je pravda že v zápase hysterka X hysterák(?? ) asi vyhraje hysterka...
koktejlka: Před lidma (rozuměj mimo nejbližší rodinu, co mě viděli od mimina) jsem brečela třikrát v životě. Teda, nepočítám pár slz, co ukáplo v kině, jak už tu někdo řekl přede mnou, to je jiný druh pláče. Takže třikrát - a ani jednou jsem nepociťovala touhu zmizet z očí těch, co měli možnost to pozorovat. Prostě v tu chvíli na něčem takovém nezáleží. Jasně že mi to není úplně příjemný a raději bych těm lidem vyprávěla vtipy, ale když už se stalo něco takového, že mě to dovedlo k pláči, proč se to snažit mermomocí skrývat? To by nefungovalo, k ničemu by to nebylo.
koktejlka: Ještě jsem zapomněla na dva pohřby. Na těch jsem se pochopitelně neudržela. I kdyby člověk sám o sobě vydržel, když je tam jiných třicet lidí, kterým tečou slzy nebo nedejbože nahlas vzlykají, ovládá se to o něco hůř.
nebožka: Jestli tě to vnitřně uklidní, já brečím pokaždé, když je toho na mě moc, a moc neřeším, jestli mě někdo vidí nebo ne. Jsou to moje slzy a já se za ně nestydím, stejně jako se netajím tím, že jsem jenom člověk
zlomenymec: Tak to má taky být, Nebožko (ehm, to je... zajímavý nick, mimochodem O_o)