"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

femme®bonzuje.cz: Od jisteho casu brecim uplne normalne a uplne vsude. Treba minule v metru, kdyz jsem si precetla clanek o seznamkach na netu, nebo nedavno ve starozitnictvi, kdyz jsem uvidela kozeny dlouhy kabat ( nosil ho pradedecek) a slysela tikat stary budik. Ne, ze bych hystericky rvala, ale tecou mi slzy. Hystericky brecim, kdyz chci partnerovi zdelit, ze je ... a u toho mu zasadim par dobre mirenych ran. Jo...to funguje. Jinak ne. takze ...zase mas pravdu, sakra!