Poslední týdny jsou vážně zajímavé!
Myslím že už jsem tu jednou následující (poněkud morbidní) poučku zmiňoval, ale napíšu ji ještě jednou, protože je nesmírně důležitá:
Pokud máte někoho, po kom byste mohli něco dědit, nebo pokud by po vás někdo mohl dědit, zajděte za právníkem a sepiště závěť. Jedině tak budete mít jistotu, že až tu nebudete a budete si vesele hovět v hrobě, bude
Dnes nastal ten den, kterého jsem se děsil už od konce května...
Celou tu dobu jsem si to odmítal připouštět. Nechtěl jsem vůbec takovou možnost zvažovat... že by se to mohlo stát... ale všechny indicie tomu postupně nasvědčovaly.
A tak, když se to opravdu stalo, byl jsem patřičně zaskočený, protože jsem si to odmítal připustit tak důkladně, až jsem na to úplně zapomněl. Žil jsem
Kdeže, s těmi dětmi je fakt sranda. Teda aspoň když je vidíte jednou týdně v práci a nejsou vaše, to dá rozum :D
Je teda pravda, že se dětem snažím vyhýbat, protože z nich mám vždycky strach, resp. se bojím, že je nějak rozbiju nebo tak něco. Že vždycky začnou řvát a bude to na mě. Moje asi jediná zkušenost s dítětem byla, když jsem hlídal sestřenku v kočárku, jenže ta pořád spala a neřvala,
Bez komentáře.
Loni touto dobou jsem sem přidával článek na téma "Zlomený meč - řemeslník". Letos máme repete. Jde o víceméně to samé jako loni, jen s tím rozdílem, že zatímco loni se dělaly docela důležité věci (podkroví atd.), letos se podle mě dělají naprostý zbytečnosti.
Zkrátka a dobře bouráme jednu zídku a kousek neprakticky
Onehdy jsem se tu rozčiloval nad ženskými zevními pohlavními orgány (podobná věta na tomto blogu snad ještě nikdy nezazněla) a tím, jak kvůli nim má jeden skromný Mečoun o jeden den brigády týdně méně. Což by znamenalo, že bych brigádničil jen jeden den v týdnu. Což je trochu na nic, že.
Nuže, nakonec to dopadlo tak,
Právě mi psal vedoucí-číslo-2, že už budu na brigádu docházet jenom v úterý.
Ve středu tam bude ta prsatá blonCka, která mohla nastoupit až teď. Upřímně jsem překvapený, že mě tam vůbec vzali (asi právě proto, že ona mohla až teď). Když nad tím tak přemýšlím, tak je docela dobře možné, že mě pak vyrazej úplně :D Protože kilo tuku vypadá vždycky k světu, když je na něm (ženská) bradavka,
(Zmáčkněte F5, objeví se vám tu nový titulek! Je yako upe nejwíc kulervoucí!)
Rozhodl jsem se, že se konečně naučím alespoň trochu hrát na kytaru! Co se výsledného umu týče, nemám nijak vysoké ambice. Bude mi bohatě stačit, když budu umět zadrnkat jednoduchou melodii - třeba hlavní téma Little Big Adventure:
Státnice? Check.
Objahoba? Splněno.
Přijímačky? Yup.
Brigáda? Aye aye!
Nějak mi poslední dobou všechno podezřele vychází, což v mém světovém pohledu znamená především to, že to nesmím dávat moc najevo, nebo si toho "Vyšší bytost" všimne a nechá mě zase spadnout na držku.
Svět