Komentáře k článku: Tentokrát o lásce
mow: Nějak ti nerozumím, chlapče, článek je psaný příliš metaforicky, takže budu psát jen obecně. Myslím, že stoprocentní kompatibilita lidských duší neexistuje, zásadní je ale vždycky důležitý najít kompromis. Oni spolu vždy dva nemusí souhlasit, ale je důležitý, aby se zkusili pochopit, aby dokázali si navzájem přiznat, že i ten druhý má svůj díl pravdy.
Taky jsem konformista, dýchá se pak líp, i když na počítačovým fóru Živě.cz si mě občas dobírali, že chci být s každým zadobře. Nevidím na tom nic špatnýho, rozhodně je mi tenhle postoj bližší než být za namyšlence, který se k tazatelům chová arogantně a přezíravě. Když půjdeš s hlavním proudem a budeš se chovat podle představ druhých, budeš mít dobrý vztahy.
Nicméně bych ti připomenul, že na tvých pocitech taky záleží a že tvý pocity mají stejnou relevanci jako pocity protistrany. Otevřeně - máš vztahovou krizi, v něčem se s něžnější polovicí názorově rozcházíte? To je normální, kdyby všichni lidi mysleli a uvažovali stejně, měli stejný názory, svět by byl sice nádherně bezkonfliktní, ale taky nudnou. A nemusíš ty pořád chápat ty druhý, musí i oni chápat tebe. Drž se a at je líp.
---
mow.pise.cz
damn-girl: Přikláním se k Mowovi (Bože, skloňuju to správně? Jak se tohle skloňuje?!) v tom ohledu, že to píšeš dost metaforicky a zároveň, jako když se chceš z něčeho vyzpovídat. Dlouho jsem si myslela a také si to již několikrát ověřila, že nikdo dokonalý neexistuje. Neexistuje naprosto dokonalá polovička pro druhého. Vlastně by to asi i byla nuda. Čám dál víc si ale uvědomuji, že vztah je o kompromisech. Lehce řečeno - jednou uhnu já, jednou uhne ten druhý. Otázka je jen taková, že člověk musí najít někoho s kým ty kompromisy bude chtít dělat. Ač to kompromisy budou, tak aby zároveň člověk neztrácel sám sebe. Zároveň uvědomit si to, že v něčem nejsem dokonalý a mohl bych výt lepší a začít pro to něco dělat je to nejlepší, co člověk může pro sebe i ostatní udělat.
Ať už řešíš cokoliv. Drž se! :-)
BTW: Přesně tyhle dvě písničky poslouchám, když mě chytne nějaký osobnostní splín :-D
mow: Ano, skloňuješ to správně, jinak se vyslovuju poločesky jako "mou", takže "mouovi" nebo "moue". Správná anglická by byla asi "mau", ale to mi evokuje kočičí mňkoukání.
Jinak jsem chtěl Mečouna vyzvat, ať napíše otevřeně, co ho sere. Vím, že o vztazích se mluví těžce, ale myslím, že víš, že tady na Píše nejsme žádní kreténi, který by se ti pošklebovali, když se nám otevřeš. Všichni jsme krásní, milí, empatičtí (až na mě), a pokud si Nat nedal odkaz na svůj blog, svěř se strýci Artuši, co tě trápí na duši. A ne, není to pomlouvání dotyčné, jen se potřebuješ svěřit, tak to vyval, jsme tvoje virtuální rodina a mně není u prdele, že tě něco trápí. Klidně se připojím na webku a poskytnu ti VSP (Vlídné Slovo Pochopení), navíc jsem ostříhaný, oholený a too sexy*smich*
---
mow.pise.cz
myfantasyworld: Připojuji se k tomu, že je to hodně obecné a je k tomu těžké něco napsat. Musím říct, že vždycky jsem to brala tak, že vztah je o vzájemném kompromisu, pochopení, komunikaci, ale že to je potřeba z obou stran.
Nevím, co přesně se děje a co přesně řešíš, ale drž a moc ti přeju, ať je líp. *mala*
blanka: 😀Zdravím,je pravda,že si má každý DOBŘE rozmyslet,s kým si pořídí dítě,pejska a hypotéku.To jste napsal hezky.Dobré vztahy jsou o kompromisu.Vím,o čem mluvím.Jsem v pohodovém manželství HÓÓDNĚ dlouho.😀
zlomenymec: Omlouvám se, že působím tajemněji než hrad v Karpatech *smich* Původně jsem zacházel do konkrétnějších příkladů, ale mé předešlé zkušenosti z praxe ukázaly, jak nerozumné je dávat na internet cokoliv, kde by se (mě) mohl kdokoliv poznat.
Ale v podstatě je to o tom, že jsem se snažil vždycky být dobrý a teď najednou nevím jak na to. Je tu nějaký problém, který nevím jak řešit a zda ho vůbec můžu vyřešit. A souvisí s mou milou. A to jsem si myslel, jak nám to hezky klape, přičemž se pak ze dne na den dozvím, že to zas tak neklape.
Ženský.
Zatím jsme ve fázi předběžného zjišťování možností řešení, ale nevím nevím. Nechci být skeptik nebo negativní, ale zkrátka mě to docela vzalo.
Uvidíme, jak se to vyvine dál.
atraktivnistrasilka: Svůj komentář níže jsem patlala déle, takže tvou odpověď už jsem nezaregistrovala. Myslela jsem si, že je v tom něco osobního.
Ač tady o Mikyně píšu docela dost, jsou věci, které jsem do éteru nepustila - ani pod heslo. Píšu, o čem vím, že by mu nevadilo, ale o větších problémech ani větších vztahových detailech ne-e. Byly to takový ty věci, kde bych řekla: Chlapi. A chlapi prostě. *ee*
Takže chápu, že jsi to nechtěl víc rozebírat.
Přeju, ať se to vyvine takovým směrem, který pro vás oba bude úplně nejlepší. Kdybys přeci jen změnil názor a chtěl se vykecat, tak tu zaheslovanou rubriku opraš, pro mě to už mockrát bylo osvobozující.
Nebo to sepiš někam do Wordu a nezveřejňuj. Někdy, když to člověk háže do souvislých vět, objeví se mu absurdity, které předtím neviděl.
myfantasyworld: To je pochopitelné, že kolikrát je obava některé věci psát na internet. Přeju, abyste došli k nějakému tomu řešení.
A jak píše Strašilka, dobré je napsat to pod heslo. Nebo někomu přes e-mail, komu máš odvahu to napsat. A pokud ani to, pak napsat to do wordu. To se mi osvědčilo jako dobrý řešení psala jsem to jako článek, který bych mohla o tom všem napsat, ale nakonec jsem ho nezveřejnila. A tohle mi hodně pomohlo, napsat si to jen pro sebe.
atraktivnistrasilka: Potvrdím to, co napsali už ostatní. Vztah je o kompromisech. Dle mého to úplně krásně vystihla damn-girl - jde o to najít člověka, se kterým ty kompromisy dělat chceš.
Po necelých dvou letech vztahu mohu říct, že jsem zažila všemožné pocity - od štěstí až po pocit absolutní marnosti - že mi nerozumí, a i když se mu snažím vysvětlit, o co mi jde a jak se cítím, bylo to absolutně nepochopené a kontaproduktivní. A věřím, že se mnou těžší chvíle zažila i druhá strana - možná v těch stejných momentech, možná jindy, kdy jsem svár tolik nevnímala. Přesto jsem nikdy neměla pocit, že bych z toho vztahu chtěla nebo dokonce měla odejít. Pokud ano, byla by to pro mě červená vlajka. Což ale nemusí nutně být - někdy se prostě dostaneme na jakési pomyslné dno a už to přemýšlení jede.
Jak píše MoW, je absolutní rarita, že by se sešly dvě lidské duše, které jsou úplně ve všem kompatibilní. A potom je to už jen o tom, zda jsem ochotná dělat kompromisy, zda je druhá strana ochotná dělat kompromisy, a jestli to jsou vůbec věci, ve kterých kompromisy dělat chci. Dám příklad - udělám kompromis při výběru postele, ale ne co se týká věrnosti ve vztahu.
Nikdy jsem ale nevěřila na to, že ve vztazích je jen růžovo, že existuje ideální partner. Neexistuje. Někdy dělám ústupky, které mě dostanou do nepohodlí, někdy zas tyhle ústupky dělá on. A jsou věci, kde si nerozumíme, máme jiný názor a vždy mít budeme. Navíc - to, co je dobré pro jednoho, nemusí být už tak dobré pro druhého. Ultimátní dobro není, vztah není úplně výjimka. A podle mě opravdu nejde chovat se pořád tak, aby byl ten druhý v pohodě - protože sám máš nějaké potřeby, jiné názory, které nemůžeš prostě zazdít... a ten druhý je kompletně přijmout nemusí. Stává se to.
Vztahy se občas ze společného tahání za jeden provaz přehoupnou v nějaký boj jeden proti druhému. Na to je potřeba dát pozor.
zlomenymec: Já se řídím osvědčeným pravidlem, že cokoliv, co napíšete na internety - zaheslovaně nebo ne - se nakonec stejně dostane do nepovolaných rukou :D Proto to radši nedělám... kromě toho bych musel zabíhat do fakt velkých intimností, a to se mi moc nechce, zvlášť proto, že se to netýká jen mě.
Možná o tom někdy napíšu, až to nebude aktuální, ale zatím spíš ne.
Každopádně děkuji všem za (m)orální podporu *srdce*
boudicca: Nedorozumění ke vztahům patří. Hlavně o tom mluvte, řešte to, nenechávej to vyhnít. Každá překonaná nesnáze vás posune zase o kus dál. Držím palce. :)
zlomenymec: Zatím to vypadá skoro tak, jako bych to chtěl řešit jen já a ona to chtěla nechat vyhnít *nevi* A to pořád ženCký říkají, že komunikace je ve vztahu klíč! :D