"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

mow: Nějak ti nerozumím, chlapče, článek je psaný příliš metaforicky, takže budu psát jen obecně. Myslím, že stoprocentní kompatibilita lidských duší neexistuje, zásadní je ale vždycky důležitý najít kompromis. Oni spolu vždy dva nemusí souhlasit, ale je důležitý, aby se zkusili pochopit, aby dokázali si navzájem přiznat, že i ten druhý má svůj díl pravdy.

Taky jsem konformista, dýchá se pak líp, i když na počítačovým fóru Živě.cz si mě občas dobírali, že chci být s každým zadobře. Nevidím na tom nic špatnýho, rozhodně je mi tenhle postoj bližší než být za namyšlence, který se k tazatelům chová arogantně a přezíravě. Když půjdeš s hlavním proudem a budeš se chovat podle představ druhých, budeš mít dobrý vztahy.

Nicméně bych ti připomenul, že na tvých pocitech taky záleží a že tvý pocity mají stejnou relevanci jako pocity protistrany. Otevřeně - máš vztahovou krizi, v něčem se s něžnější polovicí názorově rozcházíte? To je normální, kdyby všichni lidi mysleli a uvažovali stejně, měli stejný názory, svět by byl sice nádherně bezkonfliktní, ale taky nudnou. A nemusíš ty pořád chápat ty druhý, musí i oni chápat tebe. Drž se a at je líp.