"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

zlomenymec: Omlouvám se, že působím tajemněji než hrad v Karpatech Původně jsem zacházel do konkrétnějších příkladů, ale mé předešlé zkušenosti z praxe ukázaly, jak nerozumné je dávat na internet cokoliv, kde by se (mě) mohl kdokoliv poznat.

Ale v podstatě je to o tom, že jsem se snažil vždycky být dobrý a teď najednou nevím jak na to. Je tu nějaký problém, který nevím jak řešit a zda ho vůbec můžu vyřešit. A souvisí s mou milou. A to jsem si myslel, jak nám to hezky klape, přičemž se pak ze dne na den dozvím, že to zas tak neklape.

Ženský.

Zatím jsme ve fázi předběžného zjišťování možností řešení, ale nevím nevím. Nechci být skeptik nebo negativní, ale zkrátka mě to docela vzalo.

Uvidíme, jak se to vyvine dál.