Zlomený meč
"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."
Horatius: úryvek z díla Óda IX
Článek Nesobecký dobrý skutek
Komentáře k článku: Nesobecký dobrý skutek
iva: Ježíšku, to je přesně ono. Ty dobrý skutky, který člověk páchá se zatnutejma zubama, protože... je tak vychovanej... je mu někoho líto... nikdo jinej to udělat nemůže... 
U podobných akcí zarytě tvrdím: "To NEBYL dobrej skutek. To byla povinnost!"
Hlavně tedy proto, že jsem přesvědčená, že dobrý skutky bývají po zásluze potrestány 
melancholicka: No vono to tak vopravdu asi bude 
. Okolí mě občas vnímá jako zlatýho člověka, kerý jako blbeček pomáhá bez mrknutí oka. A to jen proto, že to mám nějak zafixované z dětství - pomáhej, když jsi o to požádán. Skoro nikdy se mi to nevrátilo 
, jenom jsem vyfakovala v duchu půlku třídy, když jsem v noci skenovala materiály do školy, ale rozhodně jsem si neřekla: "to mám ale sakra skvělej a povznášející pocit". S tím pustit někoho sednout je to úplně přesné. Nohy nateklý z debilních bot, případně fakt chcíplý po cvičení a pak si to přihasí babka, která vypadá víc vitálně než já, ale copak může člověk zůstat sedět?
zlomenymec: Jojo, klasika, babky, co se na ulici šourají rychlostí umírajícího slimáka, ale jakmile zmerčí volný místo, změní se v Usaina Bolta...
imperatrice: Dobrý skutky, při kterých neskáču radostí, teď dělám pro mámu. Opravdu potřebuje pomoct s babičkou. To dělám vyloženě z pocitu "měla bych". Ale vím, že pro ni to má nezměrnou hodnotu, a tak v tom budu pokračovat. Myslím, že i ona se stará o svojí mámu, protože "by měla", ne pro ten pocit plesání v srdci. Člověk se někdy musí upozadit, i za cenu vlastního dostání se do stresu, nepříjemných situací atd.
Taky jsem jednu dobu marketingově pomáhala kamarádce (víceméně zadarmo). Ale jakmile mi to začalo opravdu lézt na mozek, postupně jsem tuto pomoc ukončila - a jako by ze mě spadly okovy.
sayonara: Nevím, zatím jsem asi ze všech věcí měla dobrý pocit, a i když mě něco ze začátku štve, tak si po chvíli začnu připadat hrozně hustě a všemocně (ona zná tajemství neúmyslně vypnutého NumLocku!).
lvice: Pouštění lidí v MHD není dobrý skutek, ale slušnost.
Jsem líný lehký introvert a asociál, ale stejně pomůžu, udělám ten dobrý skutek, protože mně to vlastně nic neudělá a tomu druhému to hodně pomůže, udělá radost apod. Nikdy jsem o tom jako o povinnosti nepřemýšlela. Třeba vymýšlím aktivity pro mámu, beru ji ven, protože prostě vím, že člověk nemůže věčně sedět doma a maximálně koukat na TV, vím, že je to potřeba a ona je za nějaký ten program děsně ráda.
hroznetajne: Ty jsi můj člověk. Ani nevíš, jak já někdy bojuju sama se sebou, když ode mě chce někdo něco pomoct . Už jsem si tolikrát říkala, co jsem to za krávu, že musím všem lidem neustále pomáhat a vytahovat je z různých srabů. Máma mi třeba říká, že nikdy nevíš, kdy budeš potřebovat nějakou pomoc zase ty, ale já to takhle dvousměrně třeba nevidím . Většinou jsem na tom docela bita. Takže proč to děláme? Protože je slušnost si pomáhat. A kdyby to lidi nedělali, nebyli by to lidi .
metalistka®blbne.cz: Jojo, nicméně s tím, že neexistuje nesobecký čin souhlasím taky... není na tom nic špatného, ale povinnost člověk vykoná, protože pokud by to neudělal měl by špatný pocit, že zradil zásady svoje a společnosti, v určitém smyslu pak povinnost vykonává pro svůj dobrý pocit, jen ne takový který by jeho náladu zlepšil, ale takový aby se nezhoršila Není zkrátka vše jen o motivaci pozitivní, dost často funguje i ta ,,negativní'
zlomenymec: No ale člověk si to může v klidu omluvit - měl jsem toho moc, tak jsem byl nepříjemný, bolely mě nohy, tak jsem ji nepustil sednout atd. - takže po mně nikdo nemůže chtít, abych se choval "vzorně"!
metalistka®blbne.cz: Jestli ti tohle omlouvání funguje, tak ti docela závidím, mně to nefunguje ani když bych na to fakt měla právo
mow: Ty vole, to je tak fajn článek, že jsem se z toho málem štěstím posral Já nevím, jak moc se to, o čem píšeš, všeobecně ví nebo kolik lidí je ochotno si tohle všechno přiznat. Na druhou stranu, na to nemusím číst Kanta, stačí mi seriál Dr. House, jež patří mezi mé nejoblíbenější, a nyní ho sjíždím už poněkolikáté při reprízách na Nově. Mně se líbí jeho drsný černý humor a taky to, že často věci nazývá pravými jmény. Dvě pravidla - VŠICHNI LŽOU a ČLOVĚK JE OD PŘÍRODY SOBECKÝ.
Tímhle článkem jsi mě definitivně přesvědčil, že seš neuvěřitelně chytrej kluk. Ale když tu píšeš o dobrých skutcích, můžu, abych to vyvážil, psát o zlu? Ne že bych ho chtěl páchat, ale vždycky mě zajímalo, kde se zlo bere. Stává se člověk zlým, nebo se zlým už rodí? Proč třeba dozorci v koncentrácích dělali to, co dělali? Do jaký míry za tím byla přesvědčenost o správnosti jejich zrůdnýho jednání a do jaký míry to třeba některý vykonávat museli?
Určitě ti bude říkat něco Stanfordský experiment - 14 dní si parta studentů hrála na vězně a dozorce a po dvou týdnech museli pokus přerušit, protože se dozorci chovali k vězňům nelidsky. Dost psychologů tenhle experiment neuznává. Ještě bych rád upozornil na to, že obě strany věděly, že to má být jen jako, všichni byli před experimentem podrobeni psychologickým vyšetřením a byli shledáni normálními, žádní psychopati tam nebyli. A když jsi dal tip na knihu, dám ti taky jeden, asi si ji nepřečtu, protože mě odrazuje její tloušťka:
http://1url.cz/CtUXd
V podstatě by se dalo říct, že každý z nás má v sobě pěknou svini, jen to naše horší já držíme na uzdě. Tady třeba recenze:
http://1url.cz/otUXh
Vzpomeňme ve středověku na lynče, na to, jak lidi chodívali sledovat na náměstích popravy. A proč vraždil Jack Rozparovač? A Zodiac? Proč před pár lety v pražským metru znásilnili holku, která před prevítem utíkala, volala o pomoc, ale nikdo nepomohl. A sama v tom metru nebyla. Chápu, že po tom, co se stalo střihači Velíškovi, si nikdo nechce hrát na hrdiny. Ale stejně.
Víš, když jsem včera tvůj článek dočetl, hodně jsem přemýšlel. Co když je za těmi dobrými skutky i snaha nebýt za hajzla. A možná že kdybys té starší paní odmítl pomoc s počítačem, trochu bys za hajzla byl. Ne v našich očích, ale v jejich možná jo.
Jasně že velkou část z toho nám vštípili rodiče. Ale fakt by i bez nich člověk nevěděl, co je správný? Včera jsem si zkusil představit, že jsem zdravej, jdu nočním městem a vidím na zemi zkrvavenýho chlapa. Jsme tam jen my dva. On je v bezvědomí, takže i kdybych šel dál, nikdo se nic nedoví. Nedoví se, že jsem šel kolem, a nepomohl. A když mu pomůžu, žádný výhody ani plusový body nezískám. Snažím se říct, jestli prostě většina z nás nemá konání dobra naprogramováno geneticky. A stejně člověk občas ve zprávách vidí bouračku auta, spousta ostatních projíždí kolem a až desátého řidiče napadne zastavit a pomoci.
Ještě snazší to mají věřící. Pokud nebudou žít a chovat se dobře, skončí v Pekle (píšu to s velkým, je to název instituce) Ale co když Peklo není? Co když je NIC?
A do jaký míry frčí lidi podle nějaký svý vlastní morálky a do jaký míry se drží na uzdě kvůli zákonům, sankce nebo trest. A kdyby se zrušily všechny zákony, jestli by i společnost bez nich nějakou dobu fungovala. Kdo vůbec zavedl, že se nekrade, nevraždí, nepodvádí. Že by Chammurapi 1650 až 1 800 let před našim letopočtem, jeden z nejstarších zákoníků?
"Spravedlivé zákony, které Chammurapi, král mocný, pevně stanovil a zemi opatřil řádný mrav a dobré vedení (…), aby spravedlnosti dal vzejít na zemi, aby vyhubil bezbožníky zlosyny, aby silný nekřivdil slabému (…) Tedy:
1. Jestliže někdo někoho obvinil a uvrhl naň podezření z vraždy, avšak neusvědčil jej, bude ten, kdo ho obvinil, usmrcen.
16. Jestliže někdo ukryl ve svém domě buď otroka, nebo otrokyni, uprchlé z paláce nebo nevolníkovi, a na výzvu hlasatele je nevydá, tento majitel domu bude usmrcen.
22. Jestliže se někdo dopustil loupeže a bude dopaden, tento člověk bude usmrcen.
109. Jestliže šenkýřka, v jejímž domě se scházeli zločinci, tyto zločince nezadržela a do paláce nepřivedla, bude tato šenkýřka usmrcena.
195. Jestliže dítě udeřilo svého otce, uříznou mu jeho ruku.
196. Jestliže právoplatný občan vyrazil oko příslušníku plnoprávných občanů, vyrvou mu oko.
197. Jestliže zlomil kost plnoprávného občana, zlomí mu kost.
198. Jestliže vyrval oko nevolníka nebo zlomil kost nevolníka, zaplatí jednu minu stříbra.
205. Jestliže otrok jiné osoby udeřil příslušníka třídy plnoprávných občanů ve tvář, uříznou mu ucho.
233. Jestliže stavitel postavil někomu dům a neudělal své dílo pevně a zeď spadne, tento stavitel pevně vystaví tuto zeď ze svých vlastních prostředků."
---
mow.pise.cz
zlomenymec: Ad Dr. House: Přečti si knížku Dobráci od přírody (Frans de Wall) a ještě Jak se dělá evoluce (Štorch, Mihulka, Zrzavý) - tam hlavně kapitolu o sobeckém genu Uvidíš, že to s těmi lidmi (potažmo zvířaty) není tak hrozné, Housovi navzdory
Jojo, Stanford je hrozně známý, tam jde o to, jak snadno si lidi přisvojí nějakou sociální roli a jak moc jim pak změní chování, když ji přijmou...
Zajímavý je ještě třeba Milgramův experiment o autoritách (viz internety). Ten tam vlastně zmiňuje i ten Zimbardo.
Mně se na Zimabrodovi hrozně líbí, že nejenom ukazuje, jak se z lidí můžou stát svině, ale hlavně ukazuje, co dělat, aby se tomu dalo co nejvíc předejít (tzn. že nezůstává jen u nějakých sebemrskačských apokalyptických vizí ). A efekt přihlížejícího je hroznej prevít, no. Máš mnohem větší šanci, že ti někdo pomůže v zapadlé uličce než na náměstí plném lidí.
Ale díky bohům za lidi, kteří si na otázku "Proč se do toho montovat??" odpoví "Protože je to správná věc."
Jo a ještě pěkná knížka na podobné téma je Takzvané zlo od Konráda Lorenze (to je ten pán, kterého ti určitě ukazovali ve škole, jak za ním jdou ty malé kachničky, protože si myslely, že je to jejich maminka... co vám už asi neřekli, že to byl v mládí přesvědčený nacista A na té jeho knížce je právě hodně vidět, že je psaná z pozice "vyléčeného" nacisty)
A ještě co se týče náhledu do toho, proč spousta lidí za druhý světový dělala hrozný zvěrstva, doporučuju knížku od Browninga Obyčejní muži. Sám jsem ji nečetl, ale zprostředkovaně vím, o čem v ní píše, a je to hrozně hustý...
Kdyby se zrušily zákony, lidi by si hned vymysleli nové. Jde jen o to, kdo by je byl schopen prosadit. Údajně byl prý institut nezávislého soudce vymyšlen dlouho před funkcí vladaře, což podle mě dává smysl.
Píšu to hodně na přeskáčku podle toho, co mě zrovna napadne, tak doufám že to je trochu srozumitelné
myfantasyworld: Zrovna s tím stáním v dopravě jsem to zažívala často, v tu chvíli jsem nadávala, že budu muset půl hodiny stát. Ale je to slušný někoho takového pustit.
Momentálně dost často hlídám ségrám neteře, ačkoliv se mi kolikrát nechce a chtěla bych dělat něco jiného, ale i přesto jim je pohlídám, je pravda, že jsem řekla, že se mi nechce, ale vždy jsem je pohlídala.
Ono taky jde o to pomoct, jak s čím a jak komu, jelikož dost lidí tu dobrotu zneužívá a to už kolikrát si řeknu, proč bych jim měla pomáhat. Pomáhat ano, ale nenechat se využívat a splnit každému vše, co po tobě chce.
zlomenymec: Jojo, ona každá pomoc má své meze Jednak se nenchat využívat a jednak nedělat z druhých závislé osoby...
rebarbora: Tenhle díl z Přátel si taky pamatuju a vzpomenu si na to pokaždé, když se pokouším o nějaké dobrodiní
Ale ty pocity utajené nasranosti, když za mnou někdo přijde pro pomoc zrovna ve chvíli, kdy padám na hubu a nevím, kam dřív skočit, znám taky a vystihl jsi to naprosto epesně 
Byť teda samozřejmě dotyčnému taky vždycky pomůžu, ani vlastně nevím proč, asi že je to správný 