"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

hroznetajne: Ty jsi můj člověk. Ani nevíš, jak já někdy bojuju sama se sebou, když ode mě chce někdo něco pomoct . Už jsem si tolikrát říkala, co jsem to za krávu, že musím všem lidem neustále pomáhat a vytahovat je z různých srabů. Máma mi třeba říká, že nikdy nevíš, kdy budeš potřebovat nějakou pomoc zase ty, ale já to takhle dvousměrně třeba nevidím . Většinou jsem na tom docela bita. Takže proč to děláme? Protože je slušnost si pomáhat. A kdyby to lidi nedělali, nebyli by to lidi .