Zlomený meč
"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."
Horatius: úryvek z díla Óda IX
Článek Chlapi nepláčou a mají k tomu sakra dobrej důvod
Komentáře k článku: Chlapi nepláčou a mají k tomu sakra dobrej důvod
hospodynka: Mám ráda chlapy, co jsou fakt chlapi. O které se dá v krizi opřít.
Já sama ale taky brečím jenom když se nikdo nekouká.
newold®blbne.cz: Nesouhlasím.
1) Neděle je od slova "sundej" (angl. sunday) tedy soulož! V neděli se nerovnají záda, v neděli se souloží! Kdo neš*ká, není Čech.
2) K brečícímu chlapovi žena necítí jen lítost. Je to individuální. Brečí-li chlap hypochondr, cítím ne lítost, ale vztek. Brečí-li chlap u dojemné scény ve filmu, cítím něhu, nebojím se říct slovo cítím CIT, člověčinu.
3) Dnes nemám zrovna nejlepší den. 
zlomenymec: 1) To je zajímavé. Zajímalo by mě, co by na to řekli křesťani 
2) Není to individuální! Pravdu mám já a basta! 
3) Japato? 
femme®bonzuje.cz: Neda mi to nenapsat muj nej zazitek s brecicim chlapem : V 15 jsem jednomu pubertakovi rekla, ze nesnesu pohled na breciciho chlapa, protoze pak bych pro nej udelala uplne vsechno, aby uz nemusel brecet. Chlapec roztahl o par dni pohovku v obyvaku svych rodicu a rozhodl se se mnou mit prvni sex. Jenze ja se nejak nemela k cinu. Odesel na par minut a prisel brecici a pachnouci cibulí. 
)) Takze: Brecici chlap je naprosto v poradku...pokud tedy není necim citit...
))))))))))))))
femme®bonzuje.cz: No prave...oh shit! Podvodnicke praktiky mu totiz zustali dodnes))
mladamaminka: Já jsem četla studii jedné psycholožky, která tvdila, že chlapy nepláčou proto, že jim to je odmala v tloukáno do halvy, že chlapy/kluci nepláčou a tak prostě svoje city přestanou projevovta. Jak ale vysvětlí že nepláčou ani chlapy kořávů nevim.
Jinak co můžu říct za sebe, žiju s chlapem kterýho už jsem viděla několikrát plakat. Když se porval s bráchou ( za to že je debil a zlomil bráchovi nos, že je 1000000 jiných lidí kterým by ho radši zlomil) a ve spostě jiných případů a necítila jsem lítos, ale souznění. Ale nejkrásnější bylo vidět ho plakat štěstím na porodním sále, když na svět přišla Valentinka a myslím že tam i ten největší drsňák všech drsňáku futrál tu slzu neudrží
lentilka®sdeluje.cz: To je fakt. Ten můj taky uronil slzu na porodním sále a kámoš, kterej to měl už párkrát za sebou, se ho ptal: "Byl jsi u porodu? A brečel jsi? Tak jsi chlap!". Ale předpokládám, že zrovna tohle není ta situace, kterou měl Meč na mysli...
lucik*: Do nedávna jsem taky nebrečela... asi jsem chlap. Teprve teď se asi začínám měnit v ženu, ale i tak brečím někde v koutě, aby mě nikdo neviděl.
Plačící chlap mi nevadí, pokud k tomu má opravdu důvod... Takže pravdu prostě nemáš.
opaline*: jak to tak vidím, vy lidi máte takovou smůlu, že žijete jinde než v Ostravě-Porubě 
To s tím že chlap potřebuje k životu ženskou je hezu. Ale já chci přiměřeně citlivého chlapa ( a MÁM HO) a nejsem lesbička -> tvůj matrix má ještě víc chyb než Windows.
ale slovo citlivý je pro každého jiná věc - je rozdíl mezi citlivým chlapem a slabošským chlapem. ty významy si lidi docela pletou 
konackaelle: Hele. Pokud chlap není slaboch, proč by jsme mu musely brečení vytýkat? Není na tom nic špatnýho. To já sem se za brečení styděla už ve školce, a maskovala jsem to tak, že jsem řekla "Ále, mě jenom slzí oči..."
Hele a myšlení není nic špatnýho. Já jeden den nemohla usnout a vymyslela jsem kompletní plán jak zdrhnout na pařbu bez toho, že bych měla do konce roku zaracha Nakonec se plán stejně neuskutečnil, selhala kamarádka a odplachtila k lepší kámošce. A jinou bezespánkovou noc jsem si nakreslila v hlavě návrh na šaty, teďka je mám rozešitý a ještě musím sehnat nějaký fialový ramínka.
To je dobrej základní poznatek, prej naděje že najde ženu svých snů ... 
Hned si připadam důležitější xD (hlavně že většinu odkopnu a zajdu za pavlem, ne?)
Hele, řeknu ti to takhle. Mě by hezkej a přitažlivej chlap kterej brečí připadal pořád hezkej a přitažlivej Pokud by to nebyl ichtylózní magor kterýho znám a hodnotím jako debila
bajulka: Wow...no pěkně napsáno, ale jak tak čtu i všechny ty komentáře chlapy nejsou jediný co nebrečí. Osobně se přidávám ke straně nebrečících žen. Nevím čím to je...jestli se stydím brečet na veřejnosti nebo jestli prostě nechci dát najevo, že jsem nějakým způsobem slabá... Nejspíš (v obouch případech, jak studu tak slabosti) za to může moje vychování...Tak nevím, nevím...
Podle mě si to vystihnul správně, ale co když se to "brečení na veřejnosti" a "brečení vůbec" nedělí podle pohlaví, ale spíš podle toho jak vás vychovají rodiče?
Jen můj názor...
slanka: Souhlasím s opaline. Je rozdíl mezi citlivým klukem a slabochem. A příběh femme mě teda fakt pobavil.
Já si myslím, že "chlap do nepohody" a "citlivý muž"....že se to vůbec nevylučuje. Já viděla za svůj život brečet několik kluků. Vždycky mě to k nim připoutalo ještě víc, protože se mi tímhle otevřeli a poznali, že je za to neodsoudím. A byli to zpravidla chlapi s velkým CH..(obotem) 
Dělám srandu.
jenny*: vesměs máš asi pradu, ale myslím, že nic se nemá přehánět... ženské nechtějí ani klučinu, který se topí v slzách, protože zapadá slunce, ale ani drsňáka, pro kterého je modlou Terminátor versus Vetřelec... jakási zlatá střední cesta, co se citlivosti týče... ale kokrétně pláč asi není zrovna ideální balící metoda, přeci jenom je to slabost... určitě se najdou některé mateřské typy, které tě budou chtít utěšit, ale že bys je tím dostal... o tom pochybuju... o.O
tesknící modrá: Negeneralizovat! Každá ženská, kterou potkáš, je unikát. A zdá-li se ti snad v deseti rysech naprosto stejná jako všechny předchozí, je to jen nástraha osudu, aby tě zmátl a nechal tě přehlédnout rys jedenáctý, naprosto odlišný od všeho, s čím ses kdy setkal. (Čísla pro ilustraci zvolena náhodně.)
Dovolím si rozšířit diskutující vzorek a nahlásit svůj postoj, a to sice že pláč sám o sobě není ani pro, ani proti - jde o kontext a důvod, proč chlap brečí. Z čehož asi vyplývá, že brekot samotný, coby fyziologický projev, mi nepřipadá u muže nijak ponižující. Snad, abych byla naprosto upřímná, trochu nezvyklý. Ale určitě ne degradující.
Jo, a taky bych si troufla tvrdit, že takový ty mladší "ženský" (na střední a těsně po ní) letí na neplačící tvrďáky mnohem víc než jiné skupiny populace, takže se nejspíš můžeš těšit (či hrozit), že jak budeš stárnout, bude tvá případná citlivost pro lidské samice ekvivalentního věku čím dál tím víc lákavá.
walome: Máš pravdu, ve všem.
Vzpomeň si na Cestušku, ta hledala vždycky citlivý chlapy a pak se vyspala s člověkem, kterýho znala den.
Ony je hledaj, ale nechtěj
walome: Já to ještě rozvedu.
Určitě jsi četl mojí mikropovídku http://walome.pise.cz/122897-rty-andela.html, kde to říkám jasně. Všechny holky mají defaultní nastavení "najít dokonalého prince na bílém koni". Jenomže ten neexistuje. Když tuhle skutečnost zjistí, sníží nároky a stačí jim černý kůň. Po pár letech jim stačí jen člen dvora s oslem. Mezitím ale zkouší, jestli NÁHODOU ten nagelovaný klučina z diskotéky není princ a nemá v garáži bílého koně.
Takže slečna zkouší a zkouší a kurví se a kurví a jednoho krásného dne si vezme tlustýho chlapa v tílku fandícímu Slávii nebo Spartě s Gambáčem v ruce, protože už ztratila veškeré iluze.
Těch je většina. Nebo si vezme bohatý hezkýho chlapa, ale stejně neni šťastná. Tenhle děsnej song tuhle domněnku potvrzuje. http://www.youtube.com/watch?v=vUXzn-xTeA0
Samozřejmě se najde pár těch, které mají štěstí, ale těch je minimum. A pak se najde pár těch, které pořád čekají a doufají a nemají potřebu se kurvit, jenže holek s kvalitním charakterem je tak málo, jako chlapů s kvalitním charakterem.
A šance, že se tihle dva setkají a zafunguje "chemie", je asi taková, že Uwe Boll někdy natočí dobrej film.
Tohle zase nevymluví nikdo mě, měl jsem 22 let na to, abych to zjistil.
Takže podtrženo sečteno - není to tim, že ženský jsou mrchy a chlapi hovada, ale prostě nikdo z nich nemá štěstí.
zlomenymec: Hele, Uwe natočil Rampage, a na to se prej (?) dá koukat!! Možná, že ještě je naděje...? O=)
freegirl: Ty musíš být asi pěknej pesimista zklamanej životem..neříkám,že nemáš pravdu,ale nemůžeš házet všechny ženský do jednoho pytle..nevím jak vám klukům,by se líbilo,kdybychom o vás tvrdili,že jste všichni idioti,co myslí jen orgánem ve středu těla..a podle mě za 22 let,toho člověk moc nezjistí,neboť o druhým pohlaví minimálně prvních deset let života nepřemýšlel tak do hloubky...ale Tvůj názor Ti neberu...
walome: Šak jak říkám, je to spíš o tom, že nikdo nemá to štěstí.
Ale musím podotknout, že se mýlíš. Až donedávna byl můj život prakticky totožný s životem ZM a mám i pár kamarádů, kteří jsou na tom stejně (vrány k vranám si sadajú)... ale u mě se naštěstí vše otočilo o 180 stupňů a potkal jsem někoho, kdo je ještě lepší než představa, kterou jsem si za ta léta vytvořil.
Ale to nic nemění na tom, že je tahle společnost na hovno. Naštěstí, já měl štěstí (krásná věta), ale spousta lidí ho nemá. A většinou ti dobří lidé to štěstí nemaj. Snílkové, romantici, myslitelé, hodní kluci, skromné holky... a ty ostatní prostě přestávaj snít a spokojí se s málem - to mi nikdo nevymluví.
Drtivá většina si lže do kapsy, proto se všichni po dvou letech rozvádí, protože jim dojde, že přes to vlak nejede. Proto existují romantické komedie a proto jsou tak nereálné, protože tohle se prostě neděje, ačkoliv o tom lidi sní.
Mám minimálně 3-4 dobrý kámoše, kvalitní lidi, hodný kluky, o který holky ani nezavaděj a když, tak to jsou pipky. Prostě je to těžký a asi to není ničí chyba... ta společnost je blbě nastavená a tím to je.
A jak říkám, chce to kurevský štěstí.
lentilka®sdeluje.cz: Tak. A jdu si tě dát do odkazů. O takovýhle perly přicházet nechci.
Podepisuju každý slovo. Taky už jsem kolikrát kňučela, že mi ten můj ale vůbec nerozumí (= není citlivej?) a že by snad bylo lepší žít s ženskou (těžko. Jsem 96%), ale v hloubi vědomí, podvědomí i nevědomí vím, že přesně ten model, jak jsi popsal, je to pravé. Chlap má být opora a skála, na slzy jsem tu já!
newold®blbne.cz: Já mám Excalibur v Přátelích už dlouho. ... Ale k Tvému komentáři - asi proto jsem byla v manželství ne právě šťastná, protože u nás to bylo přesně opačně - já byla opora a skála, a na slzy a fňukání byl manžel. 
lentilka®sdeluje.cz: A úplně nejhorší možná kombinace je biologickej Slečny: bolestínek, kterýmu máš dělat oporu, ale přitom mu pořád dávat najevo, že je chlap. Však už jsem taky pár let šťastně rozvedená!
radus: Přečetla jsem jedním dechem, díky za tip. Nečtu komentáře, abych se zas nenechala ovlivnit, jak je mým dobrým zvykem.... A říkám: chlap musí mít tak nějak od obojího něco. Měla jsem kamaráda citlivku a neskutečně mě tím štval. Měla jsem hajzlíka a neskutečně mě přitahoval, ale paradoxně jsem podlehla díky tomu, že jsem měla možnost politovat a "pofoukat bebí" drsňákovi. No a teď mám muže, který má od obojího něco, citlivka trochu je, ale v normě a alespoň o tomhle můžu říct na 100%, že mi to sedí.
sargo: Vidím, že ses měl narodit před tak sto padesáti lety. Marodit bys neměl šanci a hákoval bys někde dvanáct hodin denně
Ale k tomu brečení: ono vůbec nejde o brečení, ale o kompatibilitu důvodů k pláči. (Stejně jako důvodů ke smíchu, protože když se nebude smát těm samým věcem, tak to taky bude skřípat.) Pláč už je dost extrémní věc a tak se trochu mýtizuje... Ale jde jen o způsob a důvod projevování emocí. Nedovedu si představit, že by fungoval vztah, kde se chlap rozbrečí snadněji než ženská a kvůli "menším" věcem, ale kdo ví, třeba to vykompenzuje jinými věcmi. Jenže když je chlap hysterka, zhysterčí nakonec i tu ženskou Dle mého má člověk v naší malé kotlince při našem způsobu života k pláči důvod sotva párkrát za život. Citlivého muže ano, ale ne brečícího! Howgh!