Nějaké anonymní kolegyně z blogíQů (budeme jim říkat třeba Endžík a Cukřík) mě nominovaly na jeden nesmírně zajímavý řetězák, a to konkrétně "ukaž svůj hrnek na kafe".

Ehm.

Někteří lidé mají asi hodně volného času, nezdá se vám? :D

No ale dobře, když na mě tak naléhaly, nakonec jsem podlehl a podělím se s vámi o obrázek svého hrnečku, abyste mohli v klidu spát

... mi všechno nějak podezřele vychází. Nesporný příznak toho, že se blíží nějaký kardinální průser.

Dneska jsou vlastně Tři králové, což? To abych sundal tu vánoční výzdobu. Není nic smutnějšího než vánoční výzdoba po skončení Vánoc. Člověku to jenom zbytečně připomíná ten sváteční čas neskutečného flákání a chronického přejídání (teda aspoň to připomíná mně).

Dnes to byl docela zajímavě obyčejný den a já nemám zrovna nic moc lepšího na práci, tak se o něj s vámi podělím. Člověk

debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil debil

Tak by bylo vhodné naladit to tu nějakou vánoční atmosférou, ne?

... jo, bylo :P

Přechod od teorie k praxi proběhl docela rychle z náhlého popudu první myšlenky "když ne teď, tak kdy?", doprovázené druhou (jak tu někdo trefně poznamenal) "Napiš jí, než jí napíše někdo jiný", přičemž hned v závěsu pospíchala myšlenka třetí, a to "Aspoň nebude nuda, vole."

Mysleme si hypotetickou situaci:

Včera byla Divadelní noc, které jsem se čistě teoreticky zúčastnil. Mimo zajímavé přednášky o místním divadle jsem se pak večer mj. zúčastnil i divadelního představení. V tom divadelním představení měla hlavní roli jedna herečka a dámy a pánové, byl to další Anděl na obzoru (to

Tohle je hrozně hezké :)                           

Má to všechno - romantiku, akci, napětí, humor, určitý přesah, dámský pěstní souboj (!!) a hraje do toho super hudba (teda aspoň ta první písnička se mi hrozně líbí - časem sem přidám její překlad, protože

V tom bojovém systému, kterému jsem se věnoval, než mi tady zrušili místní pobočku, existoval jeden princip, pravidlo, zásada.
Volně přeložena by zněla nějak takhle: "A co jako?"

V zásadě jde o to, že vás zajímají protivníkovy kopy/údery/cokoliv až v momentě, kdy mají šanci vás trefit. Většinou se používá v situaci, kdy má ten druhej chladnou zbraň a mává vám s nima před