O Dívce, která rozdává testy

Dobře, takže teď už je fakt čas na nějaký veselejší téma. Slibuju, že si dám od depresivních článků na pár měsíců oraz.

Takže abyste byli v obraze vo co jakože gou. Na povinný testový zkoušky chodí samozřejmě spousta lidí- proto se konají v aule, který dokáže pojmout cca 250 lidí. Je jasný, že jeden učitel/ka by takový ohromný počet sama nezvládla, proto Bůh ve své nekonečné moudrosti vymyslel někoho, komu se říká asistent. Tihle asistenti sedí u dveří auly u stolečku a kontrolujou totožnost, pak rozdávají testy a kontrolujou, jestli někdo nepodvádí atd.
To je myslím jasný.

No a představte si, že jsem takhle tuším 18.1 na jednom tomhle testu uviděl někoho, komu v branži říkám Anděl o_O Víte jak vědci tvrdí, že je v lidském partnerském životě mimo jiné důležitý i čich? Pomocí nosu člověk získá informace o tom, nakolik je osoba opačného pohlaví geneticky odlišná, přičemž platí, že čím odlišnější genetická struktura, tím větší šance je, že se narodí silné a zdravé děti. Lidi se přírodě navzdory dobrovolně téhle schopnosti zbavují pomocí různých deodorantů atd.

No a zkrátka pod pojmem Anděl v Mečounově slovníku naučném najdetě něco podobného- je to bytost, která se už na první pohled jeví tak, že byla vytvořena přesně podle vašich představ. Zkrátka máte nějakou představu jak by asi měl vypadat váš ideální partner a Anděl (u žen je to pak obdobně Hrdina) je někdo, kdo se té představě nesmírně blíží. V přeneseném významu to může znamenat i důkaz existence Boha o_O
Přitom nejde jen o vzhled- jde o oči (oči jsou oknem do duše), o výraz v tváři, o chování, dokonce i o držení těla či chůzi.
Ano, momentálně mám hlavu vysoko v oblacích. Já! Takže si asi dovedete představit, jak ohromnou mají takoví Andělé moc :O (určitě není náhoda, že mi připomíná někoho z mé minulosti)

Takže tuhle Dívku jsem tam viděl a nevěděl, co si mám počít. Vyřešil jsem to tak, že jsem neudělal nic o_O Prostě jsem jí nechal ať mi zkontroluje průkaz (To její nesmělé "Díky" ! *rozplývá se*). Test jsem napsal a nevěda co dělat, zbaběle jsem prchl. Pak jsem se snažil na celou událost zapomenout.
Jenže!
18.2. (data si pamatuju přesně) jsem dělal další test z té proklaté ekonomie (s tím, že první jsem totálně zmršil), takže jsem byl hodně vyklepanej... a ona tam byla zase! A já, jak jsem měl plnou hlavu testu z ekonomie, případného vyhazovu ze školy, ztráty cti, neschopnosti najít si zaměstnání, prostě takových těch klasických věcí, kterých mám plnou hlavu když stojím před nějakou důležitou zkouškou, jsem zase nic nepodnikl :(

Na druhou stranu co by se taky dalo vymýšlet. Přijdu, ona mi spolu s dalším týpkem zkontroluje průkaz, pak rozdá test a chodí sem a tam a kontroluje, jestli někdo nepodvádí. Asi jsem tam na ní měl počkat a třeba se jí pokusit nějak odchytit, ale protože jsem měl celkově z toho testu špatnej pocit (HODNĚ špatnej pocit), radši jsem opět prchl, nebyl jsem prostě v té nejlepší formě.

No a od té doby přemýšlím, jak na ni někde narazit- nepochybně je z vyššího ročníku, druhačka nebo třeťačka (magisterský obor asi nebude), což by znamenalo, že je stejně stará jako já. V zoufalství jsem se rozhodl projet celý Moodle a půlku Facebooku, ale samozřejmě bez úspěchu.
Takže mi zbývá poslední možnost: 28.2 (v pondělí) je poslední termín ekonomie, takže se tam vydám a... a... něco O_O Ještě nevím co. Nejdřív asi očihnu, jestli tam vůbec bude, a pak se jí pokusím nějak odchytnout. Asi. Nevím. Ten test trvá cca 65 minut, takže...
Pak třeba půjde s těmi testy někam s učitelkou do kabinetu. A to je právě ta chvíle, kdy vyskočím zpoza rohu a s klasickým "Slečno, nesmrdí vám tenhle kapesník po chloroformu?" jí odtáhnu někam stranou a-

Dobře, to by asi nešlo. Tady klasický finty nepomůžou! Ani osvědčené "Máš krásnej krk, asi si ho meješ!" :(
Jsem v pytli a asi budu potřebovat poradit! Co mám dělat? Normálně ji pozvat na kafe, zatímco půjde v houfu lidí s testy? Nebo se tam přifařit jakože dělám test a u stolečku jí dát papírek s mým telefonním číslem? Nebo se tvářit jako king a suverénně jí mezi lidma pozvat na rande a tvářit se, jakože to dělám naprosto běžně? ("Moje loď lásky večer odplouvá bejby, doufám, že na ní budeme spolu! 8-)" )
Nebo jí mám hodit mobil do kapsy, až nebude dávat pozor, a pak jí na něj zavolat? To by ocenila jestli má ráda trilogii o Jasonu Bournovi. Ale kdo ví, jestli má ráda zrovna Jasona Bourna??

Jak už jsem zmínil, neskutečně mi připomíná někoho z mé minulosti- takovým způsobem, že když jsem jí zahlédl poprvé, málem jsem spadnul ze židle. Ale přitom je ještě "lepší", resp. ten pocit z ní je ještě intenzivnější. Tohle se mi ještě nikdy nestalo fakt, ani u té minulé o_O Ona je něco jako Mark II, vylepšená verze. Jakoby původní slečna z minulosti byla Terminátor T-800 a ona byla vylepšený model T-850!
("Slečno, moje bývalá životní láska byla T-800 a vy jste T-850!")

Bojím se, že to pokazím, že to nevyjde! Co dělat? Jsem nervózní a tedy v koncích jako Jeff Murdock! (viz. tadyten článek) "Kdybych byl nějakej typ šílenýho uchomaniaka, vaše uši by byly chloubou mého kbelíku s ušima!"

Věci, které se můžou pokazit:

1) Vůbec tam nebude
2) Nebudu schopen souvisle mluvit ("Mhrghmng?")
3) Bude zadaná
4) Bude mít vkus (= nebude se mnou chtít mít nic společného)

Kéž by to chodilo jako ve filmech! Představoval bych si to nějak takhle:

Nebo takhle:

Nebo třeba takhle:

Jo, jenže takhle to chodí jen ve filmech, v běžném životě ne. Filmy jsou jeden velkej podvod! :(
Takže to dopadne špatně. Pro Zlomeného meče tu není žádný šťastný konec! *teatrální gesto*

Ale aspoň se pokusím, no. Vo tom žádná. On s tou idealizací bývá taky celkem často problém, ale já mám teď hlavu čistou a rozum pořád u sebe, takže bych řekl, že nejsem tím pocitem opilej. V případě, že to vyjde, to samozřejmě nebude lehký, jestli to bude za něco stát, budem mít i problémy. Jenže v tom je právě ta krása (a nebezpečí) dlouhodobých vztahů- jestli za něco stojej se ukáže až v případě prvních problémů. Tehdy dojde k vystřízlivění a ukáže se, jak se věci opravdu mají.
A já mám pocit- s tím, že jsem s tou Slečnou, co rozdává testy, s tím Andělem, prohodil 2-3 slova a viděl ji dvakrát v životě- že s ní by všechna ta námaha stála za to.
Že by se svět spolu s ní mohl stát trochu lepším místem. Že bych měl konečně nějaký důvod ráno vstát z postele.
U Anděla (Hrdiny) je ten pocit vždycky absolutní. Kdo ví, třeba se ukáže, že to byl fakt jen omyl- že se moje smysly zmýlily. To je samozřejmě možný. Ale dnes, tady a teď, pevně doufám a věřím, že se můj instinkt nemýlí.

Takové jsou mé pocity dnes, 26.2 Léta Páně 2011.

A na 90% mě čeká pád na držku.

...