Neobyčejně obyčejný den

Dneska jsou vlastně Tři králové, což? To abych sundal tu vánoční výzdobu. Není nic smutnějšího než vánoční výzdoba po skončení Vánoc. Člověku to jenom zbytečně připomíná ten sváteční čas neskutečného flákání a chronického přejídání (teda aspoň to připomíná mně).

Dnes to byl docela zajímavě obyčejný den a já nemám zrovna nic moc lepšího na práci, tak se o něj s vámi podělím. Člověk by si prý měl čas od času zapsat věci, které ho potěšily a tak. Takže do toho:

Ráno jsem musel po dlouhé době vstávat v 5:30. To bylo zlé. To bylo moc zlé, protože jsem byl téměř dva týdny zvyklý chodit spát mezi 1:00-2:00 a hrabat se z postele tak v 10. Ne-li později. To jsem trochu podcenil, takže teď se mi chce docela nepřekvapivě spát. Faktžehodně.

Vzdor brzkému vstávání a hustokrutopřísné mlze jsem dorazil do Prahé (překvapivě včas - žádné havárie ani nic na dálnici), ale ejhle - vypršela mi platnost mé lítačky, takže mi nezbývalo než:
a) doplnit si kupon
b) koupit si jízdenku

Ale protože jsem takovej badass mothafucka, zvolil jsem c) jet načerno. Protože dle mé železné logiky je začátek měsíce, navíc nový rok - revizoři budou zalezlí a lovit budou až koncem měsíce, aby pochytali předepsaný počet lidí.

A měl jsem pravdu, cestu do školy jsem víceméně prochrápal a byla to pohoda.

Dojel jsem do školy, kde jsem měl zrovna i psát... no, test to nebyl, byly to dvě otevřené otázky. Jednu jsem uměl fpohodě, druhá byla samozřejmě z těch pěti (z celkových 40), který jsem neuměl :D Takže uvidíme, možná to bude za tři, ale nepočítal bych s tím. I když to moc nevadí, tenhle předmět je víceméně o pohodě, dám to příště (tím jsem si jistý).
Čím si ale nejsem jistý jsou další předměty a vůbec tím, jestli mám v tom studiu pokračovat. Nějak mě to už začíná štvát, ty zkouškový stresy, to psaní diplomky (jo, otravujou nás s tím už v prvním semestru :D), to čtení většinou nepříliš záživných textů a hlavně to, že vlastně nemám nikdy volno. Sním o práci, ze které dorazím domů a budu mít, sakra, padla! :D
Vzato kolem a kolem, začíná mě to štvát, ale jsem si jistý, že jakmile vstoupím na trh práce, budu si nadávat, proč jsem, já debil, ještě dál nestudoval. To si člověk prostě nevybere. Takže tomu nechávám volný průběh, učím se (blegh), ale zároveň se už moc nestresuju a jak to všechno dopadne je mi celkem šumák. Mám tu docela fajnovou brigádu, takže se nemusím strachovat, že skončím vyloženě bez prostředků a skomplexy neužitečnosti nebo tak.

Po tom "testu", blegh, jsem teda jel zpátky a to jsem si už říkal, že by možná nebylo od věci si ten kupon fakt koupit, ale když jsem viděl tu frontu, tak jsem se na to vykašlal a rozhodl se být opět děsnej rebel.

Jenže při přestupu na Můstku jsem si všiml jednoho revizora, kterak si jakoby nic kráčí chodbou, a to pro mě bylo znamení - prošel jsem nenápadně kolem něj, až ke kolejím, kde jsem to prošel zase na opačnou stranu a nenápadně vylezl z přepravního prostoru a koupil si ten zatracený lístek.

Tam jsem taky radil sympatickému postaršímu páru patrně z Ruska, který si chtěl taky koupit lístek a potřeboval mírně nasměrovat. To jsem si hned připadal užitečně B-)

Když jsem pak šel ke kolejím, procházel jsem kolem kolegyně ze třídy, kterou čapli :( Protože mi jelo metro, tak jsem na ni nečekal - je zadaná a s takovýma já už čas neztrácím :D

A samozřejmě - na zpáteční cestě do vagonu těsně před zavřením dveří vhupsnul revizor a dožadoval se jízdenek. Cha cha!

Na domácím stanovišti už fronta na kupony nebyla, takže jsem si tam teda kartičku doplnil - a byla tam taková hrozně veselá slečna, která mi zpříjemnila den jenom tím přístupem. Přecejenom usměvavý člověk za přepážkou, to se moc často nevidí :D

A to by bylo z dnešního dne asi všechno důležité. Ještě mě naštval jeden učitel, protože nás zkrouhl o jeden pokus na důležitou hnusnou humusáckou zkoušku, ale to si asi nechám pro sebe.

Jo a Lvice mi tuhle připomněla knížku Prsatý muž a zloděj příběhů, kterou jsem kdysi dostal od táty - tak jsem si ji včera pročítal a moc si ji nepamatuju. Ale vím, že se mi překvapivě dost líbila (moc takový typ knížek nemusím).

Tak, a teď si asi půjdu číst a spát. Zítra mě čeká další zkouška (která by měla být při troše štěstí fpoho). A v pátek další, ta pěkně hnusná. Blé...