Zlomený meč
"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."
Horatius: úryvek z díla Óda IX
Článek Vánoce na houby
Komentáře k článku: Vánoce na houby
atraktivnistrasilka: Mečoune, vašich strastí je mi líto. S těmi prarodiči je to prostě těžké, mám v tomto ohledu bohaté zkušenosti. Moje babička, která teď žije v důchoďáku, od nás měla zákaz v noci chodit na záchod, protože se jí točila hlava a padala nám. V pokoji měla gramofon (myslím tím ten přenosný "záchod"). Jednoho krásného večera ovšem šla, zamotala se jí hlava a spadla. Ležela na záchodě dvě hodiny, než se moje máma vrátila z odpolední směny. Měla zlomenou nějakou pitomou kůstku v noze, musela mít šest týdnů nohu v sádře - ta byla úplně přes celou nohu. Bylo jí 88, když se tohle stalo. Když jsem se jí ptala, proč šla na ten záchod, když ví, že se jí večer při chůzi dělá mdlo, utrhla se na mě, že jsme jí poslední roky akorát něco zakazovali a přikazovali.
Chci tím říct, že ono je i pro ty prarodiče tohle těžké - přece celý život mohli úplně normálně fungovat, tak proč by nemohli i dál?
Mojí druhé babičce je teď k 80 a omylem se předávkovala Neurolem. Blbě vidí a vzala si tátův silnější místo svého slabšího. Motala se jako Bulhar v kukuřici. Neurol bere, protože si dvacetkrát denně měřila tlak a začala mít nutkavý pocit, že umírá, když se jí po procházce se psem zvýší tep. Když babičce řekneme, že si má brát brýle, dostaneme čoud, že se máme starat o sebe, není přeci blbá a ví, co dělá.
Já ty babičky opravdu chápu, takové to nevydržím v klidu a budu i nadále dělat věci v dosavadním tempu, ale taky by ty babičky mohly pochopit nás, že to myslíme dobře s námi všemi. 
Je mi líto, že jste měli tak stresové svátky. Doufám, že babička bude v pořádku, a doufám, že budete v pořádku i vy. Po tomhle byste potřebovali ještě jedny svátky, což?
zlomenymec: Tak to mě mrzí, že máte taky takový starosti 
Babička aspoň uzná, že udělala blbost a mrzí ji, že přidělává ostatním starosti (vlastně takhle zastresovala Vánoce ve 4 domácnostech )... což jí pak ale nikterak nebrání v tom, aby za pár měsíců udělala něco podobného 
Já už jsem teď v pohodě, paradoxně mi dost pomohl nástup do práce Tím jsem zase získal jakýs takýs pocit kontroly. ALe nějaké další svátky bych si dal ještě, vo tom žádná
rebarbora2: Ach, Mečoune, já TAK RÁDA čtu, že v tom nejsem sama 
Měli jsme Vánoce trochu jako přes kopírák Sice jsme naštěstí neřešili babičku v nemocnici (to bylo někdy na jaře, kdy se taky předávkovala prášky na spaní, protože si vzala půlku a měla pocit, že jí do pěti minut nezabrala, takže si vzala další a další, až sebou druhý den stále "pod vlivem" sekla tak šikovně, že si rozbila hlavu o radiátor - naštěstí tam byl zrovna brácha, takže nikde sama dlouho neležela, ale stejně...), ale taky jsem se těšila, že když ty svátky vycházely tak, že před Štědrým dnem budu mít pár dní jen pro sebe, užiju si konečně nějaký ten den jen u pohádek apod., a taky jsme je jako každý rok trávili jinde než doma (u babičky, aby nebyla sama), člověk si pak připadá zpovykaný a nevděčný, protože se vlastně žádná tragédie neděje, ale stejně máš pocit, že ty svátky nevyšly tak, jak bys chtěl, a je ti to líto Takže tě naprosto chápu a rozumím ti 
zlomenymec: Rebarborko, díky! Tak to mě mrzí, žes měla svátky taky takové pokažené a o ničem... 
Víš co? Uděláme si vlastní Vánoce, jako náhradu za tyto! V červenci! S koledama, salátem a tak! A bude to super! 
eithne: Jak mi tenhle článek mohl utéct? Přitom jsou vánoční články můj oblíbený žánr
Akorát že ne takovéhle. Moc mě mrzí, jaké Vánoce jste měli Je to naprd, když nemůžeš ovlivnit takovéhle věci. Jenže jednou budete vzpomínat, že jste pro své prarodiče udělali všechno, co bylo ve vašich silách, aby měli co nejlepší podzim života, a to je hodně. Snad to přebije i tu pachuť z toho, jak jste ty Vánoce ve skutečnosti trávili. Mrzí mě to
A na letní píšácké Vánoce bych přišla taky! To zní jako sympatická akce, a navíc předtím nebudou davy v obchodech, což mě na celých těch svátcích irituje asi nejvíc
zlomenymec: Díky moc, eithne 
(Ale nemysli si, v Unreal Tournament tě šetřin NEBUDU! )
Hmmm, tak pokud by potvrdila účast Rebarbora, tak to už by bylo ve třech... to by šlo! Zarezervujeme někde nějakou chatu, dárky řešit nebudeme (nebo jen minimálně) a budeme zpívat koledy a koukat na pohádky a tak!
eithne: V UT mě šetřit nemusíš, páč mě nenajdeš. Já teda taky nenajdu tebe, (ani sebe,) takže to bude dlouhá a nezáživná hra, ale co naplat.
Do pohádek nominuju S čerty nejsou žerty! Sice nejsou vánoční, ale trvám na nich! A Tři oříšky - snad jich nejste přejedení, protože ty můžu vidět tisíckrát a pokaždý jsou nejlepší. Ale jestli budou dárky, byť malý, tak už abych začala přemýšlet. Dárky neumím. Jaký dárky si chcete dávat? Dárky jsou stres. Tyjo, léto, to je už za šest měsíců! Neeeeee, to nestihnu nic vymyslet 
rebarbora2: Na letní Vánoce se hlásím všemi deseti 
Dárky přineseme jedlé, jakože co kdo má rád, abychom měli během svátků, co jíst 
A ano koledám a pohádkám 
Eithne: S čerty nejsou žerty JE vánoční pohádka a moje oblíbená, Tři oříšky jsou bez debaty a pak bych dala Anděla páně a třeba Byl jednou jeden král nebo Císařův pekař/Pekařův císař, Sám doma, Tři bratry, Dvanáct měsíčků... 
eithne: Jedlé dárky beru! Ty umím! Tak jo
Každopádně jestli budete trvat na Sám doma, tak já budu trvat na Lásce nebeské 
zlomenymec: Za mě jsou Tři oříšky, S čerty nejsou žerty, Sám doma i Láska nebeská v pohodě každoročně vánoční filmy A jedlé dárky se mi taky líbí, už takhle mám problém s vymýšlením dárků pro příbuzné a ještě vymýšlet dvěma dalším Píšákům...
Takže počkat, vážně to myslíme, ehm, vážně?
eithne: Jasněže
(A až mě v létě přepadne strach z nových lidí, tak na mě vytáhněte, že jsem to slíbila. Nakonec budu ráda, jenom to odhodlání je občas potřeba velké 
)
zlomenymec: Dobre, to by byla Eithne (pokud ji pomuzeme prekonat strach ), jeste nekdo se hlasi? a budeme to chtit jenom na otocku, nebo nekam ores noc? Noc by za me davala vetsi smysl :o
