O oblíbenosti a jinakosti

Víte, jak se říká, že seriál Simpsonovi předvídal některé zásadní události? To je víceméně pravda (méně) a víceméně výmysly (více). Faktem ale zůstává, že některé hlášky se krásně hodí do života.

Kdysi jsem psal články na téma filmosofie, tedy filmové moudrosti (tady a tady) a tenhle článek by to dé série mohl patřit taky. Občas jsou totiž v Simsponech docela moudré věci :D To jsem se takhle bavil s kolegyní z práce, která se podivovala nad tím, že nějací její známí dali své novorozené dceři hrozně zvláštní (cizí) jméno. To jméno se v našem prostředí vůbec nepoužívá, takže podle ní to znamenalo, že jí vlastně namalovali na záda terč, takže až bude chodit do školy, ostatní děti se do ní budou hodně snadno trefovat.

A já jí právě částečně odporoval tím, že to je sice pravda, ale dost to bude záležet na tom, jak moc bude oblíbená nebo neoblíbená. Pokud bude oblíbená normálně nebo málo, tak je to jasný hendikep a děcka se jí budou smát. Pokud ale bude "cool" a bude oblíbená, bude to naopak znak její výjimečnosti a bude jí to možná spíš sloužit k dobru.

Samozřejmě se na to nedá spoléhat, takže já bych takovou věci asi neriskoval. Kolegyně mi dávala nadšeně za pravdu, jakože jsem hrozně moudrej a chytrej a sečtělej a vůbec (což samozřejmě jsem, hlavně skromnej :D).

Ale já musel s barvou ven, protože tahle jednoduchá myšlenka původně není z mojí hlavy. Poprvé jsem ji slyšel v Simpsonech, v epizodě Šílený Homer (S03E01). Homer zjistí, že má všechny košile do práce růžové a on pronese "Nemůžu jít v růžový, všichni nosej bílý, nejsem tak oblíbenej, abych mohl bejt jinej!"

To je podle mě hodně velká pravda. Pokud jste cool a oblíbení, může vám projít leccos a určujete trendy, jste tak nápadití, odvážní... Jenže zkuste vybočit z řady, když jste ve školním potravním řetězci někde nízko... 

Asi je to jeden z důvodů, proč tak chorobně nemám rád celebrity. A taky proto, že já sám nikdy cool a oblíbený nebyl... :D