boudicca: To druhý video je super!
Máte to náročný, Zlomečoune. Buďto se neodhodláte, nebo otravujete; jako by tam správná volba ani nebyla. Osobně si myslím, že když slečna poslouchá hudbu nebo si čte, tak rušená být nechce. To by si tě všimla, sundala sluchátka, ohlédla se... Dala najevo zájem nebo zvědavost.
Z mého úhlu pohledu - pokud je žena zvyklá na časté "zastavování" protějšky, bude mít tendenci tato pozvání automaticky odmítat. Pokud zvyklá není, nejspíš ji to zaskočí a nebude se cítit příjemně. MHD mi nepřijde jako úplně šťastné místo na seznamování (jasně, neplatí to nutně vždy). Osobně jsem raději, když mám možnost si aspoň na moment člověka prohlédnout, navázat oční kontakt, než když na mě někdo vybafne s pozváním na rande odněkud, odkud to nečekám.
Když už je MHD nutný, tak "Máte vedle sebe místo?" mi přijde jako dobrý ice breaker. Buď se chytí, nebo ne. Každopádně situace, kdy tě někdo vyzpovídává, zatímco jsi nalepený u okýnka a snažíš se v duchu zmizet, taky není moc příjemná, takže s citem...
Jsem nepomohla, co?
zlomenymec: Pokud vím, tak se mi ještě nestalo, že by nějaká cizí holka dala takhle najevo zájem sama od sebe, takže tam prostě musím jít do rizika Ale když si čte nebo poslouchá hudbu, tak do toho si prostě netroufnu
Takže bafat zpoza rohu není dobrý nápad?
MHD je takový na houby, no. Tam je vždycky plno lidí, když je to pondělí ráno, tak má na seznamování cestou do školy/práce náladu málokdo a tak Je to těžký, no
boudicca: Divil by ses, ale bafání zpoza rohu je mezi pány dost oblíbené. Nebo jsem jen já tak ignorantská a nevšimnu si jich dříve.
Čtu ty ukázky z knížky od Mowa a většina rad je, řekla bych, aplikovatelných. Čemu bych se radila vyhnout, je přehnaná drzost, zvlášť je-li hraná. Tajemno a mužnost ano, ale ne drzost. Ta totiž v prvních fázích hrozně svádí na smeč nebo aspoň přezíravě vytažené obočí. Nějak si nedokážu představit, že jdu jakožto zadaná na schůzku s někým jiným a on zahlásí "Miluješ svého přítele? Dokaž to!". Jediná akceptovatelná odpověď je v této situaci sladký úsměv a okamžité zvednutí se od stolu.
Jinak musím říct, že balicí hry se známými svůdníky mám celkem ráda, i když zrovna nového partnera nehledám. Jenže ty si tento typ slečny nehledáš, ale hledáš nějakou milou holku, kterou by složité balicí techniky akorát vyděsily. Dones jí místo prodlev v psaní zprávy raději na rande kytku.
Jo, ještě jedno nakouknutí do zákulisí: abych zminimalizovala čekání na rande, docela se mi osvědčilo napsat něco jako "Plánuji jít zítra tam a tam, ještě nemám doprovod, chceš se přidat?" (kino, výstava, whatever), případně odvážnější "Piknik v parku za hodinu? ".
myfantasyworld: Jojo ono je to na nic, když člověk se bojí, aby neotravoval, ale zase se říká, že lepší je to zkusit, než nezkusit.
Ale chápu to, já osobně teda také nedokážu cizího chlapa oslovit sama od sebe, i když se mi hodně líbí. Několikrát jsem se s nějakým koukala do očí a usmáli jsme se na sebe, ale ani jeden z nás nic neřekl. Mě pak oslovovali jen starý chlapi a to jsem si jich ani nevšímala.
S MHD je to dobrý zeptat se, zda je volno a třeba i můžete navázat kontakt.
zlomenymec: Tak kdyby se na mě nějaká smála, tak to bych snad odvahu sebral Snad
iva: Ježíš, Rejžo, ty střevo jedno... tedy, pardon, chtěla jsem napsat: "Jezuskote, Rejžánku, bolí to? Ty moje chůďátko
"
Jako - balit holku na to, že ona se musí snažit, pác ty jsi nedostupnej borec?! To jako fakt?!
Zkus uniformu. Našim chlapům to prej funguje
zlomenymec: Už to nebolí! A dokonce jsem ani nebrečel, ani jsem nevolal maminku!
http://www.jasonloveskansas.com/wp-content/uploads/2016/03/internet-tough-guy.jpg
No víceméně ano a do určité (!) míry to smysl dává, ale zas to není nic převratného. Třeba tam myslím psali něco jako "Aha, tak ty jsi z města toho a toho? O tom jsem slyšel, že tam žijou jen nudné ženy!" A ona se pak teoreticky může přetrhnout, aby dokázala, že ona je JINÁ než ty ostatní a už vyvíjí nějakou aktivitu ona
... tak si říkám, jestli by se mi vůbec chtělo být s nějakou, která by na takový laciný triky skočila
Hmmm, ale kde teď seženu uniformu pracovníka McDonalds??
zlomenymec: EDIT: Tím nebylo míněno, že by tvoji kluci pracovali v mekáči Jenom to, že uniformu hasiče, policisty nebo vojáka seženu podstatně hůř
iva: To je drsňák
Proč hned tak vysoko? Co MHD nebo CSAD? Nebo... Jo, jasně, to by šlo....
https://www.expats.cz/content_files/369/1280_720/student-agency-001.jpg
Já tedy nevím, jak současné holčiny, ale teď už bych na otázku ad město odvětila něco jako: "A ty jsi z města toho a toho. Tam žijou blbci!" A on by pak měl teoreticky pochopit, že si nechal poradit blbě
Ani nevíš, jak jsem ráda, že už mám tyhle věci za sebou. Že už to nemusím absolvovat. Protože když vás čtu, tak si říkám, že je asi snazší cesta na Mars než k plnohodnotnému partnerskému vztahu. Akorát tedy nechápu, proč si tolik kluků stěžuje, že nejsou holky a tolik holek si stěžuje, že nejsou kluci. To mi někdy přijde, jako byste mezi sebou měli nějakou zeď, přes kterou nevidíte.
Sakra, já jsem stará, tlustá, vošklivá a přesto nemám problém poflirtovat s hezkým chlapem, což bývá i vzájemné a předpokládám, že kdybych o to trošku stála, můžeme jít i dál.
Tak jak to, že vy mladý to řešíte tak dlouho, až to nevyřešíte?
zlomenymec: Ta růžovounká košilka je mocinky hezká
Dej mi kontakt na nějaké ty holky prosím, díky moc
mow: Dám sem zas další filozofický ejakulát Já myslím, že je to zčásti dáno náročností lidí, představou, jaký by měl protějšek být. To je ta menší část ale. Ta větší a podle mě i důležitější souvisí s tím, aby to byl někdo normální. Ano, každý z nás penisníků by bral modelku s pětkama kozama, vy ženy byste nepohrdly nějakým svalnatým opáleným strništěm, ale realita je většinou jiná.
Vzhled není nejdůležitější, ale je důležitý. Zjev je první, co vidíme a co nás žene vpřed. Samozřejmě čest výjimkám, nicméně láska nevzniká na první našlápnutí z krásy duše a charakteru, Quasimódo a Esmeralda byly náhoda. Na stranu druhou, málokdo z nás by byl dlouhodobě ochotný chodit s krásnou krávou nebo přitažlivým kokotem, zas takovou váhu vzhled nemá, když charakter stojí za vyližprdel.
Pro Mečouna: obecně ti můžu říct, že jsem virtuálně měl desítky žen a značnou část i zaujal. Takže skořápka průser, ale smysl pro tumor a umění jazyka dokáže zázraky. Sice nikdy se to nepodařilo přetavit ve vztah, nebo aspoň: "Jo, bejku, šukej mě tvrdě, jo, to je vono!", ale to nevadí
Minulou neděli jsem tu měl Chemickou, dva týdny předtím První a ještě předtím Sladkou. A když v neděli odjížděla Chemča, řekl mi tatínek, že mám stejně prima kamarády a ať si jich vážím.
Kdyžtak o tom přemýšlím, já nikdy netrpěl nedostatkem žen. Pravda, vrcholu jsem dosáhl až blogováním, kdy se mi podařilo po kamarádkách, co za mnou jezdí, vytvořit další pevné jádro, a to z fanynek mého přitroublého blogu. A ty budeš minimálně tisíckrát atraktivnější než já, takže je jen otázkou času, kdy nějakou (ro)zlomíš, zdoláš, udoláš
Iva: problémem je právě ta normálnost, protože najít k sobě Praváka (ne hříbka) nebo Pravačku je velká výzva. Princata na bílých koních došla, slaďoučké princezny taky. Dle mého názoru je to prachobyčejný střet s představami a realitou, tedy koho bysme chtěli, a jaká je reálná nabídka. A vůbec neřeším vzhled, konto, kozy, nohy, postavení v práci, postavení v rozkroku. Většina holek a kluků chce prostě jen normální protějšek, který není ujetý ani jedním směrem. A tady je problém - docházejí normální běžní samečci a samičky. Když vyškrtneme ty, které bychom chtěli, ale oni/ony nechtějí nás, pak ty, kteří by nás chtěli, můžou být "divní", což ještě úží výběr.
Člověk neumí být sám, takže asi slevit a doufat. Ale ne extrémně. Určitě bych slevil z velikosti dekoltu, z nadšení pro netradiční sexuální praktiky atd. Ale zase to nesmí být "beru cokoliv, jen proto, abych nebyl sám", to se dřív nebo později vymstí. Musí tam být trochu chemie.
A já tady nechci zdejší Píšačky natírat medem (sakra, teď mám mikroerekci), ale připadá mi, že mám chemii se všema, i s tebou Mečoune, ale víš jak. A obrovsky důležitý je mít podobný smysl pro humor. Komu nepřijdu zábavný, nemá u mě šanci uspět
Mohu být chvíli samolib? Možná přitahuju takový lidi, jako jsem já sám. Kdysi mi napsal Deníček tohle:
"Chápu, nebo alespoň se o to snažím, jaký to asi je, mít své sny a nemít možnost plnit si je. Musí to být strašně frustrující. A ty i přes to všechno jsi, jaký jsi - hrozne milý, příjemný chlap, který by si chtěl ze života aspoň něco “ukrást” pro sebe s necítil se, jako prázdná skořápka. Kdybys takový nebyl, neměl bys tolik přátel. Bohužel, osud někdy přidělí někomu o dost těžší balvan, než druhému a čeká, jak se s tím porve.. Často si říkám, proč se tohle děje."
Takže chlapče, ledy se prolomí, jeskyně se otevřou a najdeš jednou poklad(nici), která tě bude provázet životem.
Tvůj věrný mentál a mentor MoW
P. S. Jančuru si beru já Rozdáme si to na řídícím pultíku.
---
mow.pise.cz
zlomenymec: Sakra, já na tenhle tvůj komentář nějak zapomněl
Vzhled je určitě důležitý, ale podle Baránka se to nejdůležitější (co se týká vzhledu mužů) dá bez problému napravit Účesem, oblečením a tak. Já si tím nejsem úplně jistý, ale budiž.
Ta symbióza ducha a těla je důležitá, vo tom žádná, když jedno chybí, tak to prostě zaručeně půjde do kopru.
"smysl pro tumor a umění jazyka dokáže zázraky" Vidíš, a třeba v té knížce píše, že v TÉHLE části seznamování ze sebe vydáváme to NEJHORŠÍ. Nejlepší dojem se prý udělá právě tím prvním setkáním, kdy se člověk má ideálně chovat jako co největší drzé hovado Dobře, trochu to přeháním, ale stejně
Fakt jsem zvědavý, co mi místní Píšedámy napíšou na některé ty typy pro první kontakt, které tam zmiňuje.
Já mám za to, že právě v té psací/mluvící fázi právě spočívá má síla Největší problém ale je právě sehnat nějakou ženCkou, kterou bych právě mohl psát/vymývat jí mozek na rande mými zábavnými historkami.
V tomhle smyslu obviňuju své kamarády a známé, kteří mi nejsou s to mi nějakou vhodnou dohodit (berte s nadsázkou prosím ) a já tak musím jako pitomec číst chytré knížky jak se seznámit s ouplně cizí ženou, což je něco tak neuvěřitelně stresového, že se k tomu buď nikdy neodhodlám, nebo budu muset těsně předtím vyžahnout tak půlku flašky něčeho ostřejšího.
"Chtěl bych být jiný, bystrý a krásný, milovat děvče a být s ní šťastný."
Pár lidí už mi říkalo, že mám prostě smůlu na baby, ale tak s tím nic nenadělám
A mě osobně teda tvůj blog zaujal už od prvního článku Když jsem ještě nebyl v Praze, tak jsem každý týden chodil dobrovolničit k pánovi na vozíčku s DMO, který taky trochu literárně tvořil. Nic proti němu, mám ho rád, ale na tebe v tomhle směru fakt nemá
mow: Ok, napíšu sem něco, co jsem vám nikdy neřekl. Do kapitol u sebe to nebudu dávat, moc osobní. Asi jediná věc, kterou svým kamarádům trošku zazlívám, je to, že mě nikdy nedohodily nějakou svoji kamarádku, protože je to téměř ideální způsob, ale zjevně by to bylo takový, jako když chtěl Leonard z Teorie po Penny, aby dohodila kámošku Howardovi.
První byla moje první láska, a já od Sladký věděl, že se zadala. Nenesl jsem to úplně snadno, protože v těch 19-20 jsem byl ještě moc naivní, a věřil, že mám šanci. Zpětně musím říct, že První asi tušila moc dobře, že ji miluju, proto mi tehdy poslala SMSku, že by mě strašně rád poznal ten její, mimochodem, byl to bratránek Veselý, ale pokud se prý na to necítím, nechá ho doma. Já rád poznávám nový lidi, zajímalo mě, koho si vybrala, a navíc jsem trochu masochista. Najednou je mám u sebe v pokoji a vidím, jak se mazlí, pusinkujou, vidím ji šťastnou. Tak šťastnou, jak bych ji já udělat nikdy nedokázal. Vydrželo jim to 7 let, rozchod mi oznamuje Veselá, detaily Chemická, hodně bouřlivý, i facka byla. Rok a něco předtím se s nima přestáváme stýkat, už nejezdí za mnou, zazdily i akce s Chemickou a Sladkou.
A jak jsem poznal Chemickou? V roce 2000, konkrétně únor. Ale jak? To jsem vám nikdy říct nechtěl, ale už tehdy na obchodce občas před Sladkou kňučím, že bych rád babu. A jednou tak o přestávce přišla a říká, že by pro mě někoho měla.
Já: "A jaká je?"
Sladká: "Normálka, má kozy, píču, všechno."
Já: "A je hezká?"
Sladká: "Jo, docela jo."
Dodnes nevím, jestli si Sladká dělala prdel, srandu, nebo vážně myslela, že by mezi mnou a Chemčou mohlo něco vzniknout. Chemický jsem to z pochopitelných důvodů nikdy nevyprávěl.
Ale fakt je ten, že ačkoliv jsme byli jen kámoši, nejvíc se přiblížila tomu, jak by to vypadalo, kdybych měl holku, nejvíc mě zapojovala/zapojuje do svýho života, jako jediná mi volá, jak se mám. Stáli jsme při sobě v různých krizích, nejvíc ze všech kamarádů si asi uvědomuje, jak na prd to mám, a nejvíc ze všech kamarádů se můj život snažila zlepšit. Nikdy jsem ji nechtěl sbalit, Drtící byla životní lekce, ale klidně se přiznám, že se mi líbí, a je to hezká ženská, pro kterou budu mít vždycky slabost. Ale i kdybychom si spolu někdy v minulosti, když nebyla zadaná, třeba jen na týden začli, bál bych se, že jí ublížím, zničím, a já se snažím lidem, na kterých mi záleží, neubližovat. Každopádně ať už si o ní myslíte cokoliv, je tahle holka zodpovědná za jedno z nejštastnějších období mýho života, ne-li vůbec nejštastnější.
S První dost dlouho trvalo, než se vztahy zase oteplily. Ozvala se nám po dost dlouhý době a já, po tom dramatickým rozchodu, byl jak psí čumák. Chemča, když jsme šli jednou do hospody, mi řekla, že to řekla První a že by chtěla jít s náma, jestli bych První osobně nepozval, organizoval jsem to já. Řekl jsem, že přijít klidně může, ale osobně ji zvát nechci, po roce nekomunikace fakt nefunguju lusknutím prstu. Což se První nějak domákla a napsala mail, že jestli ji tam nechci, stačí říct. Chci. Ale potřebuji se trochu ohřát. Dnes už je to ok, ale nikdy už se nevrátím do extáze jako na střední.
---
mow.pise.cz
zlomenymec: http://i0.kym-cdn.com/photos/images/original/000/107/432/i_hug_that_feel.png
Já nejsem moc s to si dát dohromady vlastní vážný vztah, takže se necítím moc povolán k tomu ti cokoliv radit, takže prostě jen vyjádřím svou (m)orální podporu
Někdy si ale tak říkám, že je to hrozně zvláštní, že plno lidí by klidně mohlo mít krásný vztah, ale něco jim v tom brání (zdraví, prostředí, zázemí atd.) Já mám v tomhle smyslu docela vhodný podmínky a stejně nic - tak jestli by nebylo od prozřetelnosti logičtější to vyměnit, mně hodit nějaký debilní podmínky a předat je někomu, kdo by byl schopný ty podmínky využít. Nic s tím nenadělám, ale těm myšlenkám se občas prostě nevyhnu
mow: Pokud to myslíš na mě, nepiš to. Protože i kdybych byl zdravý a volný jak ptačisko, stejně by se mi v navazování kontaktů s frndpohlavím nemusel vést nejlíp. Jsem limitovaný, ale být nelimitovaný, to taky nestačí.
Nicméně si uvědom, že máš potenciál, podívej, jak umíš uspokojit Sayonaru, a ta je pravopisně a gramaticky téměř neukojitelná Navíc si vtipný, zábavný mazel a minimálně tady na Píše.cz patříš mezi to zajímavější s kladélkem. Čili se ti snažím taktně naznačit, že máš, kurva, potenciál. A jsi vzácně normální, což je případ, který je mezi chlapama v podstatě na vyhynutí.
Možná půjdu na hranu, ale myslím, že ti to dlužím, že to dlužím vám všem, a speciálně ty si to zasloužíš. Ono to chce být ve správnou chvíli na správným místě. Potvrzený to nemám, ale První se seznámila se svým manželem na akcích pro psy, dělala agility, psy milovala a miluje, pro což neměl její předchozí partner moc pochopení, možná to přispělo i k rozpadu vztahu.
Sladká chodí s Martinem od 9. třídy, Chemickou s Dejvem dala de facto dohromdy jeho ségra, takže ono jde i o to, být ve správný čas na správným místě.
A já? Mě třeba potěšila Vášnivá, která mi po několika zprávách přes Databáziknih pozvala i s mými rodiči na kafe, kdybychom prý někdy jeli přes Hradec Králové. Než se na podzim vracela z mateřský do práce, téměř pravidelně mi každou středu volala, jak se mám. Hrozně příjemná paní, literárně nadaná, mající odzbrojující smích. Do Hradce nejezdíme, ale v žertu jsem prohlásil, že dorazím, jen tehdy když bude buchta (upečená, prasáci), pozval jsem ji ale k sobě na návštěvu. Mám to slíbený, až budou děti větší (3 a 6 let myslím).
O Deníčkovi a podnikání s Chemickou jsem se zmiňoval, koupil jsem ji knížky na výuku jógy, jednu i v elektronický formě, a jelikož ji nešla stáhnout, řešil jsem to s podporou, a takhle jsme se seznámili. Je moc fajn. Slíbila mi návštěvu už letos, snad to vyjde. Vdaná, 2 děti (7 a 11 let).
Mám rád lidi. Ale nikdy se nedovím, jak moc jsem si to musel přetáhnout, aby se to přetáhlo ve vztah. Jestli jsem vůbec někdy byl fakt možnosti mít vztah, a jen jsem něco neřekl/neudělal, nebo naopak řekl a udělal, co jsem neměl. Jestli stačil centimetr, nebo světelný rok. Ale ty a já ženy rozhodně zaujmout umíme, což je asi to nejdůležitější.
Vzpomínám, jak jsem ležel s mobilem a nechal se fascinovat řádkama od Pacovanky. Psala tak kouzelně a já se zamiloval. Po 14 dnech (Chemická: "Hlavně jí nepiš, že jí miluješ, to vyděsí úplně každou takhle brzo." Já: "Hm, už jsem jí to napsal!")
Taky jsem měl nějaké fanynky na Emiminu, ale ne vždycky se mi dařilo. Jednu jsem si soukromě přetáhl jednu celkem fajn holku z Amatérů na FB a to jsem neměl dělat. Zajímavý, že na Amatérech ji nemravná konverzace nevadila, ale na FB jo, přitom úplně nevinná otázka. Jen nepatrnou omluvou budiž to, že brala léky, neboť trpěla posstresovým syndromem, ale myslím, že dementní mrzák fakt nejsem:
http://1url.cz/itAkm
Jinak ti tu Prahu dost závidím, jsou tam určitě větší možnosti seznámení, navíc čas hraje ve tvůj prospěch. Téměř v každé tikají biologické hodiny, tím neříkám, že chci z tebe udělat hned papínka, ale o kvalitní spermie bude vždycky zájem. Když k tomu navíc přičtu, že jsi inteligentní a zábavný společník, určitě budeš i stejně zábavný nocležník.
Navíc umíš psát správně "balicí", což je síto, kterým já bych neprošel, i když kdesi kdysi jsem samozřejmě četl o rozdílů varianty s čárkou a bez čárky, ovšem představa, že mi tato neznalost posere vztah, mně pěkně sere
A mé vztahy? Já nikdy neměl plán, jak by ten vztah vypadal, co bych nabídl. Měl bych něco nabídnout, nemůžeme většinu vztahu strávit v mým pokoji čuměním na filmy a šukáním, to se dá prvních pět let vztahu, pak bych měl nabídnout něco krapítek sofistikovanějšího.
A abych tě povzbudil, vyjel jsem si věkovou strukturu obyvatel Prahy, je už teda staršího data (31. 12. 2011), ale i tak poslouží dobře. Předpokládám, že o malé holčičky a důchodkyně nestojíš, takže bys měl vědět, že žen a dívek ve věku 20 až 34 let bylo v Praze 139 571. Jasně, některý budou zadaný/vdaný, blbý a ošklivý, ale skoro 140 tisíc bab, neříkej mi, že by se tam pár použitelných modelů pro tebe nenašlo. A vždycky to můžeš přece zkusit s chlapama
---
mow.pise.cz
zlomenymec: To říkáš jenom proto, že chceš, abych s tebou a Františkem pak chodil na dvojrande!
sayonara: Náhodou, možná na tom něco bude. Vyjít s holkou je dosti obtížné, vlastně je jen málo holek, s kterými bych si dovedla představit vztah a nějakou komunikaci, z které bych si nechtěla vymlátit mozek z hlavy nejbližším tupým předmětem. Znám jen tři takové, jedna z nich je na kluky a vdaná a druhá jsem já.
fluffy-vegan: Jsi mě odhalil. Anebo když mi to s ním nevyjde, můžu ti dělat parťáka.
A to jsi zkoušel, najít si otravnýho a méně hezkýho parťáka, co by tu holku otravoval, ty bys pak zakročil a jako hrdina Zlomečoun ji zachránil?
zlomenymec: Dohazoval bys mi pak chlapy, jo?
No, viz http://zlomenymec.pise.cz/513-hrdina-i.html Máme podobné myšlenkové pochody
zlomenymec: Předchozí komentář se mi neuložil, ale ještě už si delší komentáře prosíravě ukládám do texťáku. Takže znovu:
Já to myslím tak obecně, někdy i sám na sebe - když vidím urostlýho ramenatýho borce se sádelnatýma rukama a pivním mozolem, tak si taky říkám, jaká je to škoda, že ten chlap o svoje tělo nepečuje. Co já bych za to dal, mít takový tělo a krásně si ho pak vyrýsovat Ale takové myšlenky nikam nevedou a když už, tak by měly spíš motivovat k seberozvoji.
Ukojitelnost a neukojitelnost Sayonary tu prosím moc nerozváděj, ještě se to domákne pan Sayonara a přijde si se mnou popovídat na téma nové zubní protézy
Potenciál možná mám, proto mě štve, že je tak nějak nevyužitý a ať dělám co dělám, nedaří se mi ho moc využít Asi se fakt nakonec budu řídit tou knížkou a půjdu ven a budu ženCkým na ulici říkat věty typu "Ten (odpadkový) koš ale ošklivě zavání, a ty k tomu ještě přispíváš." Upřímně, kam se hrabe moje "Máš krásnej krk..."
Být ve správnou chvíli na správném místě vyžaduje trochu štěstí. Štěstí je moje druhý jméno.
První je Žádný
Ad dementní mrzák: WTF Ta trpěla asi ještě něčím mnohem větším
No hele, on takovej Netflix and chill není od věci ani v pozdějších fázích vztahu, nemysli si A to s těmi čárkami se dá lehce naučit, stačí si zapamatovat větu: KropIcí vůz, právě kropÍcí silnici...
Jo, Praha je v tomhle lepší - je tu víc žen... a hlavně odpadkových košů...
sayonara: Neboj se, pan Sayonara je naprosto v pohodě, vlastně spolu hodnotíme holky i kluky. Třeba v metru jsme jednou soutěžili, kdo najde víc hezkých lidí.
Ale s tím kropicím vozem kropícím silnici mě dostáváš pomalu do varu. Ještě přidej nějaké sexy přechodníky a přijdu o kalhotky!
mow: Já tvůj koment četl ráno v posteli na mobilu, a jak jsem ještě nebyl rozkoukanej, tak jsem četl "Třeba v metru jsme jednou SOULOŽILI...", a hned jsem měl veselejší ráno
"A Sayonara čte můj komentář, točíc při tom kalhotkami nad hlavou
Mečounku, tady vidíš, jak se vyplatí být dobrý v češtině, kdybych byl pozorný, mohl jsem být u žen úspěšnější.
Jinak přechodníky se už moc nepoužívají, já se narychlo mrknul na online příručku ÚJČ, doufajíc, že je bude mít Say aspoň napůl žerdi, ale mistrně střílet přechodníky ve správném tvaru, to je celkem kumšt. Takže jsem si skoro jist, že v nich mám určitě chyby
Teď vážně: Iva má pravdu, já jsem za net a všechny ty výdobytky techniky rád, můžu být blíž lidem. A taky bych čekal, že to seznamování bude snazší. Jak to jen mohli zvládat naši rodiče, kteří pro komunikaci používali propisku a dopisní papír?
Čekal bych, že tím, jak jsme dnes všichni online, měli bychom si být blíž a mělo by být snazší, jednodušší i to seznamování. Opak je však dost často pravdou, jsme jaksi hůře polapitelní, komunikaci máme rychlou, snadnou, ale navázat vztah je těžší. Možná je to i tím, že kdo nebyl za socíku do 25 (holky možná do 23) v chomoutu, tak byl divnej.
Hele, na rovinu, Mečoune - možná jsme to už probírali, nevím. Zkusils to Rychlý rande? Nějaký kámoše/kámošky, který tě v úsilí podpořili nebo ti to usnadnili, nemáš? Nějakej nezadanej kámoš - jít lovit spolu, pak si lízat rány? Strašně mě sere, že seš na to sám... Jako my Píšáci jsme s tebou, ale cestu do ženskýho srdce i klínu ti proklestit nemůžeme. A já bych zrovna pomohl rád. A co holky tady? Tygřice, Tajná, všechny momentální Metropolitářky, nemají nějakou nezadanou kámošku, která je osamělá a chtěla by chlapce? Když si Alča kvůli mně koupila buchtu, nevím, proč nedohodit jednu tobě. Jsi čistotný, vyděláváš, sršíš inteligencí i vtipem. Nebo se mám do toho opřít já? A vy dobře víte, že nikdo nemá takový tah na branku jako já, Rebarbora o mně píše hezky, ale hluboko uvnitř ví, že jsem magor. Mám ti začít tlačit ženský? Dej mi nějaký důvěrný kontakt na sebe, osáhnu pražské končiny a omrknu ti holčiny. Do mailu zásadně nepiš "umím to s jazykem", za tím většina vidí orální schopnosti, málokdo cit pro češtinu. Jdu vybírat První mobil. Až se my dva spojíme, Mečoune, tak najdeme kvalitu, a o tu nám jde především (z jakého filmu je tato upravená hláška?)
---
mow.pise.cz
zlomenymec: On i ten internetový svět má svá úskalí. Internet je jako ulice, můžeš tam narazit víceméně na kohokoliv. A třeba ty ženCké na seznamkách jsou doslova zavaleny úchylnými vzkazy
Na Rychlé rande asi nemám dost velké cojones, navíc já jsem spíš na mladší a nemyslím si, že by tam takové vyloženě chodily
AAAA! To je ten moment! Přesně tohleto! Po více než 8 letech můj blog KONEČNĚ začíná plnit svůj původní účel! Tedy ten, že já tu budu jen tak sedět a mí čtenáři mi budou dohazovat ženCké. A já si budu jen vybírat. "Tuto ano... tuto ne... tuto jen když změní účes a trochu zhubne..."
A víš co, MoWe, s povděkem přijímám tvoji laskavou nabídku. Kdyžtak napiš na zlomenymec.pise.cz a nějak se domluvíme na další strategii
Trochu mi to připomíná Am, kterak mi volala do knihkupectví, aby se tam zeptala na jméno jedné prodavačky, která se mi líbila Viz http://zlomenymec.pise.cz/563-hadanka-pro-chytre-hlavicky.html
A taky jsem ji ale patřičně ocenil! Dostala moc krásný diplom
http://zlomenymec.pise.cz/564-diplomeq-pro-am.html
mow: Já jsem právě myslel, že bych projel seznamky a něco ti z nich předvybral, ale o to asi nechceš. Vyšší level byl ten, že bych ti nějakou načal, ale to je blbý. Navíc ani neznám tvé ženské preference. Hele, trochu mě sereš, do toho Rychlýho rande bych šel, záruku mladýho masa ti vyloženě nedám, ale představa, že tam budou jen zoufalé verze 40+ se mi nepozdává. Já o tom uvažoval kdysi taky, ztroskotalo to na pomalosti mého psaní. Jo, je to možná trochu strojené, romantiky v tom moc není a hodnotit si průniky není pro každého, zas na druhou stranu, lidi tam jdou s jasným úmyslem nebýt sami. A to je potřeba ocenit. Budeš o pár stovek chudší, ale dostaneš drink zdarma, nebo aspoň dřív to tak bylo, který tě má asi odbrzdit, a méně hezké ženy udělat v alkoholovém oparu krásnější
Musíš riskovat, mě limituje wheel-chair, tebe nic. Ten večer se ti tam nemusí líbit nikdo. Ale řečeno Randlem McMurphym: "Aspoň jsem to zkusil, sakra!"
A ta hláška je z Básníků, jak je Štěpán u toho skladatele, a básní o užovkách. V originálu mu skladatel říká:
"My dva když se spojíme, tak vyprodukujeme kvalitu. A o tu nám jde v populární hudbě především!"
---
mow.pise.cz
zlomenymec: A co teprve až se dozvíš, jak správně píšu slovo "výjimečně"... vvrrrr!
alkoholik: někemu to možná přinde vtipné, ale já sa fakt seznámil s babou tak, že sem jej vysvětloval jak je čtení dneska důležité, bo se v kuřárně prořekla že cosik čte. Možná sem nemosel říkat že su enom blbec s maturitou co má veškeré svoje vědomosti enom z knížek, ale mysím si že pro začátek to nebylo uplně nejhorší. Podle mě určitě lepší jak "máš ráda zvuk motorové pily? ne? tak to tě budu muset přeříznout normálně" nebo "můžeš mi říct svůj názor na moji sbírku kaktusů"(ano, i já mám svoje oblíbené balící hlášky )
ináč, become se zkůšal ze stejného důvodu - zistit nějaké nové otvíráky konverzace. Za dvě hodiny sem to mazal bo na hlášku s motorovou pilou tam neměl ani jeden.
jo a hezká modřinka, vítej v klubu, já po pádu na motorce, kdy mi celá váha motorky spadla na kotník, měl fijalovů nohu od paty do půlky lejtka
zlomenymec: Tak jakmile už nějak najdeš společné téma, tak je to dobrý
A na Ynteligenty prý holky letěj, i když mně se to v praxi moc nepotvrdilo...
Aaaaau, tak pád na motorce byl asi trochu horší než to moje sklouznutí (ale ne o moc )
kari: V době internetu se seznamovat tváří v tvář? Jak zvrhlé!
Já vždycky sázím na vzájemné sympatie. Prostě hledím na cíl tak dlouho, dokud si mě nevšimne a pak uhnu pohledem, případně pozdravím pokynutím hlavy. Podle reakcí většinou poznáš, zda má protějšek zájem o Tvou existenci. Pokud ten někdo čte, určitě by bylo fajn projevit zájem o tu knihu - na férovku si gestikulací říct o ukázání jejího přebalu. Sympatická drzost je mnohdy super věc
Obrovský problém tohohle seznamování s náhodnými spolucestujícími v MHD je ale právě to cestování. Většina onu cestu nepovažuje za cíl. Musí ji přetrpět v přecpaném metru v davu stejně nasraných lidí. A to nasrání úspěchu rozhodně nenahrává. Takže za mě bych vzhledem k té noze sázela na sestřičky či lékárnice
---
kari.pise.cz
zlomenymec: To víš, jsem perverzák každým coulem
Ano, to je pravda! Prosycený pohled do očí je prostě základ!
http://nd03.jxs.cz/579/098/17beaef598_88565575_o2.png
Ale když ho hypnotizuješ a pak uhneš hlavou... jak pak poznáš, že má zájem nebo ne?
Jojo, MHD je v tomhle na nic ... sestřičky či lékarnice, hmmm...
walian: Když už jsi mi tady v článku dal takové čestné místečko, tak já ještě přispěju s jednou jedinou vlastní zkušeností, kterou mám, tedy ze strany té, která je balena
Chlapec mě oslovil na ulici, když jsem procházela kolem, jestli mě může zastavit, že by se chtěl na něco zeptat, a ptal se, jestli tady poblíž neznám nějakou pěknou kavárnu. Po tom, co jsem zoufale pár minut lovila v hlavě, kde by něco kolem bylo, a nakonec mu oznámila, že nepiju kafe, takže se ptá špatného člověka, tak začal vcelku nenuceně konverzaci, jestli (ne)jsem odsud, jak dlouho už tu bydlím, odkud jsem teda původně (s obligátním "To bych ale vůbec nepoznal, že z Ostravy!"). Pak se mě zeptal na jméno a podal mi ruku a představil se, to už mi přišlo trošku zvláštní, ale tak Ale pak na to vcelku logicky navázal tím, že aby řekl pravdu, tak mě zastavil proto, že jsem mu připadala sympatická a že se na tu kavárnu ptal, protože by tam někdy třeba rád vzal mě. Celkově mi to přišlo vážně přátelské a milé, takže kdybych byla nezadaná, tak i jdu
Takhle jsem mu akorát řekla, že to by se příteli asi nelíbilo, a on s úsměvem reagoval, že škoda, a ať mám teda aspoň pěkný den.
Jako nevím, jak holky, kterým se to stává běžně, ale mně to minimálně zlepšilo den, a myslím, že on taky žádnou trvalou újmu na zdraví neutrpěl, takže tak. Tady máš přímý návod, do toho
zlomenymec: Už jsme to víceméně probírali, ale ještě jednou to pro jistotu zopakuju: Až příště někoho takového potkáš, dej mu na mě kontakt s tímto vzkazem:
https://f60a9d78cb2952f9917f-c3f6d1586b2580acbe6579e8eb935fd7.ssl.cf1.rackcdn.com/54301611.jpg
Díky
A tebe fakt nenapadlo, PROČ se na to ptá?
walian: Pokud tato situace přijde tak frekventovaně jako doteď, tak očekávej zprávu přibližně za pětadvacet let
Proč se ptá na tu kavárnu mě nenapadlo vůbec, protože už se mě několikrát takhle lidi ptali (známí, Erasmáci, apod.), navíc jsem měla dojem, že na něho někdo opodál čeká, tak jsem prostě usoudila, že není odsud a hledá, kde by pár hodin mohli posedět. Až když se začal ptát na to jméno, tak se mi trošku rozsvítila žárovečka, ale pořád existovala reálná šance, že mi chce buď něco prodat, nebo mě naverbovat do sekty
tlapka: Mně bys dostal už jen na to, žes napsal balicí správně s krátkým I, kouzlo se skrývá v maličkostech.
Zrovna v MHD jsem nedávno opravdu zapředla hezký rozhovor. Seděla jsem u okna, vedle mě bylo volno. Přistoupil mladý muž a s úsměvem se zeptal, jestli bych ho mohla pustit k oknu, protože by si rád četl a u okna je více světla. Pak jsme prohodili pár slov o tom, co čte, že mu závidím, protože mně se při čtení za jízdy dělá zle a tak. Dobrý začátek! Musíš začít jezdit nadzemní dopravou!
A můžeš začít trénovat cestou na píšácký sraz. Tam tě zaškolíme!
Jeff. A náhodou, jeden náš přednášející říkal, že chlapi, kteří se těžko seznamují, jsou pak dobří partneři. Nebývají nevěrní...
A to je sakra velké plus pro vážnou známost!
tlapka: Hned první slovo a chyba. Mě. Nepřepsala jsem půlku věty po úpravě z "mně se líbí".
zlomenymec: Sexy_mozek.jpg
Teď mě napadlo, že už jsem dlouho nemachroval se svým fanklubem... http://zlomenymec.pise.cz/500-scitani-mych-fanynek-vyhodnoceni.html
Hej, ale to je taky dobré! To budu používat! A knížky mám v mobilu! Takže když to nevyjde, tak si můžu fakt něco číst! Autobusem občas jezdím
Píšesraz... uvidíme
To je spíš trochu smutné, byť praktické
Ad "mně" - to už neokecáš, neumíš pravopis!
tlapka: Pssst, tiše! Jestli se to provalí, vyrazí mě z práce, budu na tobě žádat výživné a to už vůbec nikoho nesbalíš.
mow: Už jsem ti dlouho nic neokomentil, takže ti to vynahradím v tomhle komentáři, snad mi budeš lehce vděčný, proto svým jedním prstem se s ním budu prcat zatraceně dlouho
Nechci ranit tvé citové ústrojí, ale balící techniky jsou blbost. Nevěřím na ně, byť jsem do jejich výzkumu investoval reálné peníze, a studoval je. Totiž někdy v roce 2002-2004 (přesný rok ti neřeknu, je to dávno), jsem si koupil knížku Tomáše Baránka "Jak sbalit ženu", mezitím vyšlo ještě aktualizované vydání a jsou tam desítky typů ověřených praxí a Tom má stovky vděčníků, který díky jeho knížce mají štěrb..., teda přítelkyni
Základem všeho je nebát se, být zdravě drzý, brát balení jako hru, jsou tam i modelové příklady. Když to nevyjde s první, druhou, šestou, osmou, s desátou určitě. Člověk nemůže nic ztratit, může jenom získat. Já však nejsem tak zabejčený a po devátém neúspěchu bych si přefikl nejenom chámovod, ale i krkavici.
Jsou tam fakt desítky rad - kdy se jí ozvat, co když má přítele, připraví tě to v podstatě na všechno. Když jsem ale část té knížky dál k nahlédnutí kamarádkám, některé rady (situace) je vyděsily, kdyby prý to aplikoval nějaký kluk, v určitých situacích by ho považovaly za úchyla
Já si ji koupil, neb jsem věřil, že mi skutečně otevře ženská srdce a následně i klíny. Ale nikdy jsem nic z ní nepoužil, došlo mi, že bych to nebyl já. Je tam i návod, jak si s ní chatovat, smskovat, mailovat. Pak mi ale docvaklo, že už bych to nebyl já, MoW, ale někdo jiný, přetvařoval bych se a to by nebylo vůči těm ženským fér.
Některý rady v ní obsažené jsou užitečné a můžou mít smysl, jinak ale nevěřím, že existuje univerzální recept na balení žen, navíc mi to vůči nim přijde i takový ponižující, jako bych si třeba koupil kávovar, a jel podle návodu k použití. Pak se někde potkáte s kamarády, zeptají se, jak jsem dotyčnou sbalil, a já řeknu podle knížky?
Dám sem pár kapitol na ukázku a doufám, že děvčata napíšou, jaký z toho mají pocit, zda by na ně tyto rady a techniky platily:
https://jpeg.cz/images/2018/05/08/jsz8.jpg
https://jpeg.cz/images/2018/05/08/j sz7.jpg
https://jpeg.cz/images/2018/05/08/jsz6.jpg
https://jpeg.cz/images/2018/05/08/jsz5.jp g
https://jpeg.cz/images/2018/05/08/jsz4.jpg
https://jpeg.cz/images/2018/05/08/jsz3.jpg
https://jpeg.cz/images/2018/05/08/jsz2.jpg
https://jpeg.cz/images/2018/05/08/jsz.jpg
---
mow.pise.cz
kari: Dala jsem si tu práci a opravdu si všechny ty skeny přečetla. Musím uznat, že většina z toho, co autor knihy píše, je uplatnitelná, až na tři velká ALE, které jsou však pouze mým osobním názorem a nemusí to tak vnímat ostatní:
1. Netahat za každou chvíli hned ven. Já si třeba s tím někým ráda nějaký čas jenom píšu, jelikož z psaného textu mnohé poznáš. Pravopis, sloh, slovní zásoba i stylistika - to všechno je pro mě strašně přínosné. Sice je přirozené, že mnozí upřednostňují prakticky okamžité setkání, ale běhat ven s každým, kdo si o to řekne, považuji za ztrátu času (viz můj první článek na blogu).
2. Neodepisovat později než ten druhý. Pokud ten druhý totiž zastává stejnou strategii a po doručení odpovědi za dva dny na ni reaguje až za tři dny, dost rychle se dostaneš do fáze, kdy si budete odepisovat po týdnu. A to si myslím není moc produktivní přístup. Většinou považuji optimální čas na odpověď maximálně do druhého dne. Pokud čekání na odpověď trvá déle, nevědomě se začnu zaměřovat na jiné věci v mém okolí a zájem o toho druhého ve mně prostě vyprchá.
3. Neptat se na ostatní v mém okolí. Tohle se týká těch otázek ve skenu č. 6. Co je komu do toho, jestli mám nejlepší kamarádku a zda se jí svěřuji se vším? A proč bych někomu měla zdůvodňovat to, proč jsem byla s někým, kdo se mi nelíbí, na kafi? To samé platí i o otázkách týkajících se aktuálního vztahu. Cíleně se vyptávat, zda mě s mou druhou polovičkou ještě baví sex či jaká je její nejhorší vlastnost? Za tohle bych určitě rozdala spoustu mínusových bodíků nehledě na předešlé plusové. Otázky vztažené na ostatní v mém okolí nemám moc ráda, pokud je pokládá někdo, kdo je v tom mém okolí relativně čerstvě.
Tolik má subjektivní zpětná vazba. Není zač
---
kari.pise.cz
zlomenymec: První zásadní problém se mnou je toto: "Základem všeho je nebát se, být zdravě drzý, brát balení jako hru"
A druhý bude patrně taky toto: "Pak mi ale docvaklo, že už bych to nebyl já, MoW, ale někdo jiný, přetvařoval bych se a to by nebylo vůči těm ženským fér."
Nicméně tu knížku si seženu celou (na uložto je verze do mobilu, i když verze 2.0, tak asi nějaké aktualizované vydání) a pročtu, docela by mě to zajímalo (ty úryvky jsem zatím tak zběžně prolétl).
Já tak nějak obecně nemám rád tyhle knížky a zaručené návody, to jsem v tom článku zapomněl zmínit - vždycky si při tom vzpomenu na tuhle scénu z Magnolie:
https://www.youtube.com/watch?v=bbanWHx5AFQ
(nedaří se mi to nikde najít přeložené)
sayonara: Mně se hrozně líbí ta hláška s ušima. To by mě rozhodně zaujalo.
Jinak ta modřina tedy není nic moc, mně se nedávno podařilo spadnout ze schodů tak úžasným způsobem, že jsem měla pod kotníkem modročerný oceán sražené krve a na zádech táhlou tenkou modřinu od toho, jak jsem si sedla na hranu schodu.
A souhlasím s Tlapkou, je hrozně rajcovní, když někdo umí psát správně česky!
mow: Teď jsi ranila mé ústrojí (citové). Chceš tedy říct, že kdybys nebyla zadaná, já k tobě zahořel prudkou vášní (pozor, něco se tu pálí), že bych neprošel sítem, protože nedělám mezi číslovkou a značkou procent mezeru?
Líbá tvůj prudký vášnivec.
---
mow.pise.cz
sayonara: To by se možná ještě nějak přežít dalo, kdybys o to vášnivěji obdivoval moje umění.
zlomenymec: Prosímtě a cos dělala? Koukala do mobilu, žejo
"Ne že bych se snažil udělat dojem, ale z diktátu jsem měl vždycky jedničky... *frafer*"
sayonara: Ne, já jsem chtěla využít toho, že mám chvilku času, tak jsem se rozhodla vynést separovaný odpad, podle různých kategorií jsem ho roztřídila do pytlíků, všechno jsem hezky úhledně narovnala do velké krabice... No, a jak byla velká a nebylo přes ni moc vidět, přehlédla jsem poslední schod a bylo to. Smutné a strašně lame. Přišla jsem kvůli tomu už o čtyři tréninky...
Říkáš jedničky z diktátu, jo? Sexy!
Ale jako fakt. Asi bych si nedovedla představit dlouhé večery bez filosofických a vědeckých debat.
zlomenymec: "Žena CHCE (sic) být oslovována drzými muži na ulici..."
Ženy? Co vy na to?
mow: Já nevím, asi mám dost zvrácené představy o ženách, nebo jsem nesměloch, ale kdybych měl frndu a oslovil by mě cizí chlap nějakou frází z knížky, přišlo by mi to lehce úchylné. Navíc nikdy nevíme, zda má dotyčná smysl pro humor, taky nás může považovat za obšourníka, zavolat muže s pendrekem, takže globálně bych neřekl, že většina žen chce být oslovována cizimi muži, leda že by byli skutečně pohlední a atraktivní. A i tak o tom dost pochybuji. Dnes je uspěchaná doma a každý si hledí především toho svého.
Náhodný sex je snadno dostupný, a pokud ženština zatouží nebo hledá trvalý vztah, nevím, jestli je "balba" od cizího muže v davu její tajný sen, z kterého má po nocích vlhko v...puse
---
mow.pise.cz
zlomenymec: Já si právě nejsem jistý, jestli to takhle důrazně neříká hlavně proto, aby nám, nesmělochům, dodal odvahu - nebojte se, ona na to oslovení čeká!
Já být ženská () tak bych asi byl taky krajně nedůvěřivý ke každému, kdo by ke mně na ulici/v MHD/kdekoliv přistoupil a dal se se mnou do řeči (i kdybychom se bavili o normálně vypadajícím týpkovi, ne o na první pohled zjevném ouchylovi).
Na druhou stranu to ale může docela polechtat ego (= jsem žádaná!) a ženCká se pak nemusí tolik snažit, že, chlapi za ní přijdou sami
Tak nevím, no, proto se ptám místních expertek na danou problematiku
iva: Mladší už se naučila mojí hlášku. "Já sice rozpoznávám jen základní barvy, ale jak je to růžový a má to na sobě chlap, tak i já vím, že to není růžový, ale lososový!"
Ten pán tomu šéfuje, tak možná růžová není úplně špatný nápad, ne?!
Kontakty? Zalov v našich píšáckejch řadách
cayenne®blbne.cz: Při jízdě v MHD by ses kromě otázky na volné místo mohl ještě zeptat na cestu. Předstírej, že nevíš, jak se někam dostat, i když třeba zrovna jedeš do práce, kam bys trefil i poslepu. To ona přece neví! (Je dobré jí to pak omylem neříct.)
Co se psaní týče, myslím, že se tu potvrdilo, že na to holky dají docela dost. Takže piš a dej si záležet, ať je to hezky (a správně)!
Nemůžu samozřejmě mluvit za všechny, ale myslím, že ženy chtějí být dobývány. Aspoň trošičku. Takže v případě toho psaní nebo domlouvání schůzek myslím není iniciativa vůbec na škodu, jen se to nesmí přehnat. Myslím, že většinou člověk pozná podle reakcí druhého, jestli má cenu snažit se dál nebo ne. Třeba u psaní zpráv je podle mě důležité nejen interval odpovědí, ale i to, jak jsou dlouhé. Když mi někdo na dlouhou zprávu odepíše dvě slova a já nemám jak navazovat a pokračovat, brala bych to jako znamení.
zlomenymec: V MHD bych se mohl zeptat na cestu... do jejího srdce!
https://www.youtube.com/watch?v=6YMPAH67f4o
Jojo, takový signály jsou pak jasný.