Zlomený meč
"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."
Horatius: úryvek z díla Óda IX
Článek O alkoholu
Komentáře k článku: O alkoholu
sayonara: Thumbs up!
Dobré víno si dám, ale všeobecně se o mně ví, že pokud něco není dobré, tak to přenechám jiným. Výsledkem čehož je, že všichni vědí, že jsem hrozně vybíravá, takže mi stačí říct, že mi něco nevoní, a bez jakékoliv dalšího společenského nátlaku si můžu pít svůj zázvorový čaj. Prostě výhoda toho, když jsi namyšlený nóbl snob. 
hroznetajne: Můj člověk!
Taky alkohol nemusím. A je v podstatě smutný, že se spousta lidí bez něj nedokáže bavit. 
A opilí se mi hnusí. Ono umět se pořádně zcákat bude trend v každé době, nechápu.
zlomenymec: 
Nojo, z nějakého důvodu je být mimo sebe hrozně moc v kurzu 
Těžko říct proč, asi ti lidi nemají svůj život tolik rádi, nebo nevím
maarinka: Otázka proč se někdo, aby se bavil potřebuje u toho (k tomu) opít je mi taky záhadou.Pokud tedy nejde o masochistu, kterej má 100%ně radost, že mu ráno bude blbě a bude trpět. Tam to pochopitelně chápu.Možná zábrany
. Co mě ale štve je, že jsou lidi, co se baví, dělaj něco super a kdyby se neopili, tak řeknou, že je to na nic. Neříkám, že se příležitostně taky neumím zlískat(vzhledem k tomu, že mi stačí zhruba stejné množsví jako Tobě není to nic těžkýho), jen v posledních letech nějak nebyla potřeba.
ter.: Oooch, opilé princezny jsou přece úplně skvělý! A co teprve když ještě k tomu mluví jako skupina padesátiletých dlaždičů, to je něco.
S tím alkoholem je to takový všelijaký. Už jen z principu na "akcích" (i když na ně moc nechodím) většinou ucucávám nějakou limču, protože ten kolotoč, co přijde potom, opravdu nemám zapotřebí.
Mimochodem, jsem ráda, že už tu nestraší ten kokos! 
zlomenymec: http://thumb7.shutterstock.com/display_pic_with_logo/1117187/130419251/stock-photo-coconut-cut-in-ha lf-on-white-background-130419251.jpg BAF! 
zmocaluabazin: Alkohol.. dobrá náladička.. ani mi nemluv Hned bych si dala No ještě si aspon půl roku počkám. Já jsem pod vlivem alkoholu mnohem uvolněnější, optimističtější a družnější a nic pro mě není problém.. a to mě na tom asi nejvíc baví. Ale všechno chce své hranice.
Jinak též bych uvítala heslo do chráněné rubriky
tlapka: Vidím, že ohledně pití toho máme mnoho společného. Taky si připiju, ale neopíjím se, hnusí se mi ta vidina, že nad sebou ztrácím kontrolu. Jsem na sebe dost opatrná, tak se mi nelíbí ani představa kocoviny.
U nás doma se často popíjí víno, žádní alkoholici, ale prostě sedí se v létě venku v pergole, v krbu hoří oheň, griluje se maso, tak se otevře nějaká ta lahev. Někdy si decku dám, jindy ne - a babička to nechápe. "Proč nechceš?" A když řeknu, že nemusím pít pokaždé, když je příležitost, tak se urazí, že ona přece taky nemusí a není žádná alkoholička.
To vnucování pití na každé sešlosti mě taky štve. Naštěstí mé okolí už si zvyklo, že nejsem extra pijan ani pařan. Na akce chodím "na Popelku" - do půlnoci doma. Třeba v pondělí jsme zapíjeli semestr. Nejdřív výlet na blízký kopec a pak tour de putyky. Troufám si říct, že jsme se bavili všichni stejně dobře, ale moje útrata za celý večer byla dvě piva (a to jsem si ještě potom vyčítala, že jsem si měla dát malá a ne velká) a jedna mátová limonáda, která ovšem stála stejně jako ta piva v součtu (tady vidím taky háček v celé problematice). 
Akorát jsem pořád musela odrážet "Dej si s náma panáka" - za ty čtyři roky jsem je nepřesvědčila, že když už jdu s nimi "chlastat", tak nemíchám.
Každopádně ani největší pařmen mi ještě nezodpověděl otázku "Na co je super akce, když si z ní ráno nebudu nic pamatovat a ještě se z ní dva dny budu léčit?" Kromě fotešek na fejsbůk, samozřejmě.
zlomenymec: Jo, s tím součtem jsi mi připomněla vtip:
Přijde chlapeček do hospody a říká: "Jedno pivo, prosím."
Hospodský: "A co takhle limonáda, chlapče, nestačila by ti?"
"Stačila, ale chybí mi 5 korun..."
Na Popelku 
To je dobrý!
chaostheory®pismenkuje.cz: souhlas, alkohol hraje v životech spousty lidí až moc velkou roli. taky úplně nesnáším, když mi (nebo přítelovi, který je prakticky abstinent) někdo vnucuje alkohol. moc často na akce nechodíme, ale když už ano, já si dám 1-2 piva/vína, víc nikdy. a u něj jsme se to naučili házet na prášky - "zrovna bere nějaké prášky, tak alkohol vůbec nemůže" a je vymalováno, pak už ho nikdo neprudí. protože když jsme třeba jednou na svatbu jeli výjimečně autem, tak to pro nikoho omluva nebyla a všichni tvrdili, že než pojedeme, tak to vyprchá pak to nemá na silnicích vypadat tak, jak to vypadá.
navíc mám stejný problém jako ty - nechci nad sebou ztratit kontrolu před lidmi.
chaostheory®pismenkuje.cz: a prosím taky o přidání do přátel nebo o heslo, ať si počtu 
zlomenymec: Prášky! To je taky dokonalá výmluva! Díky za tip!
S alkoholem přemlouvat k jízdě autem... bože... 
cayenne®blbne.cz: S tvým postojem k alkoholu se v zásadě můžu ztotožnit. U mě to možná trochu pramení z jednoho mého alkoholového experimentu ve 14 letech, který málem skončil špatně. Díky bohu za to málem. Vzala jsem si ponaučení. A taky už jsem si na alkohol úplně odvykla, takže po jednom malém pivu říkám babičce tati a nejsem schopná vypočítat, kolik je 3x4.
Někdy díky tomu mému skoroabstinentství vznikají docela zajímavé hlášky:
"Já jsem od toho stolu s Démony ( = piva)... a jdu zaplatit tu jednu kolu."
Nebo:
"Dneska přijdu domů pozdě, jdu se spolužáky na pivo."
(rodiče): "Kdybys nekecala, stejně si dáš limonádu."
Kamarádi si na moje nepití už zvykli, takže mě paradoxně nejvíc nutí příbuzní.
A pak je tu jedna věc, ze které mám úplnou fobii: opilí Finové. Nehledě na to, že ve Finsku by na alkohol padlo celé moje stipendium, které místo toho hodlám utratit za zmrzlinu a hodně, hodně čokolády
zlomenymec: Tak ještěže to dobře dopadlo 
Fakt má na tebe i malé pivo takový vliv? Hustý 
Opilí Finové! To mi připomnělo - u nás se říká že někdo pije jak Dán, v Dánsku prý že pije jak Fin, ve Finsku že pije jak Rus. Nevíš jestli to je s těmi Finy pravda, fakt to říkají?
cayenne®blbne.cz: S tím příkladem to byl vlastně svařák, ne pivo. A zajímavé bylo, že šlo o součást jednoho úkolu a ten příklad jsme dostali zadaný finsky. Já byla schopná to přeložit do češtiny, ale vypočítat, to už nešlo. Asi alkohol nejdřív postihuje ty části mozku, které tak často nepoužívám
Hledala jsem a nic o Rusech jsem nenašla. Finové podle všeho říkají: juo kuin sieni (pije jako houba) a to jsem našla i ve švédské verzi. Zkusím se ještě poptat mezi místními.
mixx: Jo, tak tímhle jsem si prožila taky. Nikdy jsem nezapadla do oblíbených skupinek jenom proto, že jsem neměla potřebu pít - a taky proto, že jsem pak s nimi další dny nesdílela jejich opilecké zážitky. Ale říkám si, že třeba z toho časem ti lidé vyrostou a naučí se bavit i jinými způsoby. Ach, ta naivní myšlenka.
---
mixx.pise.cz
missnothingdamn: No, mám to dost podobně, až na to, že od jisté doby nedám alkohol do pusy..vůbec! A jak říkáš, na akcích za mnou chodí davy lidí, jak to, že vůbec nepiju, ať se napiju, aspoň trochu, že se vůbec nemůžu bavit...blablebli!
Bavím se naprosto super, umím se uvolnit i bez chlastu, je mi krásně..vlastně až do té doby ,než mi někdo začne ten alkohol cpát!
A jak jsi to připodobňoval k těm "trendy" veganům (já proti nim nic nemám, jen taky nechápu to, že se to musí všem cpát!), tak to je dost trefné! A jo, je to naprosto to stejné!
rebarbora: Mečoune, jsi moje krevní skupina 
Taky nepotřebuju alkohol k tomu, abych se dobře bavila (když je ovšem fajn parta) a do jeho konzumace, třebaže střídmé, mě většinou nutí okolnosti - jakože nechci být úplně za suchara a až tolik vybočovat (k tomu mi bohatě stačí moje bezlepková dieta ) nebo třeba takové pozvání od šéfa se dost těžko odmítá, že , ale vždycky to pak pocmrndávám celý večer nebo se toho někde nenápadně zbavím (v drtivé většině případů mi totiž alkohol ani nechutná ). Jinak u mě to není ani tak otázka image jako spíš důvěry - nechci úmyslně usilovat o ztrátu kontroly mezi lidmi, které nemám ve svém nejbližším kruhu 
Každopádně jsem ráda, že je nás "nepijáků" víc
myfantasyworld: Já si pamatuji, že spolužáci ze střední chodili pařit na diskotéky a popíjeli a já na to vůbec nebyla, já si našla kamarádky, které byly v tomhle ohledu stejné a s nimi se mi nikdy nic takového nestalo.
Nedivím se, že ti to vadí, taky jsem nesnášela, když mi nabízeli a alkohol a já nechtěla a oni mi ho potom začali nutit. Nejsem abstinent a občas se napiju ráda, ale musím mít chuť.
A opilí lidi, to je děs, obzvláště, když jedou pak autobusem.
Já mám ráda rodinné oslavy, protože tam se pije jen víno a nikdo se neopíjí. Ale horší je posezení s kolegy z práce.