Tak si dáme trochu té Roman Ťyky, ne?

Mám chuť vám odtajnit další z kousků mého duševního života!

Tohle je trailer, který jsem si v roce 2006 (myslím) pouštěl vážně až do omrzení, protože je v něm cosi, co mě prostě chytlo. A teď nemluvím o té grafické stylizaci (která se mnohým lidem vůbec nelíbí). Mluvím spíš o tom "feelingu", mám z toho takový mrazivý pocit, trochu jako když je před bouřkou a už už začne pršet

Walter Mitty a jeho tajný život je film, který, řečeno s patřičným patosem, vás pohladí na duši. Podobně jako třeba Amelie z Montmartru.


Je to film, který ve vás probudí touhu udělat něco, co jste už dlouho udělat chtěli, začít pořádně žít, zakousnout se do osudu, utrhnout si z něj větší kus než můžete sežvýkat - a pak ho sežvýkat.
A nemusíte zrovna jezdit na Island ani skákat

Aneb příběh o terorizované rodince, která se ve svém domě prostě nedokáže udržet pohromadě. 

"Ženy pláčou u Titaniku. Muži pláčou u Terminátora II." 

Terminátor II je podle mě jeden z nejlepších filmů vůbec, a to myslím zcela vážně! Fakt! Když jsem byl malej, na VHSce jsem ho sjížděl tolikrát, až jsem málem vysušoval hlavu videopřehrávače...

Čili filmové moudrosti.  

RežiZér Kevin Smith je podle mě docela moudrý člověk. Ta moudrost je taková hodně specifická, není to taková moudrost načtená z knížek nebo získaná dlouhým meditováním v Tibetu, je to spíš takový typ "obyčejné každodenní moudrosti", která je "obyčejným" lidem mnohem bližší.
Je to vidět v některých jeho filmech, když tedy pomineme jeho

Filmosofie (dle Mečounova slovníku naučného): ze slova film a řeckého sofía, tedy moudrost. Filmosofie, tedy filmová moudrost.

Mira, mira! Viene una tormenta!
-Co říkal?
Že se blíží bouře.
-Já vím...

Nějak se tu s těmi filmy rozthl pytel, což? Jenže já teď nemám moc o čem jiném psát a navíc tenhle článek mám rozepsaný už vážně dlouho a chci se o něj s vámi prostě podělit, protože vás moje názory samozřejmě zajímají, žejo :D

Blade Runner. Total Recall. Minority Report. Next. Paycheck (Výplata). To vše jsou filmy podle knížek Philipa K. Dicka. A pro mě jsou důkazem, že film může být lepší než kniha.