Zlomený meč
"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."
Horatius: úryvek z díla Óda IX
Článek Už doooost
Komentáře k článku: Už doooost
k4r1: Když už ne slova útěchy (protože kecy ve stylu "nejsi v tom sám" moc nepomáhají), posílám aspoň virtuální poplácání po zádech (protože to přece pomůže!) 
Ale neboj - nejsi v tom sám a jak píšeš - jsou to #firstworldproblems, takže se tomu dá smát 
---
k4r1.pise.cz
zlomenymec: Díky, poplácání pomohlo Ty následující dny byly ještě zajímavé v tom, že došlo k jednomu vyhrocenému konfliktu 
Ale co by to jinak bylo za svátky, že
survival: já to
mám upkně atejně
také mě to baterie vybíjí, nokoliv nabíjí
děti-no, některé děti jsou hrůza, jsou to psychopatické děti, ty nemusím, ale celkem celkově, když se to dá dohromady, tak jsou mi děti přijemnějšínm
než dospělí
a vánoce, no, ty nikdy nebývají podle mých představ, ale kdyby jen vánice
survival: nm/tak jsou mi děti přijemnějšínm /
některé děti jsou příšerné,
ale není to dáno tím, že jsou to děti, kdo je u toho, jak ty děti vyrostou, tak ví, že člověk má vlastně celý živit stejné povahové vlastnosti, divokost-taky
ač ta, divokost, přecejen, s rostoucím věkem klesá, ikdyž né uplně, tak mě hlavně štve ty psychopatické vlástnosti alias vlohy, a ty se opravdu nemírní s rostoucím věkem
tedy pokud mě šsvou děti
tak obvykle -
ze stejnách jj
vlastností, jako dospšlí
eithne: Až budete mít svoje dítě, tak na rodinné návštěvy prý dost pomáhá "on nějak kašle a my se bojíme, aby se mu to nerozjelo, tak nakonec nedorazíme, to určitě pochopíte, žejo" Já to teda aplikuju i bez dítěte - akorát já si letos tu teplotu pořídila doopravdy, aby to bylo neprůstřelné 
Chápu tě, naprosto tě chápu. Já mám (sympatický) lidi ráda, když mezi setkáními mám dost času dobít baterky o samotě. A to se o svátcích dělá těžko, když se tam všechny ta setkání koncentrují.
Moji kamarádi využili vánočního volna a odletěli šnorchlovat do Dominikánské republiky. Prý ať letím s nimi. Já už neměla v práci dost volna, ale do dalších let... kdo ví.
zlomenymec: To... je hodně dobrá rada! Díky!
Jaj, takže jsi marodila přes Vánoce? 
Přesně tak, dobití baterek mezi návštěvami je důležité! Třeba i v Dominikánské republice
lvice: Nj, úplně ti rozumím. Jednou za rok se to dá přežít, jen kdyby to nebylo všechno narvaný do těch pár dní.
Já zas celý svátky chtěla koukat na televizi, ale bylo mi to blbý, protože přítel nekouká na TV vůbec.
A kampak bude další family dovča?