Zlomený meč
"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."
Horatius: úryvek z díla Óda IX
Článek Už doooost
Komentáře k článku: Už doooost
k4r1: Když už ne slova útěchy (protože kecy ve stylu "nejsi v tom sám" moc nepomáhají), posílám aspoň virtuální poplácání po zádech (protože to přece pomůže!) 
Ale neboj - nejsi v tom sám a jak píšeš - jsou to #firstworldproblems, takže se tomu dá smát 
---
k4r1.pise.cz
zlomenymec: Díky, poplácání pomohlo Ty následující dny byly ještě zajímavé v tom, že došlo k jednomu vyhrocenému konfliktu 
Ale co by to jinak bylo za svátky, že
survival: já to
mám upkně atejně
také mě to baterie vybíjí, nokoliv nabíjí
děti-no, některé děti jsou hrůza, jsou to psychopatické děti, ty nemusím, ale celkem celkově, když se to dá dohromady, tak jsou mi děti přijemnějšínm
než dospělí
a vánoce, no, ty nikdy nebývají podle mých představ, ale kdyby jen vánice
survival: nm/tak jsou mi děti přijemnějšínm /
některé děti jsou příšerné,
ale není to dáno tím, že jsou to děti, kdo je u toho, jak ty děti vyrostou, tak ví, že člověk má vlastně celý živit stejné povahové vlastnosti, divokost-taky
ač ta, divokost, přecejen, s rostoucím věkem klesá, ikdyž né uplně, tak mě hlavně štve ty psychopatické vlástnosti alias vlohy, a ty se opravdu nemírní s rostoucím věkem
tedy pokud mě šsvou děti
tak obvykle -
ze stejnách jj
vlastností, jako dospšlí
eithne: Až budete mít svoje dítě, tak na rodinné návštěvy prý dost pomáhá "on nějak kašle a my se bojíme, aby se mu to nerozjelo, tak nakonec nedorazíme, to určitě pochopíte, žejo" Já to teda aplikuju i bez dítěte - akorát já si letos tu teplotu pořídila doopravdy, aby to bylo neprůstřelné 
Chápu tě, naprosto tě chápu. Já mám (sympatický) lidi ráda, když mezi setkáními mám dost času dobít baterky o samotě. A to se o svátcích dělá těžko, když se tam všechny ta setkání koncentrují.
Moji kamarádi využili vánočního volna a odletěli šnorchlovat do Dominikánské republiky. Prý ať letím s nimi. Já už neměla v práci dost volna, ale do dalších let... kdo ví.
zlomenymec: To... je hodně dobrá rada! Díky!
Jaj, takže jsi marodila přes Vánoce? 
Přesně tak, dobití baterek mezi návštěvami je důležité! Třeba i v Dominikánské republice