"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

survival: nm/tak jsou mi děti přijemnějšínm /
některé děti jsou příšerné,
ale není to dáno tím, že jsou to děti, kdo je u toho, jak ty děti vyrostou, tak ví, že člověk má vlastně celý živit stejné povahové vlastnosti, divokost-taky

ač ta, divokost, přecejen, s rostoucím věkem klesá, ikdyž né uplně, tak mě hlavně štve ty psychopatické vlástnosti alias vlohy, a ty se opravdu nemírní s rostoucím věkem

tedy pokud mě šsvou děti
tak obvykle -
ze stejnách jj
vlastností, jako dospšlí