Zlomený meč
"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."
Horatius: úryvek z díla Óda IX
Článek Kam se na mě hrabe Eithne!
Komentáře k článku: Kam se na mě hrabe Eithne!
myfantasyworld: Moc pěkný výlet. 
Na Drábských světničkách jsem byla, výhled tam byl krásný.
Jo a co se týká toho jít po cestě, ani se nedivím, mám to stejně. Mám jít jen kousek jdu na nějakou stranu a pak mi vůbec nedojde, že jsem měla zabočit, i když tou cestou už jsem šla, jenže se zamyslím nad něčím jiným. 
Krásně ti vyšlo i počasí.
A ta zmrzlina vypadá skvěle, kdo by mohl odolat.
zlomenymec: Jsem rád, že to má někdo taky tak
Já ani nevěděl jak moc ta zmrzka bude velká, ale byl jsem teda fakt příjemně překvapený
angie*: Zlome, jsi šikovnej, žes to celý zvládnul a strašně závidím, taky bych potřebovala někam vypadnout
A hint na Shadows of war byl vtipnej Ještě aby tam svítily elfí obrázky a bylo by to komplet
zlomenymec: Díky
Tím hintem myslíš Shelob? Ta byla přece i v Pánovi prstenů, odtamtud jsem čerpal
angie*: Jo? Já myslela, že jí tam říkali jinak... Asi se mi to někde ztratilo při překladu
eithne: Páni, chtěla bych být jednou taky tak hustokrutě drsná jako jsi ty, Mečoune 
Moc ti přeju, jak si tu dovolenou užíváš, a užívej si ji i dále, ale hlavně už mě tak nezahanbuj, joo? 
Hezkej výlet - a zmrzku závidím 
zlomenymec: To víš, Eithne, ještě pár let tvrdě trénuj a možná (MOŽNÁ) se dostaneš na mou úroveň 
Omlouvám se, taky jsem hodně váhal, jestli sem mám ten článek dávat, ale pak jsem si řekl... ale co, taky se musím pochlubit, jaký jsem drsňák
Zmrzka na tom výletě byla asi to nejlepší
hroznetajne: HA! Kdybys to řekl dřív, tak bych ti prozradila, kde je tajná jeskyně, do který se leze po břiše a uvnitř je prostor velký asi jako menší koncertní síň . Jinak v Českém ráji se mi stalo úplně to stejné. Libovala jsem si, jak je značení božánkovský a pak jsme zašli 5 km mimo, protože cesta vedla v titěrné pidi pěšince mezi stromama, zarostlá tak, že ani zajíc by tudy nešel 
a my pokračovali po veliké, široké, vyšlapané cestě. Nikoho by v životě nenapadlo, že to vede jinudy.
Tyhle čističky hlavy jsou úplně nejlepší 
.
P.S. Začínám si myslet, že se nějak vyžíváš ve fotografování svých kotníků 
.
zlomenymec: Ano, prostory, do kterých se leze po břiše, ty já přímo miluju
Jo, to se mi taky mohlo stát, ale v takových případech tam měli vždy jasně naznačeno, že se pak odbočuje a byla tam pak i značka s šipkou... takže za to je plísnit nemůžu, ale na té mýtině jsem byl fakt rozčílenej
Moje kotníky jsou na mně to nejhezčí, no 
atraktivnistrasilka: Čtu, čtu, a říkám si, že je mi to děsně povědomý...
No aby taky ne. Tohle jsme, až na pár odchylek a zacházek, šli v devítce na třídním výletu. Drábský světničky si pamatuju ještě teď, úplně si vzpomínám, jak jsme to museli jít za trest s kronsama na zádech, a pak ještě na nějaký hrad, protože se 90 % třídy v noci opilo... A vždycky, když se řekne Kněžmost, vybavím si tu vlakovou zastávku a jak jsme všichni byli hrozně naštvaní a protivní, protože jsme se cestou ztratili a zašli si 8 kilometrů... 
zlomenymec: To mi chceš říct, že tenhle brutální ultrapochod dali deváťáci s krosnami na zádech? PCHE! Nevěřím! 
tlapka: Celý článek hltám jedním dechem, obdivně vzdychám, uznale kývám hlavou, hloubám nad chlaoupkou, zatajuju dechem nad mostem...
A teď mi řekni, co je to sakra za příchuť zmrzliny, že má tak výraznou barvu?
snílek: Jé, díky za připomenutí... Studený průchod zážitek, co? Já si myslela, že je to jen tak, ale fakt jsem klepala kosu, Drábské světničky mě totálně uhranuly, nebýt těch podělaných kluzkých schodů, nevím, jak ty, ale já nevěřila teda ani tomu zábradlí a spíš mě znervoznilo jinak jsi teda šel úplně jinou trasu, než já tehdy takže ty ses asi měl možnost po cestě i občerstvit my byly s mamkou třetí den rády, že jsme konečně nalezly nějakou hospodu po cestě
zlomenymec: Jo, Studený průchod byl fajn, osvěžil Ale byl trochu krátký, to byla škoda
To zábradlí mi přišlo docela stabilní, takže to bylo fajn
Já šel hlavně po modré, možnost občerstvit jsem měl myslím dvakrát, ale nevyužil jsem ji, protože tam bylo spousta lidí a mně se nechtělo čekat
zamotaná: Máš můj obdiv, takový výlet musel stát za to! Hlavně za ten odpočinek od lidí a samotu, doufám, že té sis užil dosyta, než ses zase navrátil do pracovního kolektivu.
Já bych to nedala, ačkoli jsem si myslela, že mám nějakou fyzičku, když jsem prošla celou Malou Fatru. Teď jsem ráda, že zvládnu cestu z pokoje maximálně do obchodu pro zmrzku. Takže vysedávám doma a čekám, až zahřmí... pokud se do tý doby nerozpustím.
zlomenymec: Ano, ten odpočinek od lidí jsem potřeboval a upřímně, dal bych si ho klidně znova. A znova. A znova
Tak to nemůžeš tak brát, teď máš trochu jiné podmínky, žejo
chvilkysprirodou: Tvůj styl psaní je úžasný! Směju se u některých pasáží nahlas, snad jsem tím nevyděsila příbuzné.
Sama bych si na takové dobrodružství netroufla, i když jsem solitérním chodcem v okolní přírodě dost často. Při pohledu na jeskyňky mi nakazuje husí kůže.
Fotky jsou krásné, no muselo tam být nádherně, věřím, že to byl zážitek. Je dobře, žes překonal tajemné jeskyně, kluzké schody, autobusovou dopravu, zrádnou značku, další nebezpečí a hlavně zuřivého mravence. Byla by škoda se o zážitek a fotky nepodělit.