"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

atraktivnistrasilka: Čtu, čtu, a říkám si, že je mi to děsně povědomý...
No aby taky ne. Tohle jsme, až na pár odchylek a zacházek, šli v devítce na třídním výletu. Drábský světničky si pamatuju ještě teď, úplně si vzpomínám, jak jsme to museli jít za trest s kronsama na zádech, a pak ještě na nějaký hrad, protože se 90 % třídy v noci opilo... A vždycky, když se řekne Kněžmost, vybavím si tu vlakovou zastávku a jak jsme všichni byli hrozně naštvaní a protivní, protože jsme se cestou ztratili a zašli si 8 kilometrů...