Kam se na mě hrabe Eithne!

... se svými 60kilometrovými pochůdky! PCHE!

Průchod Českým rájem
Úterý 24.7.2018
Start cca 12:30

Naměřená vzdálenost: 114,1 km (+- 100 km)
Oficiální vzdálenost: sakra hodně

Nastoupáno: 1258 m+ (+- 1000m)

Čas: cca 4,5 hodiny
Čas pohybu: neustále!

Průměrná rychlost: velká
Průměrná rychlost pohybu: ještě větší

Zdroj: http://eithne.pise.cz/569-zase-dokonala-rakovnicka-60-jak-taky-jinak.html

Myslím, že jsem to nezmiňoval, ale tento týden mám dovolenou. Báječně si to užívám, tím myslím hlavně to, že zevluju u počítače a televize. Ale fakt fakt fakt brutálním způsobem :D

Taky samozřejmě chodím cvičit, protože to člověk musí - zvlášť když se vezme v potaz co všechno za den ztrestám sladkého a slaného.

Taky jsem měl konečně čas a příležitost udělat něco, co jsem plánoval už dlouho - výlet po Českém ráji.Sám. Bez lidí. Bez nikoho. Očistná mentální terapie.

V práci na toto téma vznikla zajímavá konverzace:

Kolegyně: "Půjdeš sám?"

ZM: "Jojo."

Kolegyně: "Vlk samotář!"

ZM: "Když já to potřebuju!"

Je to tak, v práci si užiju takového kontaktu s lidma, o který nestojím, že jsem prostě potřeboval vypadnout někam hluboko do divočiny, do osamělé pustiny uprostřed hlubokého lesa, kde široko daleko nikdo nebydlí a kudy nevede ani pěšina a kde bys za celý boží den neviděl živáčka, nebýt těch zatracených vzducholodí...

To je prostě ten cíl, být chvíli bez lidí. Mám štěstí, protože doma nikdo není (jsou opět na zahradě celý týden! Juchů!)... ale doma je doma, výlet do přírody je taky fajn, co si budem povídat.

Zkoušel jsem koukat na různé weby o pěší turistice a nakonec jsem se prostě rozhodl dojet do Kněžmosta, a odtamtud se prostě napojit na nějakou trasu. Zrovna moc dvakrát jsem to promyšleno neměl, prostě jsem si řekl, že budu tak různě chodit kolem, a až toho budu mít dost, tak prostě vyrazím zpátky.

Takže včera jsem si prostě sbalil tři housky, dvě tatranky, 1,5 litru vody + další nezbytnosti (papírové kapesníčky, kapesní nožík, náplasti, mobil s mapami a tak :D)
To víte, Český ráj není pro amatéry, jak se tam jednou ztratíte, může trvat celé dny, než dojdete zpátky do civilizace.

Český ráj už zkrátka semlel větší borce než jsem já, takže jsem se rozhodl, že budu opatrný a nebudu nic podceňovat.

Bear Grylls po dvou dnech na Zlaté stezce, ilustrační foto

Už cesta do Kněžmosta byla docela záhul.

V Kněžmostě jsem nikdy nebyl, takže jsem nevěděl, jak cílová zastávka na náměstí vlastně vypadá, takže jsem sem tam kontroloval mapy.cz a svou momentální polohu. Měl jsem spočítáno, že to bude 10. zastávka od mého nástupu (jel jsem takovým tím klasickým couráčkem).

Jenže když jsem měl napočítáno teprve 6. zastávku, zjistil jsem, že už asi stavíme v Kněžmostě. Vyděšeně jsem se zeptal paní, která seděla za mnou, jestli je to už náměstí a ona řekla, že jo. Vyrazil jsem tedy směrem k zadním dveřím, jenže tam se samozřejmě rozkřídlila paní s kočárkem, který nechala PŘESNĚ roztažený tak, aby nikdo nemohl vystoupit.
Jinak bych to stihl, ale autobus se už rozjel. V duchu jsem tu paní roztrhal na tisíc kousků a šel si zase sednout.

Takže jsem místo z Kněžmosta startoval z Nové Vsi. Což koneckonců ani tak moc nevadilo, protože odtamtud se taky dalo na značené cesty napojit.

Asi vím, proč řidič vynechal tolik zastávek - ona to totiž není zrovna dvakrát vytížená trasa, takže když viděl, že na zastávce nikdo není a že tam ani dle počítače nikdo nemá vystupovat, tak to prostě projel. To mě mohlo taky napadnout předem, ehm.

No, takže jsem určil směr z Nové Vsi, vykročil po žluté, několik stovek metrů jsem ušel, zkontroloval jsem mapy.cz, zjistil jsem, že jdu blbě, vrátil jsem se, určil správný směr a vykročil podruhé.

Od této chvíle už jsem zabloudil víceméně jen jednou - ČR má prý jedny z nejlépe značených turistických cest na světě, a já tomu dávám za pravdu. Problém s pěší turistikou u mě je ten, že vždycky naberu nějaký směr, a tím směrem prostě jdu a nevnímám, jestli jsem ještě na správné značce - protože jsem zahloubaný do sebe, do myšlenek, přemýšlím nad noetickou skepsí, teorií superstrun a nad tím, jak by pavouci nosili kalhoty, kdyby je nosili:

Podle mě by je nosili jako na obrázku vlevo, protože koneckonců tam mají abdomen...

Pohroužen do hlubokých metafyzických myšlenek jsem tedy postupně prošel celou improvizovanou trasu. Na jídlo ani tak jsem se nikde nestavoval, protože u restaurací bylo vždycky plno lidí a já neměl náladu někde čekat. Zastavil jsem se víceméně jen za Drábskými světničkami, kde jsem nasával krásnou atmosféru panoramat.

Trasa nakonec nebyla tak náročná (nebezpečí úmrtí mi hrozilo asi jenom 16x) a hlavně, HLAVNĚ, v okolí nikdo nebyl. Fakt, myslel jsem, že tam narazím na mnohem víc lidí. Samozřejmě jsem tam pak narazil na rodiny s dětmi, ale to až v takových těch hlavních lokalitách, jako je Krásná Vyhlídka a Drábské světničky.

Jinak tam ale bylo příjemně prázdno a já se mohl nerušeně věnovat zkoumání svého nitra. Jestli vás zajímá, co jsem vyzkoumal, tak nic moc zajímavého :D

Toto vše jsem tedy nakonec prošel - Nová Ves (12:30), Černá Louže, Hynsta, Hrázka (13:40), Krásná Vyhlídka (14:30), Drábské světničky (14:57), Skalka (15:46), Valečov (16:06) a cíl: Kněžmost (16:50) a autobus domů

Dál už budu přidávat fotky, abych vám ukázal, jak krutá, nebezpečná a náročná cesta to byla...

Takhle nějak to vypadalo, ilustrační video - škoda že je bez zvuku

Začal jsem tedy kousek od Nové Vsi. Dorazil jsem tam cca ve 12:30.

Docela hezké to tam mají, nikde nikdo... asi proto, že bylo úterý odpoledne, ehm.

Památníček padlým v první a druhé světové válce, u kterého jsem chvíli meditoval.

Konečně jsem došel až na kraj Českého ráje - dosud to byla cesta po silnici, ale teď, teď začínalo to pravé peklo...
Byl jsem odhodlaný a připravený. Aspoň jsem si to myslel...

Jeskyně. Kdo ví, jaká nebezpečí uvnitř mohla číhat... medvěd? Roj včel? Vlci? Obří netopýři? Rozzuření jezevci?
Zkrotil jsem zvědavost a radši jsem to nezjišťoval...

Byl to docela krpál, co jsem vyšlapal, ale ten výhled stál zato. Škoda že to přes stromy není moc vidět.

Rokle Polomrtvého celomuže

Kdo do podobného útvaru jednou vejde, už se nemusí vrátit zpátky...

Průsmyk Ostrých zubů

Ne že bych tu chtěl někomu dělat reklamu, ale pokud by měl někdo zájem o ekologicky zpracované výrobky, tak...
A pokud by mi majitelé chtěli něco zaplatit za reklamu, tak beru hotovost i kreditku!

Mravenečka sem dávám proto, že se mě vůbec nebál. Všiml jsem si nějakého rozruchu na zemi a vidím, že se to tam hemží mravenci.
Tak jsem se sklonil, že si je vyfotím a jak se tak skláním, tenhle ke mně přiběhl a začal tam předvádět docela výhružný postoj.
Z té fotky to není moc patrné, ale zvedl se "na zadní" a "přední" dal nahoru a výhružně se kýval. Došlo mi, že nejsem moc vítán a radši jsem šel pryč, než dojdu k úrazu.

A TEĎ OTÁZKA PRO CHYTRÉ HLAVIČKY.

Došel jsem až na čersvě vykácenou mýtinu. Určitě jsem šel správně z modré značky. Ale kam jít dál?
Toto je pohled rovně.

Pohled doleva

Pohled doprava

Tohle je první a jediná výtka ke značení, jakou mám. Vůbec tam nebylo patrné, kudy mám sakra jít. Nejdřív jsem to zkusil rovně přes ty pokácené stromy, jakože tam je prostě cesta a jenom je ještě neodklidili, ale ouha, po několika minutách jsem narazil na docela prudký sráz a dolů se mi fakt nechtělo.

Pak jsem se jal prozkoumat oblast vpravo, ale tam jsem taky moc štěstí neměl, začínal tam docela hustý les.

 No, nebudu vás napínat, cesta vedla neoznačenou stezkou vlevo mírně "pod kopečkem", takže nebyla zprvu vůbec vidět. Našel jsem ji asi po rozzlobených 10 minutách, kdy jsem chodil pořád dokola a nadával. V tu chvíli už tam bylo tolik "dementních idiotských č**áků", že kdyby se postavili za sebe, vystačili by klidně do Prahy a ještě zpátky.

Měl jsem chuť tam na strom napsat MODRÁ, ale neměl jsem čím.

Správná cesta
 

Panorama Krásná Vyhlídka. Tam jsem dorazil cca ve 14:30 a hned jsem zase šel, protože tam byla restaurace plná lidí.

Studený průchod. Opavdu byl studenů. A ani bych se nedivil, kdyby tam na mě čekala Shelob osobně...

Panorama nedaleko Drábských světniček - pořád tam není nikde zábradlí, takže jsem byl s focením docela opatrný :D

Panorama na skále podruhé

Schody za Drábskými světničkami. Z té fotky se to moc nezdá, ale byly fakt brutální a docela kluzké, ještě tam bylo to zábradlí...

 Meditace na skalách

Otázka pro chytré hlavičky! Koho by zajímala odpověď, ať napíše do komentářů :D

Velmi křehký most přes nebezpečné peřeje - jeden špatný krok a skončil bych utopený... ale nakonec jsem to zvládl! Ale trvalo mi to docela dlouho.

Otázka pro chytré hlavičky 2 :D

Otázka pro chytré hlavičky 3 :D

To už jsem se blížil k cíli a všiml jsem si, že mám na rameni černého pasažéra...

Určitě tam někde číhala polednice! I když tedy nebylo poledne. Ale myslíte, že by to polednici zajímalo??

Cíl - Náměstí v Kněžmostě

Tatranky jsem nakonec vezl zpátky, ale zmrzlině za 25 Kč jsem neodolal :D Tomu teda říkám pořádná porce, a byla fakt dobrá...

Nakonec jsem se ještě stavil v COOP, protože jsem potřeboval drobné na autobus - tam jsem vzal nějaké sladké do zásoby a dal jsem si ještě Calipo :D

Takto vypadaly moje nožky :D V koupelně jsem strávil docela dlouho :D

Ale nakonec jsem to hustodémonsky krutopřísně zvládl, žejo, Beare?