Zlomený meč
"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."
Horatius: úryvek z díla Óda IX
Článek Památka zesnulých aneb Dušičky
Komentáře k článku: Památka zesnulých aneb Dušičky
maydayberry®svetu.cz: Zabloudila jsem sem po velice dlouhé době, jsem ráda, že ještě žiješ, a jsem ráda i za tenhle článek. Zajímavé zamyšlení...
zlomenymec: http://zlomenymec.pise.cz/185102-v-zivote-se-vsechno-jede-na-prvni-dobrou.html
newold®blbne.cz: Narovinu říkám, že je ten článek jako Bible - moc dlouhý, a já ho nestihnu číst celý. 
Jelikož mě ale do oka uhodilo to Tvé "narození dítěte se rituálně neslaví vůbec", ozvat se musím.
A co křtiny? Co vítání miminek na radnici? 
Musím běžet. Pěkný den.
zlomenymec: Tak to udělej jako když protestanti četli Bibli doma, nebo když pak rodiny vyměnili Bibli za Encyklopedii: Čti to po stravitelných částech! 
Křtiny bych právě nebral jako oslavy narození dítěte, ale jako přijmutí dítěte do církve. A vítání maminek teda neznám, ale dle názvu to taky nebude to co jsem měl na mysli- nějaké tradiční rituály konané právě v den narození dítěte, na jeho počest a (až druhořadě) oslavu...
newold®blbne.cz: Já říkala vítání mIminek ne mAminek. Zrovna zítra na jednu takovou oslavu jdu.
...
Ad druhá část - pohřeb se taky nekoná v den úmrtí, ale teprve o pár dní později. 
zlomenymec: Vidíš, blbě čtu Tak doufám, že jste ta miminka do života patřičně uvítali...
orchidejka: Ty neznáš vítání občánků? 
Je pravda, že to není v den narození dítěte, ale je to takové přivítání nového občánka ve městě.
Hlavně si myslím, že pohřeb, atd. je je spíš rozloučení se, uctění památky. Když se narodí dítě, tak se přivítá tím, že se zapije a pak dostane na radnici dárečky. 
zlomenymec: Neznám Přivítání občánka, no, to by se mělo, když se jich rodí tak málo
hospodynka: Kžřtiny, křtiny se slaví, sjede se celá rodina, zamluví sál v kulturáku, tchán se zmatlá s bratrancem zeťáka....
zlomenymec: Viz. odpověď NewOldkové, asi se v tom ale pošťourám trochu víc do hloubky...
tlapka: Já to beru tak, že když se narodí dítě, je to nečekané a je horší sehnat lidi dohromady, aby se to oslavilo. Lidé ví, že život mu teprve začíná a na přivítání do světa mají času dost.
Když ale někdo zemře, je to sice také mnohdy nečekané, ale všichni ví, že pohřeb je poslední šance se rozloučit.
Upřímně, radši nerituální oslava než rituální smutek.
zlomenymec: Když se narodí dítě, tak je to nečekané? O těhotenství toho moc nevím, ale většinou bývá na ženě docela vidět
tlapka: No jo, soudím podle naší rodiny - všichni jsme se docela slušně odchýlili od termínu... já osobně o měsíc. Špatná formulace, moje chyba. 
marinka: 
. Hlavně se v tom všem moc nehrab (ať Ti není ještě hůř).
Tyhle posmrtný rituály pomáhaj člověku překonat smutek a přijmout to, že něco zkončilo jako fakt.
Překonávat radost z narození dítěte není (většinou) zapotřebí.
lentilka®sdeluje.cz: Na hroby nechodím. Jen doma zapálíme svíčku a nahlas si řekneme všechny, pro které to světýlko je. Včetně zvířat.
bitita*: zajímavé zamyšlení..a myslím, že s tebou souhlasím.. je fakt, že v období dušiček nejvíc vzpomínáme na ty, co tu mezi námi už nejsou..a tak se každý rok sejdem s bráškou a zapálíme svíčku na hrobečku táty.. ale pořád si říkám, že odešel jen fyzicky, duší tu s námi táta pořád je, to samé u tebe.. tak se drž, chlape