"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

orchidejka: Tak tenhle článek mě rozbrečel. Je mi to moc líto. Je to klišé, ale pomůže jenom čas. Drž se a kdyby něco, tak mi klidně napiš, jo?

---
orchidejka.pise.cz

imperatrice: On to určitě věděl.
A jinak?

---
imperatrice.pise.cz

lentilka®sdeluje.cz:

---
lentilka.sdeluje.cz

cukrenka®svetu.cz: "Soucit je Tvá bolest v mém srdci."

Nedokážu vyjádřit, jak moc je mi to líto.Kdyby sis chtěl popovídat, jsem tu.

---
cukrenka.svetu.cz

tales:
Neschovávej nic na zvláštní příležitosti, každý den, který žiješ, je vyjímečný.

---
tales.pise.cz

editt:

---
editt.pise.cz

márinka:
To je mi líto.
Neboj, určitě to, cos mu neřekl věděl!

---
marinka.pise.cz

valach-ostrawski: Běží už patnáctý rok, co se mi stalo totéž - dodnes je po něm prázdné místo, dodnes cítím stejný dluh - kolik jsem toho nestačil udělat, kolik jsem mu toho nestačil říct.. V jednom Tě můžu ujistit - nikdy už to nebude horší. Ale lepší taky ne..
Drž se.

---
valach-ostrawski.pise.cz

bitita*: ahoj, to mi je moc líto.. soucítím stebou taky mi umřel táta..
kdyby ses chtěl vypovídat, tak napiš..muj mail máš..

---
bitita.pise.cz

zlomenymec: Díky všem

---
zlomenymec.pise.cz

hospodynka: Je hrozné, když rodiče odcházejí v době, kdy na to ještě vůbec nejsme připravení, kdy nás ani nenapadne, že by se něco takového mohlo stát. Byla jsem ještě o něco mladší než Ty, když mi táta umřel, tak vím, jak Ti je a vím,že to nikdy nepřestane bolet.

---
hospodynka.pise.cz

davidhavel: S tátou spolu nemluvíme, nejde to. Zkoušel jsem to mnohokrát a ... no, asi se nehodí to tady rozebírat. Nevídáme se, nepíšeme, nemluvíme. Bralo mi to obvykle více než dávalo a na to nemám dost síly, ani chuti. Přesto vím, že jednou... jednou mi to bude vše o mnoho víc líto, než je mi to nyní a neudělám s tím už vůbec nic. Teď ještě mohu, ale nechci. Snažil jsem se dost a mnohokrát. Míček je na druhé straně. Oba víme, ale vědět (o sobě) víc asi vlastně ani už nechceme. PS: neodpustím si to, Upřímnou, opravdu upřímnou soustrast.

---
davidhavel.pise.cz

lentilka®sdeluje.cz: Davide, jestli tě to trošku uklidní (?) úplně stejně já to mám s matkou. A příští rok jí bude (jestli dobře počítám) 70, takže toho času už asi moc není... Jenže - přesně jak říkáš - snažila jsem se mockrát a víc mi to bralo, než dávalo...

---
lentilka.sdeluje.cz

davidhavel: Nevím co mne to, ale každopádně za ta slova děkuji

---
davidhavel.pise.cz

angie*: Mečíku, už po třetí sem jdu s tím, že ti konečně napíšu něco kloudnýho, co ti snad i pomůže, ale napadají mě samý klišé a kraviny, cos už určitě slyšel stokrát...
Bolí to a bude... ale časem se to ošoupe a nebude to tak příšerně drásavý.
A připojuju se k těm, co ti nabízí možnost vypovídat se nebo odreagovat aspoň po mailu.
Jsme tu pro tebe a držíme tě.