"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

atraktivnistrasilka: Mám pocit, že jsou ty příběhy lidí na podobných pozicích vesměs takové.
Ani já nejsem analytický typ, ale jakože vůbec, jsem jiná. Jak si myslím, že pro náš vztah s Mikynou je to dobře, tak pro moje pracovní uplatnění je to totálně špatně, a dopadla jsem, jak jsem dopadla. Rýpu se lidem v hubách a nikdy nepocítím luxus možnosti práce na dálku.
Někdy z legrace přemýšlím nad tím, jak moc těžké by teď bylo přeorientovat se na jinou práci, ale spíš to neudělám. I přes ty všechny nevýhody své profese si myslím, že dělám, co umím, a že mi to ještě pořád dává smysl. Zatím - docela jsem zvědavá, jak to budu cítit za pár let, když už teď mě to čas od času napadne. Vůbec nevím, co jiného bych dělala.