"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

damn-girl: Je super, že ses tam dokázal postavit a šel to řešit. Já většinou jako žena ještě navíc často s kočárkem, kde mám dítě toho v podobných situacích moc nezmůžu, ale jsem všímavá vůči okolí, takže když se tady starý nemocný soused snažil dobouchat na manželku, která byla zrovna pryč, tak jsem se nějak snažila domoct jejího telefonu, abych ji mohla kontaktovat nebo někde vidím, že mají sousedí nedovřené dveře u auta, tak jim to jdu říct. Takže se také snažím být všímavá a řešit to, ale bohužel jsou situace, kdybych se tam moc chtěla zastat někoho, ale mám strach, protože jsem sama ženská nebo nedej bože mám s sebou zrovna navíc dítě a to kvůli jeho bezpečí nechci riskovat. A sebeobrana mě také vždy lákala, ale nikdy jsem se k tomu teda nedokopala.