"Ve svý hlavě promítám si...

... že jsem nejspíš ulít kamsi."

Vždycky, když jsem nemocný, stává se mi pravidelně jedna věc. Zajímalo by mě, zda to má někdo podobně :D

Minulá neděle a pondělí bylo docela krušné (i když, jak se to vezme). Bylo mi opravdu blbě, měl jsem horečku a byl jsem příšerně unavený. Tak moc, že jsem v podstatě celý den prospal. Spal jsem třeba do 10:00, hodinu byl vzhůru, pak 2 hodiny spal, hodinu byl vzhůru, pak jsem šel zase spát atd.

Od středy to bylo lepší, ale třeba ve čtvrtek jsem šel spát hodně brzo, protože mě hrozně bolela hlava.

Jinými slovy, byl jsem doslova přespaný. Tak moc, že jsem potom, když už mi bylo líp, nemohl v noci usnout. Byly třeba 2 hodiny v noci a já byl pořád čilý. Nechtělo se mi číst, koutat do obrazovky, věděl jsem, že bych měl ještě odpočívat... tak jsem si tak ležel.

A v takových situacích právě přichází ke slovu můj barvitý duševní život :D

Místo toho, abych se nudil a trápil se tím, že nemůžu usnout, rozjížděl jsem svoje fantazie. Bohužel, asi nebudou TAK zajímavé, jak to vyznělo :D

Jde mi o nějaké situace z mého života, ve kterých cítím, že jsem třeba nevyužil svoji šanci, takže si představuju, že jsem ji využil a jak to krásně vyšlo a podobně. Dám vám příklad.

Dodneška přemýšlím nad tím, že jsem mohl na VŠ pro jeden předmět udělat docela hezký referát s videi atd. na téma počítačové hry a charita. Měl bych to rozdělené do 3 kategorií a o každé z nich bych mohl zpatra minimálně 10 minut hovořit. A to nesmím zapomenout na úvod, co to vlastně PC hry jsou, jejich historie atd. No a tak jsem přemýšlel o tom, co a jak bych řekl, jakou fotku, jaké video bych pustil a podobně. Věřte mi, to mě tak na hodinku vždycky zabaví.

A když se takhle člověk dokáže soustředit na jednu věc, většinou ho to uspí. Takhle když jednou nemohla ve 3 v noci usnout stresem z práce moje milá, řekl jsem jí, ať mi počítá ovečky. A světe div se, u 87. ovečky opravdu usnula. Tím, jak se soustředila na něco jiného než na práci, se uklidnila a dokázala usnout.

Další moje nevyužitá příležitost byla opět na VŠ, kdy jsem mohl v jedné situaci krásně mluvit o tehdejší sebeobraně, které jsem se věnoval, a jak se jeho filozofie dá krásně aplikovat do reálného života, narozdíl od pro západního člověka mnohdy nepraktických a málo srozumitelných východních filozofií (bez urážky k východním filozofiím).

A tak jsem takto v duchu ohromoval svými znalostmi bývalé spolužačky a ne, MoWe, pokud to čteš, bylo mi tak blbě, že na nějaké snové techtle-mechtle jsem fakt neměl náladu :D

No a pokud jde do tuhého, kde je řečeno, že se musím držet svého života? Můžu odplout do světa fantazie a třeba si představovat, jak bych krásně narovnal zápletku Harryho Pottera tak, aby v něm umřelo co nejméně postat, protože ano, občas se nedokážu vyrovnat s tím, že se zlé věci dějí dobrým lidem, kteří třeba ani neexistují.

A tak dále...

Tak... máte to někdo podobně? :D