"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

eithne: Pozdvihla jsem obočí už u přeskoku ze dne 3 na den 30, ale teda hustý. Fakt super čtyři měsíce. Teď u psaní komentáře pořád poslouchám Hallelujah, takže z tvojí odyssey mám vítěznej pocit, ale jako zažít bych to nepotřebovala. Tvoji vytrvalost můžu jenom obdivovat.
(I když se nemůžu ubránit pocitu paralely s tím, jak fungují američtí doktoři/důstojníci na misi, kteří tahají z žen na internetu peníze. Tam je taky jen první špatnej úsudek a pak už se to veze, že to ty ženy nechtějí vzdát dřív, než dostanou svoje vklady zpátky, a kvůli tomu se noří hlouběji a hlouběji do výdajů a dluhů. Takže gratulki, že u tebe to skončilo dobře a přišel jsi jenom o nervy a patnáct stovek )