Epos o vysavači

Den 0

Přestal nám fungovat vysavač. S přítelkyní přemýšlíme, zda má smysl nechat ho opravit. Když jsme se se sestěhovali dohromady, přivezl jsem si i ten svůj, který jsem pořídil, když jsem se přestěhoval do podnájmu. Za mě byl tedy lepší, menší, výkonnější, skladnější a téměř nepoužívaný (ehm).

Ale přítelkyně na tom svém dost lpěla, prý byl drahý, kvalitní, ještě by snad posloužil...
Dohodli jsme se, že ho dáme na diagnostiku. Našel jsem si jednu opravnu, kde dělali diagnostiku zdarma. To se mi líbilo.
Zatím budeme vysávat tím mým.

Den 3
Donesl jsem vysavač do opravny. Byl tam jen jeden pán, asi opravář, očividně cizinec, ale česky uměl obstojně. Podepsal jsem předávací protokol, všechno bylo v pohodě, ptáčci zpívali, na obloze byla duha, prostě klasické pražské odpoledne.

Den 30
Volá mi paní z opravny, že prý oprava bude stát 1500. Prý je špatný motor nebo co. Přemýšlíme, jestli to není moc, přítelkyni se moc investovat na první pohled nechce, ale když řeknu, že do toho teda jdeme, rozzáří se jí oči a já vidím, že to bylo správné rozhodnutí (haha).

Den 45

Jdu si vyzvednout již opravený vysavač. Trvalo to déle, ale tak bylo období dovolených, takže co.
Paní říká, že má vysavač asi hodně za sebou – myslí tím propálenou díru v boku, kterou tam kdysi vypálila přítelkyně, když zapomněla vysavač příliš blízko WAF topení (neptejte se). Říkám, že ano, ale že ta díra se zalepí izolačkou a je to v pohodě.

Trochu mě zmate, když mi tam tvrdí, že tam nemají moji hadici s nástavcem. Když prý opravují motory, tak si hadice nenechávají. Mám takovou radost, že se mi to podařilo po takové době vyřídit, že jsem se nechal přesvědčit a jdu domů. Nedokážu si v tu chvíli vybavit, jak to bylo. Zaplatím a podepíšu protokol o převzetí.
Doma samozřejmě ani hubice, ani nástavec samozřejmě není.

Nikde. Taková hubice od vysavače se jenom tak neztratí. Večer tam volám a už to neberou. Tak jim píšu e-mail, na ten nereagujou.
Vysavač zkouším zapnout a vypadá to, že funguje, hezky hučí.

Den 46

Volám tam znovu, prý tam hadice nemají ŽÁDNÉ. Po chvíli hovoru paní přesvědčím, aby mi poslala fotky hadic, které tam MAJĺ (člověk nemusí být expert na výrokovou logiku, aby v tom viděl určitý rozpor).
Tak samozřejmě jedna ta hadice je naše. Nejen si moc zpočátku jistý, ale přítelkyně mi to potvrdí. Schválně si zkuste z hlavy vybavit, jak vypadá vaše hubice od vysavače, aha?
Ještě zbývá najít nástavec. Prý až ho najdou, dají mi vědět.

Den 68
Nechci prudit, ale po pár týdnech (pořád je období dovolených, utěšuju se) tam volám zase, abych jim připomněl, že mají ještě najít ten NÁSTAVEC. Nedovolám se. Když se později dovolám, zkouším to vysvětlit, ale paní mi řekne, že tam má zákazníka.

Den 69
Volám tam znovu, paní mi řekne, že ví, že tam hubici mám, že si pro ni mám přijít. Stoicky se ovládám a opakuju jí, že potřebuju i ten zbytek, ten nástavec. Nakonec mi paní vyfotí pár nástavců, které tam mají. Bingo, jeden z nich je ten náš.

Den 70
Vyzvedávám nástavec a hubici a jsem šťastný, že se to konečně vyřešilo.
Vezu to tramvají, v půlce cesty má tramvaj menší karambol a cca 15 minut musím jít domů pěšky, přičemž samozřejmě začalo pršet. To mi ale náladu nezkazí. Vysavač mám s sebou (abych měl jistotu, že beru fakt správnou hadici), ale mám ho zabalený v Ikea tašce a ještě igelitu, aby nepromokl.

Doma zjistím, že vysavač vůbec nemá tah. Jakože vůbec.

Jsem rozčilený.

Den 73

Nevolám a rovnou tam s tím vysavačem jdu znovu. Vždycky ho jako neřidič musím vozit MDH a tahat ručně v IKEA tašce, což je vždycky zážitek.
Paní mi vysvětluje, že je ve stěně vysavače díra, která způsobuje malý tah. Že ten kryt musí být těsně uzavřený, jinak se nebude tah správně vytvářet.
Říkám, že o té díře vím, že ta tam je už dlouho a když je zalepená, tak je to v pořádku. Ale že kryt po jejich odborném zásahu najednou jaksi úplně nedoléhá. Paní oponuje, že prý si pamatuje, jak opravář i mně říkal, že tam ta díra je a že to nebude fungovat.

Představuju si tu situaci, jak mi říkají, že to po opravě nebude fungovat a já stejně trvám na tom, že to opravit chci:D
Nakonec tam vysavač nechávám s tím, že se odborník pokusí kryt (resp. nedoléhání krytu) opravit.
Nadávám si, že jsem převzal vysavač a zaplatil bez toho, aby to přede mnou pořádně vyzkoušeli. Patnáct stovek už jsem odepsal jako ztrátu s tím, že jsem prostě debil a je to poučení pro příště.

Den 100
Volám tam a ptám se, jak to vypadá. Paní zní, jakože o ničem neví. Připomínám jí, o co jde. Vzpomene si. Prý se ozvou.

Den 104
Paní mi volá, že je to opraveno a hned se ptá, kdy se pro něj můžu stavit. Jakože ho tam měli měsíc v pohodě a nikdo si na něj nevzpomněl, ale najednou jim tam hrozně zavazí.

Přesto mám hroznou radost. Jedu tam a odborník mi na místě vysvětluje, že je potřeba po zapnutí vysavače nově pár vteřin počkat, protože... už moc nevím proč. Prostě stačí vysavač zapnout, chvíli počkat a on se zapne. Asi 10x to přede mnou vyzkoušel a fungovalo to. Taky tah už byl pěkný, kryt opravil a ukázal mi speciální gryf, kterým mám kryt zavírat. Paní mi vyjadřuje obdiv nad tím, jak jsem vytrvalý. Nezní to omluvně, spíš jako konstatování faktu. Odpovídám něco ve smyslu že co mi zbývá, když mi peníze vrátí až při třetí reklamaci.

Mám opět radost. Spolu s vysavačem jdu na sraz s kamarádem, kterého jsem dlouho neviděl a kterému samozřejmě musím barvitě celou historii vylíčit (jinak by se divil, proč jdu na kafe s vysavačem).
Přijdu domů, zavolám přítelkyni, zapojím vysavač, zapnu ho, nic se nestane, s úsměvem ji ujišťuju, že se musí chvíli počkat, tak čekám...

Čekám...

Čekám...

Nic.

Zkouším jinou zásuvku.

Nic.

Zkouším zapojit do zásuvky fén, jestli nemáme pokaženou zásuvku.

Fén se zapne.

Jsem zoufalý. Přítelkyně se mě snaží utišit.

Zlomený meč v ten moment, ilustrační video

Uklidním se tím, že si na zítřek do práce uvařím oběd. Tím získám ztracený pocit kontroly a moje nálada se trochu zlepší.

Den 105
Ráno posílám video paní přes Whatsapp, kde ukazuju, že vysavač nefunguje. Odpovídá mi, že ho mám přivézt. Žádná omluva, žádné promiňte, nic.

Den 108
Po kolikáté už tam jdu? Asi pošesté.
Kolegyně v práci už si na tu rutinu zvykly, takže když v práci vidí můj vysavač, dívají se na mě soucitně a litují mě. Popisuju jim, která je to opravna a radím jim, ať tam nikdy v životě nenechávají nic opravovat.
Kolegyně mi říká, že její manžel by ten vysavač rozflákal už po třetí návštěvě. Já jsem založený trochu ekonomičtěji. A taky jsem trochu morbidně zvědavý, jak to celé dopadne.

Dojedu do opravny a paní poznamenává něco o tom, kolik času už mě to celé stálo. Říká to lehce soucitně, ale stále v tom není žádná omluva. Přemýšlím, odkud by se na mě vyřítili ostatní zaměstnanci s baseballovými pálkami, kdybych ji teď právě začal škrtit. Zvažuju své možnosti.

Den 115
Volá mi paní, že prý bylo ve vysavači něco ulomeného a naznačuje, že to je moje vina. Prý už ale funguje. Odsekávám jí, že jsem s vysavačem nedělal nic nepřístojného a říkám, že se pro vysavač stavím za pár dní.

Den 121
Dojedu tam a paní má dobrou náladu. Nevím proč a nezajímá mě to. Předvede mi vysavač, funguje, saje, zapíná se hned, bez žádné prodlevy. Loučíme se s tím, že oba doufáme, že už se nikdy neuvidíme. Tedy aspoň ne s tím vysavačem.

Dojedu domů a...

Hallelujah. Vysavač funguje, saje. Když přišla přítelkyně, oba jsme nad zapnutým vysavačem rituálně tancovali a děkovali všem bohům.

Tak.

To je konec jednoho eposu o rozbitém vysavači. Opravdu, já jsem ekologicky založený člověk, ale ty vole, příště si radši vážně koupím nový, než abych ho nechával opravit.

Poučení pro vás:
1. Nechte si opravené věci předvést, než podepíšete, že je to v pořádku a zaplatíte to
2. Když se díváte na webovky, přečtěte si jejich kontaktní (fakturační) údaje. Tím získáte přesný název firmy a můžete si tak najít na danou firmu recenze.

Bod jedna je moje naprostá debilita, to se nedá jinak říct. Ještě teď se sám sobě divím, ale měl jsem prostě tak velkou radost, že je to už z krku, že jsem se nechal uchlácholit.

Bod dva jsem taky neudělal, protože jsem si myslel, že se jmenují stejně jako jejich webovky. I když bych se ale na recenze podíval, stejně bych jim asi ten vysavač nechal – zlákala mě diagnostika zdarma. A navíc tam měli průměrné hodnocení, to bych se skřípajícími zuby taky zkousnul.

Teď už tam průměrné hodnocení mít nebudou. Já mám totiž jako správný paranoidní papoušek vytvořených hodně e-mailových adres (pro přátele, oficiální, pro podezřelé stránky, na facebook...) Takže za každou cestu, kterou jsem tam musel zbytečně jet, jim postupně (kdykoliv půjdu vysávat) dám 1*. Tím jejich hodnocení odpálím někam k zemskému jádru...