"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

zlomenymec: Samozřejmě že mě to napadlo A tu stránku taky znám a je to vostrý, jenže já mám na druhou stranu výhodu v tom, že jsem dost pečující typ, takže bych díky tomu leccos zkousnul.
A navíc jsem během posledních 4 let udělal velmi pomalý myšlenkový obrat, takže teď už děti (dítě?) spíš chci než nechci Už si o tom rodičovství aktivně zjišťuju od všech možných rodičů, abych tak nějak věděl, do čeho jdu a je mi jasný, že to rozhodně nebude lehký a sluníčkový
Ale v jistém smyslu se na to těším, protože mám takový neodbytný pocit, že současný stav by mi už moc dlouho nevyhovoval (jakože tak pár let) a postupně bych v životě cítil čím dál větší prázdno, ta touha někoho "vychovat" a něco mu předat by postupně rostla. A myslím, že k tomu mám právě i ideální ženCkou, tak proč toho nevyužít
Hezky (i když hrozně sladce a romanticky) to shrnul Kevin Smith na konci Jay and Silent Bob Reboot (a je to asi jediná scéna z toho filmu, která stojí za to )
https://www.youtube.com/watch?v=ytiZ7zw5vqQ