"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

myfantasyworld: Uff, to je teda zážitek z cestování. No nedivím se ti, že při takových zkušenostech nerad cestuješ. Ale tak cestu jste nakonec zvládli a užili si fajn výlet, podle toho teda, že píšeš, že Krakow byl fajn.

Já když někam jela se ségrou a neteřema, tak je to taky šílený. Děti v naší rodině jsou celkově hlasité, ne že by vyloženě křičeli, vztekali se (i když to taky umí ) nebo všude lítali, ale prostě oni nahlas mluví a jedna neteř pořádně neposedí v klidu a to jí můžeš napomínat kolikrát chceš. Takže chápu, že ostatní cestující jsou z toho kolikrát nešťastní, ale co máš dělat, když dítěti řekneš, mluv potichu, to chvíli potichu mluví a pak začne zase povídat a takhle povídá celou cestu.

Mě osobně cesta nevadí, ale zase je pravda, že já jsem absolvovala pouze pár kratších cest (max. 4 hodiny vlakem). A cestu autem miluju (protože neřídím) a to máš prostě svůj klid, ale opět autem jsme jeli tak max. 3 hodiny.