"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

atraktivnistrasilka: Ono je to takový ošemetný. Nejde o narvané čekárny, většinou mám hodinu na pacienta, ale je za tím hrozně práce, jakože během té hodiny musíš ošetřit, udělat zápis do karty, uklidit a připravit na dalšího pacienta. A když přijde někdo, kdo je na 50 minut práce... Jinak se to nedá. A jakýkoli jiný čas je nezaplacený čas, nechat si hodinu nebo půlhodinu na jídlo se během šestihodinové pracovní doby nevyplatí.
Jako člověk si nějaký čas na napití najde, ale na jídlo to už většinou nevydá, a když je nějaký echt výživný den, nezastavím se opravdu od začátku až do konce. Na druhou stranu jsou i dny, kdy se člověk najíst stihne, takže to není zase až takový hardcore... Jsem zvyklá.