O workoholismu, hypotékách a žehlení

Abyste si nemysleli, že jsem tady na to zapomněl, tak nezapomněl. Jen bohůmžel musím svou ctěnou pozornost (:D) věnovat i jiným věcem než svému blogísQu. Je to zvláštní, ještě před 4 lety bych dal nevímco za to, abych se mohl vykašlat na blog a věnovat se své přítelkyni. No a teď se mi to splnilo :D

Samozřejmě spolu s tím dobrým přichází i to špatné. Abych nemusel článek heslovat, tak nebudu zacházet příliš do podrobností. Postačí říct, že přítelkyně je tak trochu workoholik, který prostě musí jet nadoraz. V březnu nastoupila do nové práce, která jí dává pořádně zabrat, ale ona to má takhle ráda. Jenže si nechala i malý úvazek z bývalé práce, který jí občas dává zabrat taky – byť je to "jen" 0,25 úvazku.

V praxi to vypadá tak, že je většinu času (tj. ne jenom v nějakých časově omezených dobách, ale fakt skoro pořád) 9 – 12 hodin v práci s tím, že jednou za čas pracuje i v neděli.

Hučím do ní já, hučí do ní táta, babička, kamarádi – aby se tolik nepřepínala, a je to houby platné. Teď už se ale asi pomalu začíná blýskat na "lepší" časy, protože usoudila, že takhle to stabilně dál nepůjde.

Ono takhle totiž jde, když to člověk "nějak" zvládá, ale co když vám do života vstoupí nějaká nečekaná událost? Opět nebudu zacházet do podrobností, ale rodina z její strany se zbavuje velkého baráku, ve kterém je ona "nějak" zainteresována a je tam zainteresován i blízký člen její rodiny. Je to docela zmatená a nepřehledná situace, ale zkrátka se řeší, zda podíl v tom baráku prodat nebo ne – oboje má svá pro a proti a výsledek u obou možností je krajně nejistý.

Přítelkyně tak posledních pár dní zažívá neskutečný stres, který se stupňuje novým rokem (v práci je toho víc), takže nemůže pořádně spát, takže je unavená v práci, takže je vypsychlá ještě víc z práce, co když někde udělá chybu, takže se nemůže soustředit na jiné věci, takže...

Došlo to tak daleko, že si na noc dává melatonin s meduňkou, aby mohla normálně (normálněji) spát. Já mám ještě domácí meduňku ze zahrady, tak to do ní leju. A ona chodí do práce a v době, kdy by měla odpočívat, řeší půlku dne ten barák (včera) nebo opět pracuje (dnes).

Já věděl, že má dneska pracovat, tak jsem si tu neděli maloval tak, jakože si dám zevl. Jenže copak si můžu vklidu zevlovat, když vím, jak na tom je? Musím jí přece nějak pomoct, od toho jsem její partner.

Takže místo toho, aby můj den probíhal tak, jak jsem si ho maloval...

1)

Epický začátek dne v podání Dannyho McBrida :D

2)

Pořádné nahození svalu...

 3)

... bez komentáře :D

... tak se tu zabývám praktičtějšími věcmi. Například žehlením.

TY VOLE JE 21. STOLETÍ A POŘÁD NIKDO NEPŘIŠEL NA ZPŮSOB, JAK TO UDĚLAT, ABY SE PRÁDLO NEMUSELO ŽEHLIT??? Vždyť to prostě nejde! Resp. mně to nejde! A to jsem žehlil jenom svoje trička, které stejně budu nosit pod pracovní svetřík nebo tak (takže je fuk, když nebudou dokonale vyžehlený) a trenky a ponožky. Její věci si žehlit moc netroufám, abych to, jak by řekla moje maminka, nedokurvil.

Zlomený meč žehlí, ilustrační video

Taky teď řeším prodej a nákup nemovitostí, tedy to, jak se platí daně – prodám podíl z baráku a jdu koupit něco jiného, tak jak je to s daněmi? Nějaké články na toto téma jsem už našel, ale pořádně si je pročtu až pak. Moc jim totiž nerozumím :D

Tady je ta scéna s českými titulky :)

Pravda, na to cvičení jsem si čas udělal, to jako né že né. A ještě musím trochu povysávat a povytírat . I když to moc přehánět nebudu, ještě tu máme živý stromek, který při jeho likvidaci zase zanechá tunu jehličí.

No, jak vidíte, nemám to jednoduché, ale tak jednou jsem si ji vyvolil za ženu, tak se jí musím držet :D Ještě není zpátky. Včera přišla někdy v 11 v noci. To jsem si s ní chtěl ještě dát jeden jakože vánoční večer – zapnutý světýlka, pohádka, cukroví... L

Jak to máte vy? Jedete taky nadoraz, nebo spíš na pohodu?