"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

atraktivnistrasilka: Ale ach. Tohle si neumím představit - moje práce je moje obživa a baví mě, vidím v ní smysl. Ale abych prací trávila od rána do noci a ještě kus víkendu, to by mě mohli milovat. Přijde mi to hrozně destruktivní. Pracovat naplno 1,25 úvazku je strašně moc.
Když mám odpovědět na Tvoji poslední otázku, tak já bych strašně ráda napsala, že jedu na pohodu, protože dělám jen 0,8 úvazek... Ale není to tak, protože sice to nedá 40 hodin týdně, ale zas člověk jede celou tu pracovní dobu na doraz, jakože občas není čas se za celých šest, sedm hodin napít... Tak nevím, co odpovědět. Dostávám za to doma vynadáno, ale ono je to prostě těžké. Tak proto se nedá dělat celý úvazek, člověk by se strhal. Což nechci. Ale měla jsem takovou kolegyni a ta fakt makala jako šroub, dělala ještě přesčasy a byla totálně zničená, zdravotní problémy,... Tak nevím - asi jsem na tom ještě dobře.