eithne: Měla bych kamarády, ale byli by mi vlastně spíš nesympatičtí. Pořád by mluvili jen o sobě; stěžovali si na věci, které by snadno mohli změnit, kdyby se o to pokusili, ale to by nikdy neudělali; chovali by se nelogicky; neměli by žádnou sebereflexi.
Měla bych hrozně nepohodlnou klávesnici s tuhým stiskem a vysokými klávesami, na které by se skoro nedalo psát, takže by v textu byly furt nějaké překlepy.
Měla bych byt, ale tmavý a stísněný; a sousedi by hrozně dupali a měli by psa, který by celý dny vyl, kdyby byl doma sám.
Byla bych alergická na mléko, lepek a ořechy; a na pyl, prach a spoustu dalších věcí.
Všichni kolem mě by byli hrozně milí, extrovertní a sdílní a očekávali by to i ode mě.
Ufff... ještě bych mohla pokračovat, ale asi bych se zbytečně deprimovala Zajímavá úvaha! Některé tvoje body jsou ovšem spíš už do položky pekla...
damn-girl: Che .. s tím čajem mě to pobavilo... já zelený ráda
... tak jo, něco tady zkusím vymyslet, co na mě sedí
- Měla bych nepřeberný online přehrávač, kde by bylo absolutně všechno, ale jen s poloviční stopáží a chyběly by mé obzvlášť oblíbené části
- Mohla bych mít jakékoliv pití, ale čistou vodu bych k pití neměla k dispozici
- Měla bych nádherný dům s nádhernou zahradou a výhledem na nějakou vodní plochu, ale v domě by nebyly okna, takže bych ven z domu neviděla
- Jídla bych mohla mít kolik chci, ale chebyly by moje nejoblíbenější
- Mohla bych mít nepřeberné množství oblečení, ale každé by na sobě mělo nějaký kaz
- Moje rodina a přátelé by na mě měli kdykoliv čas, neměla bych s nimi žádnou výměnu názorů, ale mohla bych je jen slyšet, ale nemohla je vidět
damn-girl: Jo ještě mě napadlo s tou knihovnou
- Jakákoliv kniha, na jakou si vzpomenu, ale chyběla by poslední stránka
myfantasyworld: Neutrálním místem jsem se pobavila, senioři na nudapláží to hodně pobavilo.
S hrami bych se ztotožnila, to by bylo utrpení mít možnost hrát jen hry, co nebaví.
Čaj zelený by mi nevadil, piju všechny čaje, ale trpěla bych, kdyby byl k dispozici pouze ovocný. Což by mohl být jeden bod neutrálního místa.
A dále:
Byl by k dispozici pouze čaj, ale ne káva.
Měla bych k dispozici počítač, ale nemohla bych na něm psát příběhy.
Měla bych plnou knihovnu knih, ale chyběly by v ní knihy od A. Christie a McBaina.
Kolem by byla příroda, ale byla by bez zvuků zvířat.
Byl by pořád jen den bez západů a východů slunce.
Mohla bych fotit, ale kvalita fotek by byla mizerná a navíc bych se o ně neměla s kým podělit.
Měla bych kolem sebe plno lidí, ale nikoho blízkého, komu bych se mohla svěřovat.
A myslím, že by mě toho napadlo ještě spoustu.
boudicca: To je zajímavé zamyšlení! Jako prototyp neutrálního místa mě napadla stávající situace s karanténou. Můžeš jí ven, ale víš, že bys neměl a že na tebe na ulici budou všichni koukat. Můžeš si u okýnka koupit kafe, ale vypít si ho nesmíš. Můžeš si jít koupit jakékoliv jídlo, na které si vzpomeneš, ale do restaurace na něj zajít nemůžeš. Kamarády máš, ale pokecat si s nimi tváří v tvář nesmíš. Zkrátka a jednoduše, žít se v tom dá a člověk nijak zásadně nestrádá, ale je to hrozně o ničem...
hroznetajne: Jak to tak čtu, tak já na svém "neutrálním místě" v podstatě asi žiju . Jsem spokojená, zároveň mě všechno neuvěřitelně vysírá, tak nevím, CO KDYŽ UŽ JSEM MRTVÁ A TEĎ PŮJDU DO PEKLA?!