"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

boudicca: Tyjo, se zvláštními lidmi se v metru potkávám pořád, a vlastně nejen v metru. V lepším případě si mile pokecáme, cesta hned uteče rychleji a vlastně je to celé pozitivní zážitek. Zrovna včera mi takto úplně cizí paní pochválila kabelku. V horším jsou natolik divní nebo otravní, že se těším, až vystoupím. V paměti mi utkvěl zejména pán, který mi vysvětloval, jak se rád válí v popelnicích a dýchá ten smrad. Samo že večer, my na začátku dlouhých eskalátorů, nikde nikdo. Naštěstí byl neškodnej. Nejhorší jsou ale jednoznačně ožralové a feťáci, co řvou a strkají se vzájemně do kolejí (been there, seen that).

Vlastně mě překvapuje, že jsi na podobné případy narazil až teď?