"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

zlomenymec: EDIT: Onehdy jsme byli s rodinou kempovat a šli jsme s bratránkem a jeho tehdejší přítelkyní na výlet (já a brácha). A cestou se k nám na těch lesních stezkách přidal starší pán, který nám začal vyprávět různé historky z jeho života a jak to tam dřív vypadalo atd. Mně tehdy bylo tak 10, tak mi to přišlo docela divný (rodiče mi neustále vtloukali do hlavy, abych se s cizími nebavil)... ale on nám to chtěl jenom prostě povyprávět