"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

damn-girl: Na ten blog jsem narazila nedávno také. Musím přiznat, že jsem četla úplně ten první článek - nehodu. Přečetla jsem asi polovinu a pak jsem prostě musela přestat. Nešlo mi číst dál, jak celkově hrozně mi z toho bylo. Dost často si na ně ale vzpomenu, jak bojují. Plno lidí už byt´to dávno vzdalo. Oni ne. Smekám před nimi neskutečně. Sama musím přiznat, že když jsem si procházela nějakým horším životním obdobím, tak vlastně zpětně na to vzpomínám vlastně pozotivně, protože přesně tyhle momenty mě naučily nejvíc a udělaly mě daleko víc silnější.