"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

imperatrice: Já mam hodně silnej pud sebezáchovy, až mi to někdy vadí, protože se můžu jevit jako posera. Nikam neskáču, nelezu, nechápu důvod existence bungee jumpingu, lanových center, jízdy na kajaku, zážitkových projížděk ve formuli 1, nesjíždím na kole z kopce, když je cesta rozbitá a kamenitá... Proč jít tý smrti zbytečně vstříc?
Ale v autě jsem se naučila bejt hodně opatrná až s praxí a naučila jsem se to chybama. Vlastníma i druhých.
V krizovkách naštěstí funguju, nepostihuje mě ustrnutí, naopak jsem ta osoba, co najednou přeskočí dvoumetrovej plot. Jsou to dva tejdny, co jsem volala záchranku příteli - omdlel mi. Je to fakt šok, protože když někdo padne k zemi, tak nevíš, že je to "nevinná" mdloba - myslíš si, že ten člověk umírá. No, odvezli si ho, dali kapačky... Nízkej tlak po horký vaně.