"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

ver: Mám z aut strach. Nevím, zda to tak bylo vždycky, nebo od doby, co mamka s námi v autě jela v zimě po takové zapadlé cestičce, všechno šíleně kluzké, a tak to autu podklouzlo, otočilo se a vrazilo čelem do plotu. Působilo to hrozně děsivě, to si pamatuji moc dobře, neb mamka byla celá od krve, i když jí nakonec vlastně nic nebylo (praštila se hlavou do předního skla) a nám se nestalo vůbec nic, naštěstí. Každopádně, nemám ráda auta ani když sedím v nich, ani když se kolem nich musím pohybovat. Jezdím nejraději vlakem nebo na kole, v autě/buse se prostě necítím dobře…
Bydlíme v městečku, z nějž musíme občas jezdit nakoupit a máme dva psy, které nemůžeme dlouho nechávat doma samotné, takže s návštěvami je to taktéž problematické (nemluvě o tom, že cena lístku za vlak pro dva dospělé a dva psy je vyšší než cena benzínu, přičemž podobné cestování trvá daleko déle se vším tím docházením, přirozeně). Přítel má řidičák, ale má zúžení zorného pole (vidí jen přímo před sebe) a tedy mu zakazuji řídit, i když doktoři to jako problém nevidí (děsí mě, co všechno na těch silnicích můžete potkat, když člověku, který nevidí nic, co není přímo před ním, doktor pouze doporučí, že by neměl řídit, ale řidičák mu zůstává). Takže mi otec navrhl, že by mi přispěl, abych si udělala řidičák, což odmítám s tím, že ve stresu přestávám dýchat a omdlívám, takže bych se řídit bála. On mi na to, že to není žádný důvod, neb slušnou možnost, že se jim udělá špatně za volantem, má tak polovina řidičů. Což ano, snad každý, koho trochu lépe znám, má nějaké zdravotní problémy, které by mu mohly (společně se stresem na silnici) přivodit celkem snadno kolaps za volantem. Prostě… tohle je bráno jako normální. To, že jsou auta nebezpečná a umírají v nich či jejich blízkosti lidé se prostě děje a nikomu to nevadí.